Omán
OmánCo vidět

Co vidět v Ománu

Co vidět v Ománu - místní v podvečer na pláži
Napsal(a) zcesty

Omán si nás během naší velké cesty …Do světa 2014-15 naprosto získal a stal se jednou z nejoblíbenějších zemí, jaké jsme kdy navštívili. Strávili jsme v sultanátu celý měsíc a projeli ho od severních hranic se Spojenými arabskými emiráty přes rozeklané štíty pohoří Al Hajar a pusté pláže Arabského moře až po tropickou jižní provincii Dhofar u jemenských hranic. Většinu trasy jsme zvládli stopem a s batohem na zádech, což nám otevřelo dveře do světa neuvěřitelné ománské pohostinnosti. Místní lidé nás pravidelně zvali na čaj nebo kávu s kardamomem, čerstvé datle, a nezřídka i na večeři k sobě domů. Hodně z nich aspoň v nějaké míře ovládá angličtinu, a tak dokonce i tehdy, bez umělé inteligence a dat v chytrém telefonu jsme měli možnost tuto zemi a její kulturu opravdu poznat.
Zároveň je to země, kde platí téměř absolutní svoboda volného kempování – stan si můžete bez obav postavit na opuštěném mořském útesu, mezi písečnými dunami i na dně hlubokého kaňonu. Tedy když vás dřív někdo neodchytí, ať jdete spát k němu:-)
Láká vás taková země? Zajímá vás, co tedy vidět v Ománu? Pak vítejte v našem podrobném průvodci po všech místech, která jsme osobně navštívili, doplněném o pár ověřených tipů na další klíčové lokality, které by byla škoda nezmínit.

💡Rychlé odkazy pro plánování cesty:

  • 🚗 Auto: Omán je země pro roadtrip. Srovnejte ceny půjčoven na RentalCars. na hory a do pouště počítejte se 4×4.
  • 🏠 Ubytování: Nejširší výběr hotelů, apartmánů, ale i pouštních kempů najdete na Booking.com.
  • 🛶 Zážitky: Plavby v Musandamu, výlety do pouště Wahiba nebo pozorování želv si můžete zarezervovat předem na GetYourGuide.

Všechna místa v hlavním přehledu vycházejí z našich osobních zkušeností a deníkových zápisků. Zmíněné ceny a praktické detaily jsou aktuální k datu vydání článku a budeme se je snažit udržovat aktuální i v budoucnosti.
Názvy míst odkazují zpravidla na místa v našich obsáhlých deníkových zápiscích.

Hlavní zajímavosti Ománu – místa, která jsme sami navštívili

Hlavní město Muscat a severní pobřeží Al Batinah

  • Velká mešita sultána Kábuse (Sultan Qaboos Grand Mosque): Monumentální bělostná stavba v hlavním městě byla otevřena v roce 2001 k 30. výročí vlády sultána Kábuse (1940 – 2020) a pojme až 20 000 věřících. Hlavní modlitební sál zdobí ručně vázaný perský koberec o rozloze přes 4000 m² vážící 21 t, jehož výroba v Íránu trvala 4 roky, a stropu dominuje 14metrový křišťálový lustr Swarovski osazený více než tisícovkou žárovek. Návštěvníci nemuslimského vyznání mají do areálu přístup zdarma od soboty do čtvrtka mezi 8 a 11 h. Vyžaduje se přísný dress code se zcela zahalenými rameny i kotníky a ženy musí mít vlasy zakryté šátkem.
  • Mutrah: Historická přístavní čtvrť Muscatu leží sevřená strmými temnými skalami přímo u zátoky a nabízí pohled na kotvící tradiční dřevěné lodě dhow i velkolepou jachtu samotného sultána. Nábřežní promenáda Corniche vede ke krytému tržišti Souq Mutrah, které patří k nejstarším bazarům v arabském světě a jehož úzké zastřešené uličky jsou prosycené vůní pravého ománského kadidla, myrhy a jasmínových olejů. V krámcích seženete stříbrné beduínské šperky, tradiční zahnuté dýky khandžar i jemné pašmínové šátky, přičemž smlouvání o ceně je zde naprostou samozřejmostí.
  • Staré město Muscat: Původní historické jádro metropole tvoří vládní čtvrť sevřená horskými hřebeny, v jejímž středu stojí ceremoniální (sultánův) palác Al Alam z roku 1972 s výraznými modro-zlatými sloupy. Samotný palác slouží výhradně oficiálním státním návštěvám a zblízka si ho prohlédnete pouze přes ozdobnou kovanou bránu z upraveného prostranství. Vstup do paláce není veřejnosti umožněn, ale výhled na okolní zátoku střeží dvě mohutné portugalské pevnosti ze 16. století, Al Jalali a Al Mirani, vystavěné na kolmých skalních útesech k obraně přístavu před nepřátelskými nájezdy.
  • Sohar: Starobylé přístavní město na pobřeží zálivu bývalo podle legend domovem bájného mořeplavce Sindibáda a ve středověku sloužilo jako klíčové obchodní centrum pro plavby do Číny a Afriky. Dominantou pobřeží je bílá pevnost Sohar Fort ze 14. století s čtyřpatrovou věží a podzemním muzeem mapujícím námořní historii. Město se pyšní širokými písčitými plážemi, kde přes den potkáte místní rybáře, jak suší a spravují svoje sítě.
Muscatský přístav – Přístav v Muscatu se svou zvláštní, ufoidní dominantou - vyhlídkovou věží
Muscatský přístav – Přístav v Muscatu se svou zvláštní, ufoidní dominantou – vyhlídkovou věží

