“Špína” je asi to první spojení, co se většině lidí vybaví, když se řekne Indie. Aspoň těm lidem, kteří v Indii nebyli, ale někdy už o ní něco trochu slyšeli/viděli/četli. I u nás to bylo stejné – vedle naprosté ztráty soukromí byla špína a z ní případně pramenící zdravotní problémy našimi hlavními obavami a v podstatě i důvodem, proč nás dlouho cesta do téhle země ani moc nelákala. A věřím, že “Indie a špína” je závažné téma i pro mnoho dalších. Tak jak to tedy je doopravdy?
Při cestě do nebo kolem světa by byla škoda se Indii vyhnout, a tak jsme nakonec absolvovali skoro 3měsíční putování po indickém subkontinentu, a to včetně posvátného města Varanasi s pověstí jednoho z nejšpinavějších míst, a tak myslím, že s tou špínou by se to mělo trochu uvést na správnou míru 🙂 Aspoň tedy z našeho subjektivního pohledu… Berte, prosím, tento článek s rezervou, pokusím se nastínit situace, se kterými jsme se my setkali, ale tucet jiných lidí může mít tucet jiných zkušeností, proto se nebudeme snažit svá tvrzení na téma Indie a špína nijak generalizovat:-)
1. Indie a špína na těle
Samostatnou kapitolou pro začátek by byla osobní hygiena Indů. Oproti očekávání to totiž nejsou žádné špindíry, respektive oni třeba moc neřeší, v čem se myjí, ale myjí se klidně každý den. Jakákoliv voda je pro ně zdroj očisty, a tak se klidně vykoupou tam, kam by čističkami zhýčkaný Evropan nestrčil ani nohu, aby mu neupadla. Hlavně více na jihu, u moře nebo mnoha keralských řek a kanálů, tam se pořád někdo cachtá, čistí si zuby, mydlí hlavu nebo drhne prádlo o kamenitý břeh. Na severu je to s vodou horší, tedy i s hygienou a hlavně zdroji vody – řeky, ale hlavně různé stojaté vody v nádržích, které kvetou už od minulého léta. Ale kdyžtak v nejhorším případě je ideální příležitostí k pořádné koupeli občasná bouřková přeháňka, která pořádně naplní okapy a udělá z nich luxusní sprchu:-)
V některých jižních státech je zvykem si do vlasů vtírat kokosový olej, což jim určitě prospívá po zdravotní stránce, ale na sluníčku to během dne “žlukne” a nehezky zapáchá, takže v tomto směru netřeba si brát příklad z používání přírodní kosmetiky:-)
2. Indie a špína na ulici
Cestu po Indii jsme začali ve dvacetimilionové Bombaji a z ní jeli nejprve na jih, který se dá označit za lehce civilizovanější a kultivovanější než naopak více dobrodružný sever. Obecná špinavost je asi srovnatelná, nejhorší je to vždycky kolem konců nádraží, na okrajích měst, a v jakýchkoliv stokách v jakémkoli městě – ty se podle smradu poznají už na dálku, ostatně je to tak trochu otevřená kanalizace. V každém případě stoky se musí přecházet/obcházet rychle, nebo se jim nejlépe úplně vyhnout:-) Co se týká nepořádku v ulicích, je to také dost podobné všude po Indii, aspoň ten nepořádek, který dělají lidé. Ind, Indka i Indě totiž, cokoli nepotřebuje, tak prostě upustí. Něco sežerou zvířata, zbytek se jednou denně nahrne na hromádky a podpálí. Plast ale hoří blbě, že, takže tam toho stále dost zůstane i pro další den.
3. Indie a špína posvátných krav
V čem se některá města liší, je nepořádek, který zůstává v ulicích po kravách, a který mně osobně asi vadí nejvíc. Pečlivě hlídat každý svůj krok, a pokud ne, šlápnout dost často do něčeho měkkého a smradlavého, je trochu únavné a nepříjemné. Proti kravám samotným vůbec nic nemám, naopak (vegetariáni prominou) jsou skvělým doplňkem třeba do biryani nebo beef curry… případně někam na pastviny na venkov, tam jim je určitě lépe… V tomto ohledu mi z námi navštívených míst přišly nejhorší úzké uličky podél ghátů ve Varanasi, pak jen o trochu širší ulice centra Agry u Taj Mahalu (aneb lesk a bída Indie, haha) a hlavní ulice z autobusáku do centra Jodhpuru.
