Novozélandští “glowworms” – svítící červíci

Fauna Nového Zélandu je díky odtrženosti ostrova velmi specifická a jedinečná, o tom není pochyb. I nás, jakožto milovníky přírody tu uchvátila spousta tvorů se svými zvláštními schopnostmi, a proto jsme se rozhodli některé z nich postupně představit. První v pořadí jsou populární glowworms.

Co jsou “svítící červící” zač?

Zářící hvězdou pro zélandský turismus, a to doslova, jsou tzv. glowworms, čili svítící červi. Biologicky jde o larvy druhu arachnocampa luminosa, dvoukřídlého hmyzu příbuzného komárům – však jim také místní říkají “houbový komár”. Objeven byl tento druh roku 1871 a nejprve byl díky svému svítícímu zadečku považován za příbuzného světlušek, které ale patří mezi brouky, takže příbuznost těchto dvou tvorů byla roku 1886 vyvrácena. Arachnocampa luminosa má ještě další čtyři bratrance, kterým také svítí zadečky, ale žijí převážně v Austrálii (některé australské lokality jsou na pozorování a focení glowworms vyhlášené, není to tedy jen výhrada Nového Zélandu, nicméně rozdíl je mezi druhy červíků). Glowworms luminosa obývají mnohé jeskyně Nového Zélandu a často se dají najít i v hustějších lesích, pod vývraty stromů, pařezy, nebo v zarostlých stráních, případně ve starých tunelech a šachtách po těžbě. Jeskyně nebo les potom vypadají, jakoby se kolem vás zhmotnily desítky či stovky hvězd, ale nejenom nad hlavou, obklopují vás všude…

V rokli Glowworm Dell u Hokitiky si člověk připadá jako v pohádce.

Když už se dostanete na místo, kde glowworms žijí, a podíváte se na ně pod svitem baterky z blízka (což mimochodem nemají moc rádi), najdete nejprve hedvábné nitky pokryté kapkami slizu, visící ve skupinách od stropu. Zadíváte-li se pozorněji, uvidíte nad nitkami průhlednou slizovou trubičku, ve které se v malém rozsahu pohybuje červík – larva arachnocampy. Dravé larvy žijí způsobem podobným pavoukům (odtud i jejich latinské pojmenování) – lákají jiný malý hmyz na své světýlko a jakmile se nic netušící, zvědavá oběť přiblíží, zamotá se do nitek, které ji dokonale znehybní. Larva, cítící pohyb kořisti (jako pavouk v pavučině), se přiblíží a kořist kousnutím zabije, následně vysaje tělní tekutiny, anebo sežere kořist celou. Glowworms se živí pakomáry, jepicemi, moly, chrostíky, lesní druhy nepohrdnou dokonce malými pavouky, mnohonožkami a kobylkami. Pokud se v kolonii dostanou dva jedinci příliš blízko sebe, smlsnou si klidně i na sousedovi.

Larvy žijí v jakési slizovité trubičče s celkem omezenou možností pohybu, ale otočit se zvládnou.

A jak že funguje ono zázračné světýlko, které z obyčejných červíků dělá vyhledávanou atrakci? Jde o orgán na konci těla červa, podobný lidské ledvině, který má každý hmyz, ale jen glowworms mají schopnost tzv. bioluminescence, tedy využít jej ke “svícení”. Modrozelené světlo vzniká díky chemické reakci látky luciferin a enzymu luciferáza. Tento proces vyžaduje velký přísun kyslíku, a proto svítící orgán obklopuje kyslíkový obal, který slouží zároveň jako zesilovač svícení. Zajímavé je, že glowworm dokáže řídit intenzitu svícení – když je hladový, rozsvítí se silněji, aby víc lákal světlochtivé hmyzáky.

Se správným světlem jsou vidět vlákna i svítící zadečky červíků.

Životní cyklus glowworm
zdroj: Flickr – Biodiversity heritage library license: CC BY 2.0

Onen svítící orgán mají i dospělí jedinci, slouží jim ale hlavně k hledání partnera. Jak už jsme zmínili, oni svítící červíci jsou larválním stadiem, ovšem za zmínku stojí i další etapy životního cyklu arachnocampy. Začíná se u vajíček, ze kterých se po 20 dnech vylíhnou 3 – 5 mm dlouzí červíci. Ti si vytvoří vlastní slizovitý obal s hedvábnými nitkami, krmí se a rostou do délky 3 – 4 cm. Může jim to trvat 6 – 12 měsíců, podle množství potravy. Poté se larva zakuklí na 1 – 2 týdny, kdy zůstává viset na svém hedvábném vlákně od stropu. Naproti tomu všemu dospělý jedinec žije po vylíhnutí pouhých pár dní. Nemá totiž vůbec ústní ústrojí a jeho jedinou funkcí je přivést na svět novou generaci.

Na Novém Zélandu je nespočet lokalit, kde se dají glowworms potkat a nejspíš se to povede i tomu, kdo o to nijak zvlášť neusiluje. Pokud by se tam třeba někdo chystal, tak přidáváme několik tipů, kde jsme se nad krásou nočních světýlek rozplývali my. Samozřejmě jde o lokality, kam je volný vstup.