Pohoří Al Hajar, historické pevnosti a horské oázy

  • Pevnost Nizwa: Bývalé hlavní město vnitrozemského Ománu představuje historické centrum islámské vzdělanosti a sídlo ibadijských imámů. Pevnost Nizwa ze 17. století má obří kruhovou dělostřeleckou věž o průměru 45 m a výšce 34 m, která odolala mnoha obléháním a z jejíhož ochozu se otevírá rozhled na rozsáhlý palmový háj a okolní hory. Vstupné do pevnosti stojí 5 OMR za dospělého a uvnitř najdete důmyslné obranné prvky včetně skrytých pastí na nepřátele a šachet na lití vařícího datlového sirupu.
    V pátek ráno se na sousedním tržišti koná vyhlášený kozí trh, kde beduíni ve slavnostních oděvech předvádějí v kruhu svá zvířata a hlasitě licitují o cenách velbloudů, koz a krav.
  • Nakhal: Pevnost Nakhal stojí na vysokém skalním ostrohu na úpatí strmých štítů pohoří Al Hajar a její nepravidelné hradby kopírují přirozený tvar kamenného masivu. Vstupné je 3 OMR. Uvnitř si prohlédnete zrekonstruované obytné místnosti imáma, sklady zbraní i vězení, z hradeb uvidíte nekonečnou zelenou plochu datlových palem.
    Hned za pevností začíná rozlehlá oáza, která se táhne až na úpatí hor. Skrze zavlažovací kanály falaje ji napájí voda z horského wádí a především z horkých pramenů Ain A’Thawwarah. Místo, kde se studený potok slévá s horkou vodou z pramenů, je oblíbeným výletním cílem místních i turistů. Teplotu vody si zde můžete vychutnat dle libosti, a pokud vám nevadí drobné “oždibování”, tak v potoce žijí rybičky Garra rufa, které se používají pro “fish massage” např. v Thajsku.
  • Tanuf: Opuštěná osada z nepálené hlíny leží v ústí horského kaňonu a nese tragickou vzpomínku na válku o Jebel Akhdar z 50. let 20. století. Během povstání imáma proti sultánovi srovnalo vesnici se zemí britské královské letectvo RAF, aby zlomilo odpor místního odbojného kmene. Dnes se mezi rozpadajícími se hliněnými zdmi a zbytky mešity můžete volně procházet a nasávat ponurou atmosféru nedávné historie.
    V těsném sousedství zřícenin vyvěrají podzemní prameny, z nichž moderní stáčírna čerpá vyhlášenou balenou minerální vodu Tanuf, kterou koupíte v každém ománském obchodě.
  • Al Hamra a Misfat al Abriyeen: Starobylé městečko Al Hamra uchovává nejucelenější soubor patrových hliněných domů v zemi, které byly postaveny z hlíny, slámy a kmenů palem před více než 400 lety. Mnohé budovy mají až tři podlaží a jejich stropy nesou zdobené dřevěné trámy, přičemž v uličkách funguje tradiční komunitní život podél zurčících kanálů falaj. Jen o pár kilometrů výše ve skalách visí horská vesnice Misfat al Abriyeen v nadmořské výšce kolem 900 m, jejíž kamenné domy doslova vrůstají do strmých útesů obklopených terasovými políčky banánovníků a granátových jablek.
  • Jeskyně Al Hoota (Al Hoota Cave): Jedna z největších a nejlépe zpřístupněných krasových jeskyní na Arabském poloostrově leží na úpatí monumentálního pohoří Al Hajar nedaleko historického města Al Hamra. Tento podzemní systém, starý přes 2 mil. let, je dlouhý přibližně 4,5 km, přičemž zpřístupněná trasa vede po pohodlných osvětlených lávkách kolem obřích stalagmitů, stalaktitů a bizarních vápencových závěsů. Skutečným unikátem jeskyně je hluboké podzemní jezero, ve kterém žije vzácná endemická slepá ryba Garra barreimiae, jež se dokonale přizpůsobila životu v naprosté tmě. K samotnému vstupu do nitra hory vás navíc od návštěvnického centra doveze malý elektrický vláček, který představuje skvělé zpestření celé prohlídky. Vstupné je 7 OMR/dospělí, 3,50 OMR/děti 6-12 let. Zakoupit vstupenky můžete na místě nebo rezervovat online. Dá se sem podívat i v rámci jedno- či vícedenních organizovaných výletů.
  • Terénní přejezd pohoří Al Hajar: Dobrodružná horská trasa spojuje vnitrozemskou Al Hamru se severním pobřežím a překonává hlavní hřeben pohoří Al Hajar přes sedlo ve výšce přes 2000 m. Asfaltová silnice brzy končí a střídá ji strmá šotolinová cesta zaříznutá do kolmých srázů, která bezpodmínečně vyžaduje automobil s pohonem čtyř kol a zkušeného řidiče. Trasa prochází dramatickým kaňonem Wadi Bani Awf, míjí odlehlou horskou vesnici Bilad Sayt ukrytou v zelené kotlině a nabízí pohledy do stovek metrů hlubokých propastí. Tuto trasu jsme absolvovali díky stopu zkušených místních dobrodruhů v terénních džípech, se kterými jsme následně strávili několik dní a stali se našimi vřelými přáteli.
  • Wadi Al Abyad: Široké vápencové údolí leží přibližně 40 km od Rustaqu a vyniká svými bělostnými skalami a čistými jezírky se sladkou vodou. Na rozdíl od úzkých soutěsek má toto wádí ploché dno, po kterém se dá pohodlně procházet i v lehkých botách, a voda je zde příjemně osvěžující po celý rok (zároveň jde o jedno z nemnoha wádí, které opravdu má vodu po celý rok).
    Bezprostředně u vjezdu do kaňonu se zvedají vysoké písečné duny Al Abyad Sands, které tvoří kontrast bílého kamení a měkkého oranžového písku. Místní mládež sem o víkendech jezdí trénovat jízdu v dunách a večer grilovat, k čemuž jsme také měli tu čest být přizváni.
  • Rustaq: Historické město v provincii Jižní Al Batinah sloužilo v minulosti jako hlavní město Ománu a sídlo panovníků z dynastie Ya’aruba. Rozsáhlá pevnost Rustaq Fort z 13. století s mohutnými baštami a podzemními chodbami má stanovené vstupné na 5 OMR za osobu, ale pozor, až do listopadu 2027 je pro veřejnost uzavřená z důvodu rekonstruke. Ve městě vyvěrá vyhlášený sirný termální pramen Ain Al Kasfah, jehož voda dosahuje teploty až 45 °C a má léčivé účinky na kožní choroby a revmatismus. Voda je odváděna do veřejných bazénků, kde se místní obyvatelé koupou a perou prádlo, a pak napájí kořeny zdejší oázy a zeleninových zahrádek.
Pohled z pevnosti Nakhal na oázu pod horami
Pohled z pevnosti Nakhal na oázu pod horami