4. Indie a špína vyloučená
Dalším problémem (nejen na ulicích, ale prakticky všude, kde to není výslovně zakázané) je betel, tabák a já nevím, jaké všechno svinstvo tu ještě žvýkají. Všechno to způsobuje nadměrnou tvorbu slin, které navíc po vyplivnutí vypadají, jak kdyby člověk s tuberou chrchlal plíce. A k tomu rovnou připojím i další způsoby lidského vylučování, protože Indové v tomto ohledu často fungují jako ty kravičky – kde se mi zrovna chce, tam to vypustím🙂 Na mnoha místech vznikly provizorní “záchodky” nebo aspoň pisoáry přimontované na zdi, ovšem ono to stejně nemá žádné odtoky, natož splachování, takže jediný přínos je maximálně ten, že nekorodují a neplesniví zdi pod přímým zásahem…
5. Indie a špína chrámová
Někdo by si mohl myslet, že třeba aspoň v chrámech najde čistější prostředí. Zvlášť, když se do všech chodí naboso. No…záleží…třeba parkový komplex Western temples v Khajuraho byl jedním z nejpříjemnějších a nejčistějších míst, co jsme navštívili, nicméně většina hindu chrámů i mešit a hrobek je obývána hejny holubů a tlupami opic, a po těch tam rozhodně nikdo neuklízí:-)
6. Indie a špína vlaková
Zajímavá je situace ve vlacích. Cestovali jsme celou dobu pouze tou nejnižší třídou a jen jednou jsme byli vysloveně znechuceni. Ve vlacích je výhradně nepořádek z toho, co odpadává lidem, i když hodně věcí házejí ven z okna. Pokoušeli jsme se aspoň zde dělat osvětu a odmítali vyhazovat naše vlastní odpadky s hláškou, že to není dobré pro přírodu. Protiargument zněl, že ty odpadky kolem kolejí živí vekou skupinu lidí, kteří tam fungují jako popeláři, a my je připravujeme o práci… Největší peklo vypukne, když přijde prodavač buráků, které všichni milují a loupají samozřejmě na zem. V kontrastu proti tomu stojí vlakové záchody, které i po mnohahodinové cestě zůstávají v pohodě použitelné. V každém vagónu jsou hned 4 a “mísy” tureckého typu jsou celé nerez, včetně velké desky stojící za splachováním. Relativnímu pořádku přispívá určitě stále plná zásoba tekoucí vody a indický způsob pánského močení – na bobku jako holky:-)
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko.
7. Indie a špína v hotelích
Pak tu máme hotely. Během našeho pobytu jsme strávili noci celkem ve 30 různých zařízeních. Snažili jsme se hledat vždy nižší cenové kategorie (takže nám bylo jasné, že občas musíme ustoupit v nárocích na kvalitu – jednu, dvě noci člověk vydrží téměř cokoliv, v příští destinaci si zase zkusí sehnat něco, kde se i osprchuje), i když třeba na pobřeží to šlo hůř. Na druhou stranu, ne vždy dražší hotel znamenal lepší kvalitu. Naopak…. nejdražší ubytování jsme měli v Bombaji a v Kalkatě, a tyto dvě se zároveň dostaly i na vrchol žebříčku našich nejhorších hotelů. Každopádně ve většině našich hotelů nebyl problém potkat promočené a plesnivé zdi, hlavně ty, které sousedily s koupelnou (a to je zase pravda, že kromě 2 případů jsme vždy měli koupelnu na pokoji). Pod postelemi uklízeli tak možná ve dvou, třech hotelech, a o převlékání povlečení jsme nikdy raději moc nepřemýšleli. Několikrát s námi bydleli švábíci, tak jsem si pořád dokola opakovala, že oni sami o sobě přece nic nedělají a bojí se mě víc, než já jich. Hlavně když jsem v noci cestou na záchod musela několik překračovat🙂 Hotelové koupelny ukazovaly téměř vždy zvrhlou zálibu Indů v množství kohoutků, stejně jako neschopnost je všechny správně namontovat, takže až na pár výjimek vždy v koupelně něco kapalo, protékalo, neteklo, když mělo, apod…
A přesto… když člověk v chrámu chodí hodinu bos, projede se nočním vlakem, vyválí v burácích, na jedné botě mu přistane betelový flusanec a druhou šlápne do kravího lejna, tak je ještě hodně rád, že si v hotelu může vlézt do plesnivé koupelny (pokud je aspoň podlaha ok), nedotýkat se stěn a umýt se ve vodě, jejíž původ je možná někde nedaleko lokální stoky:-)
Nejčastější dotazy
Osobní hygiena Indů je překvapivě důkladná, i když se jejich standardy a metody mohou lišit od těch evropských. Indové se často myjí každý den a jakákoliv voda je pro ně zdrojem očisty. Běžně se koupou v řekách, kanálech nebo u moře, kde si čistí zuby, mydlí hlavu a perou prádlo, a to i na místech, kam by “čističkami zhýčkaný Evropan nestrčil ani nohu”.
Na severu Indie, kde je s vodou horší situace, je i hygiena omezenější, ale v nejhorším případě poslouží k pořádné koupeli bouřková přeháňka.
