Cesta z Carcassonne až domů

...aneb o nástrahách francouzské hromadné dopravy
Napsal(a) Anča
Místo vydání: Kladno

Až před 5. se přibelhal náš vlak, tak jsme si našli místa, usnuli, a vzbudil nás za půl hodiny až ruch lidí vystupujících v TOULOUSE...

Poprvé na téhle akci jsem musela využít placené WC – 0,50€ (až mi zase NĚKDO bude chtít vyčítat pročůrané peníze!:-). Oblezli jsme okolní supáče a sháněli nějaké vhodné dárečky, uspokojil nás ale až Inter Marché. Potkali jsme tam 2 Čechy, kluka s holkou, kteří se vraceli z Pyrenejí a letěli o pár hodin později než my. Potěšili nás zejména informací, že na letišti se dá normálně přespat. Batohy jsme naložili tak, že já jsem ho skoro nemohla zvednout, a prošli se lehce městem = procházka po ulici asi jako Příkopy, k budově Capitolu, kde sídlí magistrát, tam chvíli sicna a sledování lidí v různých kostýmech, jak se prohánějí po náměstí a připravují nějaký program, pak pokračování starým městem k řece, odlovení několika kešek, a konec ve 21:15 na autobusové zastávce za začínající bouřky a zjištění, že tu většina dopravy v půl 10 umírá, náš bus na letiště jel poslední dokonce v 9. Vrátili jsme se tedy kus na metro, popojeli, přestoupili na tramvaj, a ta nás odvezla na toulouské předměstí, kousek od letiště. I tak jsme ale museli ještě asi kilák dojít, za vydatného deště. Chvilkovou vzpruhu nám poskytl Mekáč po cestě – cheesburger a hranolky mi snad v životě tak nechutnaly!:-)

Na letišti jsme si našli místečka trochu stranou, přebalili věci na ráno, check-in zvládl Petík přes mobil a letištní wi-fi, a mohli jsme si v klidu na chvíli dáchnout. To byl den.

Neděle 8.7.2012

Vzbudili jsme se ještě před nastaveným budíkem, a když jsme viděli frontu na odbavení, tak jsme radši honem dobalili zbytek a šli se do ní taky postavit. Vše proběhlo zcela hladce, plynovou bombu se zbytkem plynu jsme po domluvě s paní vyhodili do normálního koše (chudáci popeláři) a usadili se v gatu, kde nás lákal na snídani čerstvý croisant, ovšem jen do té doby, než se člověk mrknul na cenovku:-)

Let sám o sobě byl trochu stresoidní vzhledem k počasí nad Evropou, zejména nad Francií a Švýcarskem byly hodně vysoké bouřkové mraky a několikrát jsme chytli turbulence. Naopak nad Německem bylo úplně vymeteno a pohled na Alpy ozářené ranním sluncem byl naprosto úchvatný. V České kotlině (hranici jsme poznali podle jasného Velkého Javoru) se hodně nízko plazila mlha, na Ruzyni jsme kvůli ní dokonce měli zpoždění, protože tam nebylo vidět na krok a problém měla všechna letadla. Než jsme se ale s batohy dostali z letiště k autobusu, tak se mlha rozpustila a uvítalo nás nádherně svítící slunko.

Fotografie k článku
Trasa a statistiky
Jak se ti líbil článek?
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..