Východní pobřeží, skalní kaňony a želví pláže

  • Wadi Shab: Hluboký vápencový kaňon zaříznutý do pobřežních hor u vesnice Tiwi představuje jeden z vrcholných přírodních cílů v celém Ománu. Na začátku stezky vás místní převozníci převezou malou motorovou lodičkou přes širokou lagunu na druhý břeh, což stojí 1 OMR za zpáteční jízdu. A pak už je čistě na vás, zda se vydáte na suchou stezku a budete objevovat všechna možná zákoutí, patra a pastevecké stezky kaňonu, anebo se přidáte k většině a odhodláte se k vodnímu dobrodružství. Pokud se na vhodném místě ponoříte do tyrkysové tůně a budete pokračovat plaváním skrze další tůně, které se postupně zužují, doplavete k úzké skalní štěrbině široké sotva na prostrčení hlavy. Za touto štěrbinou se otevírá částečně zatopená jeskyně s padajícím vodopádem a prosvítajícím paprskem světla, kde se dá vylézt po laně přímo nahoru, a pak ze skalního balvanu zase skočit dolů. Dnes je už Wadi Shab plně objevená a právem obdivovaná destinace, ale pro nás to byl jeden z nejkrásnějších zážitků v Ománu a vřele jej doporučujeme, přestože sami tu asi nebudete…
  • Bimmah Sinkhole (Hawiyat Najm): Krasový závrt s tyrkysovou vodou leží v upraveném parku Hawiyat Najm zhruba 100 km jižně od Muscatu. Místní legenda praví, že díra o rozměrech cca 50 x 70 m a hloubce 20 m vznikla dopadem meteoritu, a proto se v arabštině nazývá Padající hvězda, ve skutečnosti však jde o propad vápencového stropu jeskyně. Voda na dně je poloslaná a křišťálově čistá, protože je podzemními puklinami propojená s nedalekým mořem. Dolů k vodě vede pohodlné betonové schodiště a vstup do celého parku je zcela zdarma.
  • Tiwi a Wadi Tiwi: Přímořská vesnice Tiwi leží jen pár kilometrů jižně od Wadi Shab a nabízí pobřeží s oblými bílými valouny a malými rybářskými domky. Přímo z vesnice odbočuje úzká asfaltová silnička do nitra Wadi Tiwi, které je na rozdíl od sousedního Shab obydlené a plné bujných plantáží banánovníků, fíků a mangovníků napájených prastarými kanály falaj. Silnice v údolí je místy tak úzká a strmá, že vyžaduje opatrné couvání při potkávání protijedoucích aut. Na rozdíl od Wadi Shab, které je úzké a průchozí jen pěšky, Wadi Tiwi je většího rozsahu a vhodné pro návštěvu autem.
  • Sur: Poklidné přístavní město na východním cípu země se pyšní bohatou námořní historií. Po staletí odsud vyplouvaly obchodní flotily do Indie a k břehům Zanzibaru. Ve městě fungují jedny z posledních tradičních loděnic na Arabském poloostrově, kde zkušení řemeslníci dodnes ručně a bez jakýchkoliv technických nákresů staví velké dřevěné lodě dhow z teakového dřeva dovezeného z Asie. Vstup do loděnic je volný a můžete sledovat tesaře zatloukající velké hřeby do trupu vznikající plachetnice. V sousední historické čtvrti Al Ayjah stojí sněhobílý maják z počátku 20. století a staré obranné věže střežící ústí laguny. Pro nás bylo zajímavé se tu zdržet, nasát poklidnou atmosféru a sledovat, jak se tvar říčního ústí a vlastně celého města mění podle toho, zda přijde příliv nebo odliv.
  • Ras al Hadd a rezervace Ras al Jinz: Nejvýchodnější mys Arabského poloostrova rozděluje Ománský záliv a otevřené Arabské moře a je známý svým rybářským přístavem plným člunů a vraky dřevěných lodí vyvržených na pláž. Navazující chráněná pláž Ras al Jinz představuje celosvětově významné hnízdiště mořských želv karet obrovských, které sem připlouvají klást vejce do jemného písku. Samostatný vstup na pláž je zde zakázaný, ale noční a ranní prohlídky s průvodcem organizuje návštěvnické centrum Ras al Jinz Turtle Reserve, kde vstupenka na pozorování želv stojí 12 OMR/dospělí a 6 OMR/děti 6-12 let. Můžete se zde i ubytovat a želvy zkoušet zastihnout v různé denní či noční hodiny.
Propadlá jeskyně, nebo-li sinkhole, Bimmah
Propadlá jeskyně, neboli sinkhole, Bimmah

