Uplynulo půl roku od návratu z naší velké cesty …Do světa, několik měsíců v novém (Anča) a staronovém (Petík) zaměstnání, a léto se tvářilo, že začalo už v dubnu a letos snad nehodlá skončit. Bylo tedy potřeba popřemýšlet nad aktuální dovolenou.
Nějaké plány byly, ale ty v podstatě padly s mým příliš dlouhým rozhodováním ohledně konce zkušební doby, a tak když jsem to předposlední týden v červnu konečně rozlouskla a „odsoudila“ se letos k pouhým 19 dnům dovolené, zbylo nám hodně málo času na nějaké plány. Chvíli jsme jezdili prstem… teda vlastně myší po mapě, přemýšleli o způsobu cestování, koukali na předražené letenky na poslední chvíli, a když jsme nikde žádný letecký zázrak nevykoumali, rozhodli jsme se nakonec, že se zajedeme podívat ke své dávné lásce, Baltskému moři. V duchu menších cest v letošním roce to mělo být zase do Německa, což znamená především Rujánu, kam jsme se už dlouho chtěli podívat, ale také zbytek německého pobřeží Baltu a Dánsko, které obojí ukrývají spoustu nepříliš profláknutých pokladů. Abychom při krátké dovolené nebyli závislí na dopravě nebo stopu (a protože se nám nechtělo tahat krosny:-)), dali jsme si to poprvé v životě jako letní road trip v našem Bobíkovi.
Nakonec z toho byly hned 3 země během 10 dní, protože jsme objevování baltského pobřeží začali už v polském Świnoujście, pokračovali na německou Rujánu a dál po národních parcích, majácích i se zastávkou v hlavním městě mocné Hanzy, Lübecku. Dojeli jsme dokonce až do Dánska, navštívili jeho nejstarší město Ribe a díky ostrovu Rømø poznali zvláštní svět wattového pobřeží, které se s odlivem mění na bahnitou souš.
Kromě jednoho dne ani nesprchlo, bylo teplo a severské dlouhé dny nám daly zabrat, neboť jsme si světla a možnosti něco vidět užívali pokaždé až skoro do půlnoci. Najezdili jsme bezmála 2000 km, oproti očekávání ani jednou neplatili za přespání, užili si přírodu i kulturu a poznali zase nový kout té naší krásné a neuvěřitelně rozmanité Evropy.
Napsat komentář