Itálie 2021 nás samotné celkem překvapila. Itálie nikdy nebyla zemí naší první volby. Já se do ní podívala jednou jako dítě s rodiči (na pláž + pár zajímavostí kolem), Petík nikdy, byla to spíš taková ta destinace „to si necháme na starý kolena“. V létě 2020 poté, co se Evropou prohnala druhá vlna covidu a cestování se prakticky ze dne na den zastavilo, nebo minimálně stalo o dost složitější, padla na Itálii volba, protože to prostě byla jedna ze dvou nebo tří zemí, kam se dalo dostat bez většího omezení. Vznikla tak akce Itálie 2020, ale hlavně jedna velká cestovatelská láska, která asi vydrží dost dlouho, jelikož Itálie toho má hodně co nabídnout.
O rok později jsme si udělali menší dovolenou ve Slezsku a větší roadtrip při akci Rumunsko a Bulharsko 2021, ale cestovatelský absťák nebyl pořád ještě uspokojený, a tak jsme přemýšleli, kam si vyjet na podzim za posledními zbytky tepla, aby se to na 10 dní vyplatilo a abychom se samozřejmě nemuseli za každou hranicí testovat jako magoři. No a světe div se, Itálie 2021 byla volba jako na zavolanou.
Večerní a ranní teploty, hlavně v horských oblastech, už nebyly rozhodně na žádné vysedávání pod hvězdičkami (spíš dojet, honem uvařit večeři a zalézt), ale jednak jsme mířili jižněji (a pár nocí v horách nějak přežijeme) a druhak během dne se pořád ještě dalo chodit v krátkém rukávu a sluneční paprsky nám ty naše stárnoucí kosti hezky prohřály. Itálie 2021 byla navíc již druhou návštěvou téhle krásné země pro našeho Putovníčka Kubíčka, který všechno statečně odšlapal sám, žádné kočárky, žádné nosičky, tátovo ramena jen výjimečně. Nutno podotknout, že pro něj se synonymem pro Itálii stala samozřejmě zmrzlina, kterou jsme si tentokrát užívali skoro každý den – nešlo odolat:-)
A co jsme tedy vlastně viděli? Hlavním cílem, již delší dobu plánovaným, byl menší sourozenec Lago di Garda, úžasně fotogenické jezero Lago di Como. Jak už to tak u nás bývá, tak cesta byla také cíl, takže než jsme k němu dorazili, celé jej objeli a zastavili se v několika městečkách nejenom na gelato, ale i za zdejšími zajímavostmi, tak jsme si udělali hned několik skvělých zastávek:
- Německé Geroldsee nám ukázalo, proč je to v poslední době jedním z nejoblíbenějších fotospotů v alpském podhůří
- Obdivovali jsme hned několik italských lokalit fantastických (a fantaskních) zemských pyramid
- Jezero Tovel, méně známé, ale o nic „ošklivější“ dvojče slavného Lago di Braies, jsme měli víceméně jen pro sebe, na rozdíl od předchozího léta, kdy jsme dorazili v období italských prázdnin a nedostali se ani na nejvzdálenější parkoviště.
- Projeli jsme fantastické „údolí vodopádů“ Val Genova
- Objevování nového regionu, Lombardie, jsme začali v Passo del Tonale, pokračovali v Edolu a esteticky i nížinnými teplotami nás nejvíce zahřálo Sondrio s půvabným historickým centrem a nejlepší zmrzlinou, jakou jsme kdy ochutnali
- Na závěrečné nakouknutí do Livigna a monumentální přejezd Alp přes druhý nejvyšší silniční průsmyk Passo Stelvio budeme ještě dlouho vzpomínat
Napsat komentář