Centrální pobřeží, ostrov Masirah a divoký jihovýchod

  • Ostrov Masirah: Rozlehlý a větrný ostrov leží v Arabském moři zhruba 15 km od pevniny a dostanete se na něj pravidelným trajektem z přístavu Shannah, kde jízdenka pro pěšího stojí 5 OMR/10,50 OMR za auto a plavba trvá necelé 2 h. Ostrov má drsné pouštní klima, opuštěné pláže táhnoucí se desítky kilometrů a hlavní městečko Hilf na severu, kde pořídíte základní zásoby a čerstvé ryby. Jižní pobřeží ostrova je poseté zrezivělými vraky lodí a občas rozpadlými zbytky rybářských obydlí. I tak vás ale osloví spíš nedotčená příroda – moře, skály, kamení, a všudypřítomný písek hnaný neutichajícím větrem.
  • Kamenná zahrada v Duqm (Rock Garden): Přírodní geologická rarita se rozkládá na ploše zhruba 6 km² na okraji rychle rostoucího přístavního města Duqm. Oblast tvoří labyrint bizarních vápencových a pískovcových skalních útvarů, které před miliony let vytvořila větrná a vodní eroze v měkkém podloží, takže kameny připomínají houby, zvířata a abstraktní sochy. Areál je volně přístupný a nejlepší atmosféru má v podvečer, kdy nízké slunce vrhá dlouhé stíny a zbarvuje bílý vápenec do teplých zlatavých tónů. Když se procházíte mezi těmito kamennými skulpturami, připadáte si jako na jiné planetě…
  • Ras Madrakah: Černý vulkanický mys vyčnívá hluboko do Arabského moře zhruba 80 km jižně od Duqmu a nabízí kontrast temných čedičových útesů, bílých písečných dun a tyrkysových vln. Silný vítr a oceánský příboj zde vytvářejí ideální podmínky pro divoké kempování na útesech, kde vás v noci neruší žádná světla ani lidé. Na plážích pod útesy můžete sbírat obří mušle a sledovat hejna mořských ptáků lovících ryby v příboji.
  • Ash Shuwaymiyyah (Wadi Ash Shuwaymiyyah): Zapomenutá rybářská vesnice leží na odlehlém pobřeží a její wádí vytváří hluboký kaňon zaříznutý do bílých vápencových skal, který svými stěnami silně připomíná americké kaňony. Ústí wádí tvoří mělkou sladkovodní lagunu, kde se mísí voda z pramenů s mořskou vodou a kde se v zimních měsících zdržují hejna růžových plameňáků. Cesta po nezpevněných šotolinových stopách do nitra kaňonu vyžaduje terénní vůz, ale odměnou jsou tůně s průzračnou vodou a výhledy na rozeklané útesy tyčící se stovky metrů nad mořem.
Rekreace na Masirahu – Na tuto pláž přijíždějí místní piknikovat, rybařit, zkrátka užívat si volno s rodinou nebo přáteli.
Rekreace na Masirahu – Na tuto pláž přijíždějí místní piknikovat, rybařit, zkrátka užívat si volno s rodinou nebo přáteli.

Jižní provincie Dhofar (kraj monzunu a kadidla)