Obecná špinavost ulic je v Indii poměrně srovnatelná napříč regiony, s nejhorší situací obvykle kolem nádraží, na okrajích měst a u otevřených stok, které jsou cítit na dálku. Lidé v Indii mají tendenci cokoli nepotřebného prostě upustit na zem. Část odpadu sežerou zvířata, zbytek je jednou denně shrnut na hromádky a podpálen. Protože plast špatně hoří, značná část odpadu zůstává na ulicích i pro další den.
Kromě lidského nepořádku se v některých městech přidává i nepořádek po posvátných kravách, který je poněkud obtěžující kvůli nutnosti neustále hlídat každý krok, aby člověk nešlápl do něčeho měkkého a zapáchajícího.
Čistota v indických chrámech a svatých místech se značně liší. Zatímco například parkový komplex Western temples v Khajuraho byl popsán jako jedno z nejpříjemnějších a nejčistších míst, většina hinduistických chrámů, mešit a hrobek je obývána hejny holubů a tlupami opic.
Po těchto zvířatech se v chrámech nikdo neuklízí, což přispívá k nepořádku. Vzhledem k tomu, že se do všech chrámů chodí naboso, je třeba počítat s tím, že prostředí nemusí být vždy sterilní a čisté, jak by si Evropan mohl představovat, a je nutné dávat si pozor na zvířecí exkrementy.
Ve vlacích, konkrétně v nejnižší cestovní třídě, se autor setkal s nepořádkem, který pochází převážně z věcí, jež lidem odpadávají, nebo které házejí ven z okna. Největší nepořádek nastává, když prodavači prodávají buráky, které cestující loupají a skořápky házejí na zem. Autor se pokoušel dělat osvětu a odmítal vyhazovat vlastní odpadky, ale bylo mu řečeno, že odpadky kolem kolejí živí velkou skupinu lidí fungujících jako popeláři.
Paradoxně, vlakové záchody, které jsou tureckého typu a celé z nerezu, zůstávají i po mnohahodinové cestě v pohodě použitelné. K relativnímu pořádku přispívá neustálá zásoba tekoucí vody a způsob, jakým muži močí v podřepu. I přes nepořádek na podlaze vagónů jsou tedy toalety překvapivě funkční a použitelné.
V hotelech, zejména v nižších cenových kategoriích, je třeba počítat s kompromisy v kvalitě a čistotě. Běžné jsou promočené a plesnivé zdi, hlavně ty sousedící s koupelnou. Pod postelemi se uklízí jen zřídka, a o převlékání povlečení se autor raději ani nezamýšlel. Často se v pokojích objevují švábi, které je potřeba překračovat, zejména v noci.
Hotelové koupelny se vyznačují množstvím kohoutků, které však často nejsou správně namontovány, takže něco kape, protéká nebo neteče. Je zajímavé, že ne vždy dražší hotel znamenal lepší kvalitu; nejdražší ubytování v Bombaji a Kalkatě se paradoxně ukázala jako nejhorší. I přes tyto nedostatky je pro cestovatele po náročném dni v Indii často úlevou mít k dispozici alespoň koupelnu s tekoucí vodou, i když její původ a čistota podlahy mohou být pochybné.
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!
Ať už pro dlouhé večery nebo deštivá odpoledne na cestách, rádi saháme po hrách od Albi. Jejich Kouzelné čtení je pak neocenitelným parťákem na dlouhé cesty, kombinujícím zábavu a vzdělávání. Využijte náš kód AF15ZCESTY pro 15% slevu (navíc k 10% na e-shopu) na Albi.cz.
Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?
Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.
Loading...
Takze….ac stary cundrak, ktery se rad vyspi v lese, naji se z jednoho kotliku lzici, pripadne kurou od stromu, tak tohle bych asi nedala…ted porad premyslim, kam teda ty stovky Evropanu a Americanu jezdi meditovat a nachazet sama sebe? Asi mozna jde o uvedomeni, ze vsichni jsme z jednoho celku…i to hovno od kravy nebo ten svab 😀 no, radsi pujdu na hodinu jogy tady na Dobrisi 😀
Tam…. speciálně tam….!Nikdo, nikdy,za nic by mě nedostal.Meditace v odpadcích a nirvána v extrementech.Na co jsou planetě Zemi takové národy? Bangladéš, Pákistán, země, které se nestarají o to ,jak žijí,o zemi, jenž vlastní…co je to?
Ten konec mě fakt pobavil 🙂 …. za 3 týdny odlétám na 3 měsíce, tak se těšim na zážitky a plesnivý zdi 🙂
Tak to přejeme nezapomenutelné zážitky, kterých bude v Indii jistě více než dost:) Nám už se po ní stýská, hned bychom se vrátili!