úterý 24.12.

Časový posun se nám stále nepodařilo srazit, takže den jsme začali pořádně opět až v 10 hodin, kdy jsme si půjčili motorku (silnější za 300 B + pojištění krádeže za 50 B, na dva dny jsme dostali slevu) a vyrazili na výlet k horkým pramenům Pong Duet. Nacházejí se asi 80 km od Chiang Mai, hlavně díky serpentinám cca od poloviny trasy. První část cesty je v podstatě po dálnici, takže jsme to celkem valili, ale hory to pak trochu zpomalily. Hlavně jsme ale zjistili, že naše motorka má neskutečně tvrdé a nepohodlné sedadlo a mně bolelo všechno od pasu dolů naprosto ukrutně!

Na místě jsme po zaplacení vstupu do národního parku (paušálně 200 B snad po celé zemi) zaparkovali před návštěvnickým centrem (lidi – místní se tu motali, ale otevřeně nevypadalo), odložili softshellové bundy, které se ukázaly na motorce jako neocenitelní pomocníci, a vydali se po krátké trase. Nejdříve jsme došli k menšímu prameni probublávajícímu do ohraničeného jezírka. Thajská rodinka s malým klučinou si tam vařila v proutěném košíčku vejce, ale byl to jenom takový malý brácha velkého zřídla o kousek dál. Musím říct, že když jsem viděla valit se sloupec páry mezi stromy, a potom i cca metrový gejzír (prý může dosahovat až 4 metrů), jenom jsem zírala. Takový malý Island v Thajsku a přitom jsem o tom nikdy neslyšela, nijak zvlášť se to nepropaguje. Dokonce je v okolí Chiang Mai ještě jedno místo s horkými prameny, ale uzpůsobené spíš jako lázně, a posílat vás budou všichni tam.

Že tu mají takovouhle podívanou, se moc nedozvíte. Hit mezi návštěvníky je nechat si v některém z vedlejších menších zřídel uvařit vajíčka (prameny mají 90 – 100°C), což mi přišlo děsně vtipné. My vařená vejce moc nemusíme, ale bavilo mě sledovat ostatní. Horší už je důsledek, a sice že se všude podél chodníčků válí oloupané skořápky:-(

Od parádní podívané (i když trošku smradlavé sirovodíkem) jsme se přesunuli po chodníčku džunglí k sekci ubytování (mají tu nádherné apartmány ve svahu, údajně napojené na horké prameny) a kolem ní k sekci koupací:-) Příjemně teplý potok tu stéká od vroucího jezírka a jsou z něj napájeny jakési betonové bazénky, kde se dá posedět jako ve vaně:-) My jsme po 3 celkem proklepaných dnech rozhodně neodolali. Bylo to perfektní, akorát se pak člověk cítí, jako kdyby to přehnal se saunou, zvlášť v kombinaci celodenního půstu (dnes jsme se ještě k jídlu ani pití nějak nedostali). Museli jsme si u kiosku dát aspoň zmrzlinu, abychom někde nespadli z motorky.

Cestou zpět jsme všude vyhlíželi něco k snědku a u jednoho z bambusových stánků a usměvavých holek vyzkoušeli grilovaný bambus, resp. jeho obsah. Já jsem si nevím proč myslela, že v tom je nějaká směs rýže s masem (napěchovaná v cca 30cm kusu bambusu), ale byla to rýže s kokosovým mlékem (nebo bylo na výběr něco fazolového – tipuji, že taky sladká pasta). Bambus se oloupal a obsah spečený s vnitřní tenkou šlupičkou držel ve tvaru suku. Chutnalo to prostě jako rýžový nákyp, takže Petík si dvakrát kousl a tuto lahůdku mi přenechal:-)

Sice s krátkými pauzami, ale i tak jsme dojeli zpět do centra Chiang Mai až za tmy. Navíc díky jednomu špatnému odbočení jsme se chvíli motali ve spleti ďábelských jednosměrek, ale do hostelu jsme se nakonec dostali. Já když jsem slezla z motorky, jsem šla jak kachna, nohy se mi podlamovaly, sedlo jsem cítila, jak kdybych ujela 100 km na kole a šílená bolest mě bodala pod koleny. Asi budu muset zanalyzovat svůj spolujezdecký posed na motorce a něco změnit:-D Naštěstí to po chvíli odpočinku trochu přechází a na štědrovečerní večeři se již můžu odebrat celkem solidní lidskou chůzí:-)

Po celodenním téměř půstu a při slavnostním večeru jsme si chtěli trochu vyhodit z kopýtka, ale žádná z okolních restaurací se nám nelíbila. Nakonec jsme usoudili, že když už jsme ochotní zaplatit víc peněz, tak si za ně raději dopřejeme víc chodů pořádného thajského jídla, byť v ne tak luxusním prostředí, než abychom poseděli sice v hezké restauraci, ale na talíř dostali za 200 B kopeček rýže a trošku masa. Jednoduše zvítězila jídelna na night marketu, ale vyplatilo se. Nanosili jsme si dohromady 5 různých jídel včetně osvědčené tom yum polívky a mangovo-marakujových shaků (dále hovězí curry, krevetové curry, indická dušená zelenina + placka naan, vietnamské jarní rolky nesmažené)  a opravdu si dali pořádně do nosu. Celková útrata asi 350 B:-)

Spokojení s letošní kulinářskou oslavou Vánoc jsme si ještě chtěli jít udělat ježíška na trh, ale narvaná břicha začala protestovat, a tak jsme se raději urychleně vrátili do hostelu a chvíli se věnovali dokumentaci.

 Tisk článku