  • Salalah: Druhé největší město Ománu leží v subtropickém pásmu na jihu země a vyznačuje se zcela odlišným charakterem než zbytek Arabského poloostrova. Díky letnímu jihozápadnímu monzunu khareef, který sem přináší mlhy a vydatné deště od července do září, jsou svahy hor zelené a v okolí města se rozkládají plantáže kokosových palem, banánovníků a papáje. U silnic fungují ovocné stánky, kde vám mačetou useknou čerstvý mladý kokos. V centru města stojí za návštěvu tradiční kadidlový trh Al Haffa Souq u pláže, kde koupíte nejkvalitnější kadidlo na světě zvané hojari získávané ze stromů v přilehlých horách. Salalah a jeho přímořské resorty jsou dnes jednou z nejoblíbenějších destinací pro válecí dovolenou, ale v okolí města najdete spoustu zajímavostí, aby se ani dobrodružnější povahy nenudily:-)
  • Wadi Darbat: Nejznámější krasové údolí v provincii Dhofar leží v pohoří Jabal Samhan zhruba 40 km východně od Salalahu a představuje zelené srdce celého regionu. Údolím protéká stálá řeka napájející několik jezer, kolem nichž rostou mohutné stromy s propletenými větvemi a volně se pasou desítky velbloudů. Na konci údolí řeka padá přes vysokou travertinovou hranu a během monzunu khareef zde vzniká 100 m vysoký vodopád. Na jezeře si můžete půjčit šlapadlo za 3 OMR a projet se mezi vápencovými skalami.
  • Krasová propast Tawi Attair („Studna ptáků“): Gigantický krasový závrt leží v náhorní plošině Dhofaru nedaleko Wadi Darbat a patří k nejhlubším propastem na planetě. Závrt měří na šířku přes 100 m a jeho kolmé vápencové stěny padají do hloubky 211 m, přičemž na samém dně se nachází vchod do dosud ne zcela probádaného podzemního jeskynního systému. Propast dostala své jméno podle tisíců pěvců a dravců, kteří hnízdí ve skalních puklinách a jejichž křik se neustále ozývá ze dna propasti.
  • Krasová propast Tayq (Teiq Sinkhole): Kolosální propadlá jeskyně leží jen 12 km od Tawi Attair a svým objemem se řadí mezi největší krasové dutiny světa. Propast má průměr přibližně 1 km a její hloubka dosahuje 250 m, přičemž na jejím dně ústí několik hlubokých kaňonů odvádějících vodu během prudkých monzunových lijáků. Kolem okraje propasti vede štěrková cesta s několika vyhlídkami a všechny jsou volně přístupné. Když jsme sem dorazili my, zůstali jsme stát na okraji obří jámy v naprosté tichosti, protože široko daleko nebyl jediný další návštěvník a údiv nám v tu chvíli vzal všechna slova.
  • Mirbat a hrobka Bin Ali: Historické přístavní městečko leží 60 km východně od Salalahu a v 9. století proslulo jako centrum vývozu slavných arabských koní a nejčistšího kadidla. Město se zapsalo do moderní historie v roce 1972 slavnou bitvou u Mirbatu, kde hrstka britských vojáků SAS pomohla ubránit přístav před povstalci podporovanými z Jemenu. Kousek před městem stojí u silnice uctívané mauzoleum Bin Ali, kde je pohřben islámský učenec Muhammad bin Ali al-Alawí ze 12. století. Budova má sněhobílé dvojité kupole a je obklopena starým hřbitovem s kamennými stélami popsanými arabským písmem. Nimar, který nás sem z vlastní iniciativy zavezl, nás osobně provedl vnitřkem hrobky s náhrobkem potaženým smaragdově zeleným suknem a povyprávěl nám o historii zdejšího kraje.
