Místo vydání: Chiang Rai
středa 25.12.
Aby toho ježdění na motorce nebylo málo, na dnešek jsme si (trochu masochisticky) naplánovali ještě delší výlet – a sice na nejvyšší horu Thajska Doi Inthanon (2565 m). Z Chiang Mai nějakých 90 km. Dala jsem si pod zadek osušku a soustředila se na to, abych Petíkovi nepomáhala podvědomě brzdit nohama, a hned se jelo líp:-) Na kraji města jsme nabrali benzín (155 B za plnou nádrž – cca 4 l) a nakoupili trochu zásob jídla a pití, a už to valili zase po jiné dálnici. Po odbočení z ní se začalo stoupat do hor (a tentokrát pořádných), vstoupili jsme opět za poplatek do národního parku, a pak už nás čekaly samé krásy. Zejména to byly vodopády – nejdříve jen menší, ale zajímavé peřeje vedle silnice, potom naprosto úchvatný, jen trochu přelidněný vodopád Wachiratharn falls a naopak napůl v lese schovaný Sirithan falls.
Postupně se nám otevíraly stále krásnější výhledy a panorámata, nejdříve byl ale opar, až později jsme vyjeli nad něj. Motorka funěla, ale statečně nás vezla stále výš, pani v půjčovně měla pravdu, že do hor bude lepší než ostatní – levnější, ale slabší – kusy. Projeli jsme hmongskou vesnici (jeden z horských kmenů, tradičně oblečenou bábušku jsme zahlédli jednu, jinak nejsou moc k rozeznání na první pohled) a na jejím konci se šli podívat do Královské zahrady, což bylo takové jakoby arboretum z přerostlých kapradin, mezi nimi i malé kapradiny a jiné stromy, zurčící potůček a chodníčky z betonových panelů, ve kterých byly otisky různých listů, což vypadalo moc pěkně. Bylo to takové nic, ale byl tu příjemný klídek. Z hory nad zahradou padal vodopád Siriphum, ale od zahrady nebyl skoro ani vidět, nejlepší pohled na něj byl ze silničky ještě ve vesnici, když jsme se k zahradě teprve blížili.
Čas ale neúprosně běžel dál, a tak jsme brzy zase sedli na vystydnutou motorku a frčeli už rovnou na vrchol. Tam jsme zaparkovali motorku před rozsáhlým vojenským komplexem („neutron monitor“), díky kterému tu není žádný výhled a navíc se nesmí fotit. Prošli jsme si malou uličku suvenýrů, nic zajímavého k jídlu nenašli, a tak jsme se vydali po několika schodech k samotnému nejvyššímu místu, které je hezky označené ve středu lesoparku s dřevěnými chodníky. Nedaleko je pak ještě pěkně udělané návštěvnické centrum s fotkami a povídáním o pralese a jeho obyvatelích.

Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko.
Ještě mnohem zajímavější nám ale přišel o kus níže po silnici položený areál dvou mohutných stúp postavených na počest králových a královniných 60. narozenin. Musí se sem sice platit samostatné vstupné (40 B/os.), ale od stúp a z parku mezi nimi je nádherný výhled do údolí kolem, i když dnes téměř zakrytých oparem. Dobrou vychytávkou jsou eskalátory ke každé ze stúp. Ono když člověk vyjede za pár hodin z cca 300 do 2500 m.n.m., tak je i za ten eskalátor docela rád:-)
Kolem 4. hodiny jsme sedli na motorku a za zuřivého brždění stekli z hor, prohlédli si ještě jeden parádní chrám pod výjezdem z NP, a pak už valili na dálnici a dom. Už za pokročilého šera jsme udělali pauzu u malého „fresh“ trhu. Prodávalo se tu ovoce, zelenina, syrové ryby, vajíčka. Zaujala mě vysmažená tělíčka povědomého tvaru, ale k ochutnávce nevykuchané pečené ropuchy jsem se neodhodlala. Koupili jsme si pytlík oblíbeného ovoce longkongu (malajsky kulansar, česky, resp. z angličtiny langsat, duku langsat; zvenku to vypadá jako longan, nebo něco příbuzného liči, ale uvnitř je plod rozdělen na šťavnaté měsíčky, chuť podobná trochu pomelu), i když prodavač chtěl poměrně vyděračských 60 B za kilo. Schroupali jsme tuto lahůdku na místě, mezitím si odpočinuly natřesené zadnice, a mohli jsme pokračovat.
Další velká zastávka, resp. dnešní večerní cíl, byl trh, kde jsme včera ulovili sushi. Dnes jsme také začali u stánku usměvavé slečny, hned vedle jsme si poručili vepřovou polévku, pak prolezli zbytek parádního trhu a dali ještě jednu chicken rice (rýže s nasekaným prsíčkem, vývarem v misce, okurkou a pálivým sosem). A také jsme objevili výborný stánek jedné paní, která mixovala shaky, ale jednak asi nejlevnější ve městě (po 20 B za jeden i více druhů ovoce), druhak paní je strašně příjemná a i poradí dobré kombinace. Naší oblíbenou mango-marakuja udělala asi tak 100x lepší než včera na night marketu:-)
V hostelu jsme hned po příjezdu dostali sprďana od souseda, nerudného důchodce, že prej co máme ve dvě ráno ještě kecat. No jo, jenomže co má člověk dělat, když je o 6 hodin pořád posunutý?:-) A vůbec mi nepřišlo škodolibé, když na velkém place před bránou Tha Phae spustil uřvaný program New Year Countdown a bylo to slyšel až někdy do půlnoci po celém městě:-) A náhodou hráli pěkně, z toho, co jsem poznala, Red Hot Chilli Peppers, U2 nebo Muse). Já jsem se konečně odhodlala vlézt pod sprchu, horkou a to mi přesně chybělo:-) Taky jsem přemáchla pár hadříků – ach jo, už to zase začíná, ruční praní…:-)
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!

Ať už pro dlouhé večery nebo deštivá odpoledne na cestách, rádi saháme po hrách od Albi. Jejich Kouzelné čtení je pak neocenitelným parťákem na dlouhé cesty, kombinujícím zábavu a vzdělávání. Využijte náš kód AF15ZCESTY pro 15% slevu (navíc k 10% na e-shopu) na Albi.cz.

Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?

Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.