Jižní ostrov:

Clifden Limestone Cave

– vápencová jeskyně na jihu jižního ostrova, kde jsme glowworms viděli asi poprvé ve větším množství, i když jsou spíše dalším zpestřením dobrodružné výpravy do chladného podzemí.
Zobrazit na mapě

Lesní stezka jižně od městečka Fox Glacier

– večer se sem valí doslova davy asijských turistů ubytovaných v okolí, kteří se jdou podívat na “fireflies” (=světlušky). Když si od nich ale člověk nechá odstup, zhasne baterku a jde po upraveném chodníku skrz les, temnota kolem něj se začne postupně prosvěcovat jednotlivými světýlky. Lépe jsou vidět v předklonu – hodně se jich ukrývá pod vyvrácenými pařezy a terénními nerovnostmi.
Zobrazit na mapě

Hokitika Dell

– rokle severně od města Hokitika, kde se jde asi 200 m do lesa po upraveném chodníku, takže není potřeba ani baterka. Lesní terén se zvedá do všech stran a svahy okolo působí dojmem hvězdnaté oblohy. Člověk tu skoro nevěří vlastním očím a s baterkou se ujišťuje, že nekouká na nebe prosvítající mezi stromy – ne, všude okolo vás jsou jen vysoké a neskutečně silně světélkující svahy. U parkoviště je pak o červících zajímavé povídání.
Zobrazit na mapě

Moria Gate

– krasovou oblast jeskyní na severu západního pobřeží, nedaleko obce Karamea, stojí zato navštívit z mnoha důvodů. Většina návštěvníků si ale prohlédne úchvatné skalní oblouky za denního světla a jedno malé tajemství jim zůstane skryto. Výprava pod oblouk Moria Gate (mimochodem jediné místo na Novém Zélandu, které neslo název z Pána prstenů ještě předtím, než filmy vznikly) za šera je jako procházka pod hvězdnou oblohou. Glowworms jsme tu neviděli tolik, jako u Hokitiky, ale tady zářili velmi silně a dalo se přiblížit přímo k místům, kde žijí.
Zobrazit na mapě

☕ Podpořte nás kafíčkem!

Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!

Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko. Každý váš finanční příspěvek nám pomáhá udržovat tento web živý a plný inspirace.

Pro podporu můžete navštívit naší stránku na BuyMeACoffee.com. Vaše kafíčko nám dodá energii a zároveň nám bude potěšením, že oceníte naši práci. Děkujeme vám!

Koupit kafíčko

Nejen o Oparara Basin, ale i dalších úžasných místech jižního ostrova, která byste při návštěvě neměli vynechat, si můžete přečíst v článcích  Tucet skrytých perel jižního ostrova Nového Zélandu a Desatero ikonických míst jižního ostrova Nového Zélandu.

Severní ostrov:

Waipu Caves

– glowworms se obecně daří v jeskyních “s vodou”, což většinou znamená vydat se za nimi buď v holinkách, nebo naopak naboso (v sandálech). Jeskyně Waipu nedaleko města Whangarei v Northlandu bylo jedno z nejúžasnějších míst s glowwormy, jaké jsme viděli. Za zbytků světla jsme vlezli potokem hlouběji do jeskyně, kde jich pár bylo. Pěkné, ale na zadek nás to neposadilo. Ovšem při odchodu jsme se nestačili divit, a to hned u vstupu do jeskyně – pohled na strop byl úplně stejný jako pohled do hvězdné galaxie.
Zobrazit na mapě

Abbey Caves

– další jeskyně hned za hranicí města Whangarei, vyžadující ale lepší kondici, odvahu a aspoň trochu přípravu na jejich návštěvu – minimálně oblečení a boty, co se můžou namočit a zabahnit, a dobrou baterku. Glowworms se ukrývají hlouběji v jeskyních, ale první z nich se dají vidět, jakmile člověk odejde z dosahu denního světla.
Zobrazit na mapě

Collins Drive Tunnel, Broken Hills

– areál s pozůstatky po těžbě uhlí na začátku prázdninového poloostrova Coromandel nabízí mimo jiné i průchod půlkilometrovým tunelem, který je zajímavý sám o sobě, ovšem když se zhasne baterka, ocitnete se najednou v jiné dimenzi.
Zobrazit na mapě

Waitomo Glowworm Caves

– asi nejpopulárnějším místem pro pozorování glowworms jsou jeskyně Waitomo ze kterých pochází i mnoho propagačních fotografií Nového Zélandu. Platí se tu ale nemalé vstupné a výsledný efekt je sporadický – ti, co tam byli, tvrdí, že to za to stálo, ti, kterým se platit nechce, si najdou jiná místa a budou tvrdit, že jsou možná i hezčí, než Waitomo. Minimálně na fotografické pokusy máte jinde dostatek času a prostoru, neboť ve Waitomo se jede na lodičce se skupinou a průvodcem;-)
Zobrazit na mapě

Na závěr ještě několik dalších tipů, které jsme osobně neprozkoumali, ale přidáváme je pro inspiraci:

Jižní ostrov: Punakaiki Cavern (Punakaiki/Pancake Rocks, Westcoast), Velenski Track (Lake Brunner, Westcoast), Te Anau Glowworm Caves (Te Anau, placený vstup)

Severní ostrov: Wellington Botanic Garden (Wellington), Okupata Cave (Tongariro NP), břehy přehrady Karapiro (Cambridge) a jezera Rotoiti (Rotorua), lesy okolo Hot Water Beach (Coromandel), Kawiti Caves (Waiomio, placený vstup), Limestone Creek (Apiti v Manawatu), Ruakuri Bush Walk (Waitomo), Kakahi Glowworms (Kakahi v Manawatu), Ruakokoputuna Cave (Martinborough)

+ Tipy od čtenářů: lesní stezka okolo McLaren Falls (Tauranga, severní ostrov, pořádně zamknout auto), Kakahi glow worms (obec Kakahi nedaleko Tongariro NP, z Kakahi po silnici Te Rena asi 3 km, glowworms žijí na vysokých okrajích silnice)

A co vy, byli jste také na Novém Zélandu a viděli glowworms na nějakém super místě, co jsme nezmínili? Podělte se s námi v diskuzi pod článkem, nebo nám pošlete zprávu a my lokalitu přidáme přímo do článku.