  • Wadi Hinna: Nenápadné horské údolí nedaleko Mirbatu ukrývá botanickou raritu, o které většina návštěvníků Ománu nemá tušení. Ve svahu wádí roste malá izolovaná skupina obřích afrických baobabů druhu Adansonia digitata, které představují ojediněle volně rostoucí baobaby na celém Arabském poloostrově. Tyto stromy sem pravděpodobně před staletími zavlekli arabští mořeplavci z východní Afriky. Při průzkumu jsme měli štěstí i na spadané plody – sice už byly suché na troud, takže jíst se nedaly, ale aspoň jsme zjistili, jak vypadají.
  • Antigravitační bod u Wadi Hinna (Anti-Gravity Point): Podivuhodné místo na klikaté silnici v provincii Dhofar mezi městem Mirbat a kaňonem Wadi Hinna láká zvědavce z celého světa na zdánlivé popření fyzikálních zákonů. Když zde zastavíte auto na označeném úseku v mírném stoupání, vyřadíte na neutrál a sundáte nohu z brzdy, těžký vůz se sám od sebe začne pomalu rozjíždět do kopce. Stejný kousek předvede i láhev s vodou položená na asfalt, která se začne kutálet směrem nahoru. Ve skutečnosti jde o geniální optický klam způsobený specificky skloněným profilem okolních svahů a horizontu, který klame lidský mozek, nicméně zážitek, kdy vás auto táhne vzhůru proti gravitaci, působí na vlastní kůži naprosto neuvěřitelně.
  • Pláž Mughsayl: Dramatické vápencové pobřeží leží 40 km západně od Salalahu a nabízí několik km dlouhou pláž s jemným pískem sevřenou kolmými útesy pohoří Jabal Al Qamar. Nad pláží se nachází skalní převis Marneef Cave s vyhlídkovými chodníky a přírodními průduchy ve vápencové plošině, kterým se říká blowholes. Voda z příboje se při silných vlnách tlačí do podmořských jeskyní a úzkými otvory stříká desítky metrů do vzduchu jako přírodní gejzír doprovázený hlubokým duněním. Vhodná doba pro sledování gejzírů je vázána na rozbouřené moře a období monzunu khareef – my jsme sem dorazili v lednu za klidné hladiny, kdy z děr pouze hlasitě syčel stlačený mořský vzduch, ale scenérie samotných útesů byla i tak mimořádným zážitkem. Vyšperkovaným navíc o zahlédnutou želvu ve vlnách.
  • Jobova hrobka (Nabi Ayoub): Významné poutní místo leží na hřebeni pohoří Jabal Ittin v nadmořské výšce kolem 800 m nad Salalahem a je uctíváno muslimy, křesťany i židy. Uvnitř malé bílé svatyně obklopené zahradou se nachází dlouhý náhrobek proroka Joba pokrytý zelenou látkou s vyšitými verši z Koránu, protože podle tradice byl prorok neobyčejně vysoké postavy. Na nádvoří před hrobkou je v betonovém rámu zachován otisk v kameni, který místní považují za stopu samotného proroka. Vstup do areálu je bezplatný, vyžaduje se zutí bot a zahalení hlavy u žen, a z vyhlídky před mešitou se za jasného počasí otevírá rozhled na pobřežní rovinu Salalahu a moře.
  • Wadi Dawkah: Přírodní rezervace kadidlovníků leží v suchém polopouštním údolí na severní straně hor Dhofaru u dálnice směrem na Muscat a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást Kadidlové stezky. V údolí roste na 5000 stromů Boswellia sacra, z jejichž naříznuté kůry vytéká vonná pryskyřice, která se po ztuhnutí sklízí jako kadidlo. Areál je oplocený a vybavený návštěvnickými chodníky a piknikovými altány, přičemž ke stromům můžete volně sejít po schodišti a prohlédnout si zblízka jejich sukovité kmeny a kapky pryskyřice. Zastavili jsme se zde během našeho roadtripu a detailně prozkoumali stromy, abychom je později dokázali spolehlivě rozeznat i ve volné přírodě v horách.
Hasení žízně ve wádí Darbat
Hasení žízně ve Wadi Darbat

Zásadní místa, která jsme nenavštívili, ale vám je doporučujeme

  • Jebel Shams a trek Balcony Walk: Nejvyšší vrchol Ománu dosahuje nadmořské výšky 3 009 m a tyčí se nad kilometr hlubokou propastí kaňonu Wadi Nakhr, kterému se přezdívá Grand Canyon Arábie. Legendární pěší trasa Balcony Walk (značená jako W6) vede po úzké skalní římse přímo ve stěně kaňonu z vesnice Al Khateem k opuštěné osadě As Sab, vytesané vysoko nad dnem propasti. Cesta netrpí extrémním převýšením, ale nabízí otevřené výhledy do hlubiny pod nohama a vyžaduje pevnou obuv a dostatek vody. Hory jsme pozorovali z podhůří u Al Hamry a přejezd pohoří absolvovali jinou trasou, takže samotný trek po hraně Grand Canyonu jsme z časových důvodů nešli.
  • Jebel Akhdar a náhorní plošina Saiq: Masiv Zelené hory se zvedá do výšky přes 2000 m a je proslulý svými chladnějšími teplotami a terasovitými zahradami, kde místní farmáři pěstují granátová jablka, meruňky a především damascénské růže. V březnu a dubnu zde rozkvétají růžové keře a v tradičních palírnách ve vesnicích Al Ayn a Ash Shirayjah se destiluje vyhlášená ománská růžová voda. Vjezd na horskou silnici stoupající na plošinu je přísně střežen policejním checkpointem a povolen výhradně vozidlům s pohonem čtyř kol kvůli prudkému klesání, které prověřuje brzdy.
  • Poušť Wahiba Sands (Sharqiya Sands): Rozsáhlé moře písku se táhne 180 km na jih od pohoří Al Hajar a tvoří ho podélné duny vysoké až 100 m, jejichž barva přechází od zářivě žluté po temně rudou. Oblast je domovem kočovných beduínů a nabízí spaní v pouštních kempech pod hvězdami, jízdu na velbloudech i jízdu v dunách s terénními auty. Do pouště se nedoporučuje vjíždět bez odpuštěného tlaku v pneumatikách a doprovodu druhého vozu pro případ uvíznutí v hlubokém písku.
  • Wadi Bani Khalid: Jedno z nejznámějších a nejnavštěvovanějších wádí v zemi leží ve východní části pohoří Al Hajar a na rozdíl od divočejšího Wadi Shab má celoročně vysoký stav vody a velké sladkovodní laguny obklopené palmovými háji. K hlavním bazénům vede pohodlný dlážděný chodník z parkoviště a funguje zde restaurace, přičemž dobrodružnější povahy mohou pokračovat dál proti proudu k úzké jeskyni Muqal. Pro rodiny s dětmi je to pohodlnější alternativa k náročnějším kaňonům, ale o víkendech bývá údolí plné místních rodin a turistických autobusů.
  • Poloostrov Musandam a fjordy: Severní ománská exkláva je od zbytku země oddělena územím Spojených arabských emirátů a leží na strategickém místě u Hormuzského průlivu. Krajina je tvořena strmými vápencovými horami padajícími přímo do tyrkysového moře, což vytváří síť hlubokých zátok připomínajících norské fjordy. Hlavním zážitkem v Musandamu jsou celodenní plavby na tradičních dřevěných lodích dhow z přístavu Khasab do zátoky Khor Sham, kde kolem lodí pravidelně skáčou divocí delfíni a kde se šnorchluje u korálových útesů kolem Telegraph Island.
  • Pevnost Bahla (UNESCO) a palác Jabreen: Bahla představuje nejrozsáhlejší hliněnou pevnost v Ománu s 12 km dlouhými obrannými hradbami a jako jediná pevnost v zemi je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Komplex byl vybudován mezi 12. a 15. stoletím kmenem Banu Nabhan a je opředen legendami o černé magii a džinech. Jen o několik kilometrů dále stojí opevněný palác Jabreen ze 17. století, který nesloužil jako vojenská pevnost, ale jako přepychové sídlo imáma Bil’araba bin Sultana s malovanými dřevěnými stropy, knihovnou a tajnými únikovými chodbami.
Duny na okraji pouště Wahiba – Ománské území zabírá z velké části i poušť, a tak se jí člověk nevyhne ani při cestě po východním pobřeží... naštěstí
Duny na okraji pouště Wahiba – Ománské území zabírá z velké části i poušť, a tak se jí člověk nevyhne ani při cestě po východním pobřeží… naštěstí

Čemu se vyhnout

  • Pěší túry po Muscatu: Hlavní město Muscat není klasickým kompaktním městem s historickým centrem, ale 60 km dlouhé souměstí rozprostřené mezi dálnicemi a neprostupnými horskými masivy. Pěší přesuny mezi jednotlivými čtvrtěmi znamenají zdlouhavé pochody po prašných krajnicích podél víceproudých silnic bez chodníků (a stínu v nesnesitelném vedru). Po městě se pohybujte výhradně autem, taxíkem nebo klimatizovanými autobusy.
  • Kempování v úzkých korytech wádí: Suchá koryta wádí lákají k postavení stanu na rovném štěrku pod palmami, ale v případě deště kdekoli v okolních horách se mohou během několika desítek minut proměnit v dravou řeku s bleskovou povodní, která smete všechno v cestě. Se stanováním a kempováním v kaňonech a wádí proto buďte obezřetní, a pokud je někde v okolí horší předpověď počasí, pak si vyberte pro jistotu jiné vhodné místo.
  • Jemenské pohraničí: Jemen, který s Ománem sousedí na jihu, je v současné době politicky velmi nestabilní až nebezpečná země a MZV ČR výslovně varuje před jakýmikoliv cestami na celé území Jemenu. Stejně tak je striktně nedoporučeno cestovat do blízkosti hranic na straně Ománu.
Stanování ve wádí Shab – Ve wádí není zrovna jednoduché najít místo na stan a kempování na jeho úzkém dně ani není moc bezpečné
Stanování ve Wadi Shab – Ve wádí není zrovna jednoduché najít místo na stan a kempování na jeho úzkém dně ani není moc bezpečné

Co vidět v Ománu – vaše názory a tipy

Omán v posledních letech získává na popularitě a míří do něj i stále víc “našinců”. Pokud jste jedni z těch, kdo už měli s touto zemí tu čest, dejte nám vědět, jak se vám tam líbilo – opravdu nás zajímá vaše zkušenost.
A budete-li se chtít podělit o tip na nějaké zajímavé místo, které v našem průvodci chybí, pak ho sem rádi přidáme – klidně s odkazem na váš web/blog/sociální sítě, pokud bude z vaší strany zájem.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.