Místo vydání: Chiang Mai
pondělí 23.12.
Našli jsme si v našem stařičkém průvodci doporučovaný guesthouse Nice Apartment, kde jsme bydleli minule při poslední návštěvě a byli spokojení, ovšem recepci měl otevřenou až od 8. Usadili jsme se na prosluněném place před bránou Tha Pae a roztávali, pak se šli znovu zeptat na volné kapacity. Ty by i byly, jenomže až po 12. hodině. Pokračovali jsme tedy v obhlídce města (s batohy, kdybychom našli někde levnější ubytování než 390 B), došli na místo, kde jsme si pamatovali vyhlášený night market (noční trh), teď samozřejmě všude liduprázdno. Radost nám vrátil denní trh o několik ulic dál, kde jsme si udělali radost rambutanem, a pak zapadli do malé nudlárny na výbornou vepřovou polévku. Když jsme se v 11 vrátili k hostelu, paní nás nechala vyplnit registraci a ještě 30 minut jsme si počkali na uklizení pokoje. Zaplatili jsme si zatím 3 noci a uvidíme. Čekání jsme si zkrátili na centrální verandičce, kde je hostům zdarma k dispozici čaj a ovoce (hlavně výborné pidibanánky). Když jsme se konečně dostali do pokojíčku, omrkli jsme, jak kde co funguje, dali nabíjet naše spotřebiče, a pak nás únava přemohla a my si dali poledních „dvacet“:-)
Občerstvení spánkem ve vodorovné poloze jsme se vydali na procházku městem dle schématu:
- Lov kešek
- Návštěva chrámu
- Ochutnávky všeho možného
Na pozdní oběd jsme vlezli do menší restauračky a naporoučeli si místní speciality: Lanna curry (výborné curry s kokos. mlékem, dost pálivé, navíc myslím nějaké bylinky), Khao soi (typická polévka, ale na můj vkus nějak zvláštně kořeněná, něco mi v ní nesedělo) a smaženou rýži. Všechno bylo docela dobré, jen to na mě působilo trochu „bistrovitě“, jako čeští Číňani. Navíc mi vedle nohy stolu ležel na krovkách obrovský šváb, asi jako můj palec u ruky. Sice jen tak občas poškubnul tykadlem, ale i tak fuj.
Po jídle jsme navštívili překrásný a v Chiang Mai asi nejvyhlášenější chrám Wat Phra Singh se všemi jeho viharny a krásným parkem. Celý areál se připravoval na nějakou zítřejší velkou slavnost, to budem ale bohužel mimo město. Od chrámu jsme se napojili na vnitřní okruh kolem Starého města a pokusili se odlovit několik kešek, některé se povedly, jiné ne. V rámci keškování jsme se podívali i do nádherného parku Nong Buak, kde se navzdory chladnoucímu večeru zuřivě sportovalo. Naprosto mě fascinovala parta chlapíků středního až staršího věku, kteří hráli něco mezi fotbalem, basketem a hakisováním – stáli v kruhu a vykopáváním chrastícího většího hakisáku do výšky se snažili zasáhnout jednu ze 3 spojených obručí, které měli umístěné tak 5 metrů nad hlavou. Sem tam se jim to povedlo, jenom nevím, jak se jim pak počítalo vítězství či prohra. Taky mě zajímalo, jak ten míček budou dostávat ven, když se tam trefí a ono ejhle, jeden z nich odskočil stranou a provázkem přes kladku obruče spustil dolů:-)
☕ Podpořte nás kafíčkem!
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko. Každý váš finanční příspěvek nám pomáhá udržovat tento web živý a plný inspirace.
Pro podporu můžete navštívit naší stránku na BuyMeACoffee.com. Vaše kafíčko nám dodá energii a zároveň nám bude potěšením, že oceníte naši práci. Děkujeme vám!
Horší bylo, že nám začal zlobit objektiv a to tak, že neopravitelně:-( Se stejným problémem jsme první kus vyreklamovali a teď nás to s druhým potkalo zas. Poskakuje stabilizátor, což je přesně činnost, kterou by stabilizátor asi dělat neměl, takže se musí fotit bez něj a je to trochu náročnější…
Náladu jsme si trochu zlepšili o několik desítek metrů dál po vnitřním čtvercovém okruhu, kde se zrovna postupně rozkládal, zahříval a připravoval večerní trh, plný samých lahůdek. My nadšeně našli stánek se sushi a odvezli si pěkně naditou krabičku (10ks + 1 jako bonus za 50 B), kterou jsme si na pokoji dali jako předvečeři, načež jsme vyrazili do víru Night marketu. Cesta k němu je trochu delší a lemovaná hlavně dražšími hotely a bary pro cizince, v každém baru hlasitá západní muzika a několik spoře oděných dam (případně ladyboyů) postávajících před ním a zvoucích dovnitř. Chiangmaiský noční trh je ale fenomén a zážitek a kdyby člověk měl čas a peníze, tak tam snad zkrachuje. Kromě standardního trhového zboží se tu prodávají hlavně ruční výrobky „domorodců“ – horských kmenů, které se sem sjíždějí své produkty prodávat. Ať už je to oblečení, různé tašky, kabelky, mošničky, boty, šperky, výrobky ze dřeva, kovu, porcelánu, vše nádherně zdobené. Moc se mi zalíbily ručně tkané nebo vyšívané přehozy na postel, ale váží tak nejmíň 2 kila a další měsíc se mi s tím nechce tahat:-) Ačkoli bychom tu nakupovali donekonečna, skončilo to tentokrát (zatím) u jednoho dárku, který povezem domů.
Chvíli jsme pak bloudili nekonečnou spletí stánků, ale nakonec se záměr povedl a my našli velikánkou „jídelnu“, kterou jsme si pamatovali z minulého pobytu zde jako spolehlivý zdroj večeří:-) Mají tu systém kuponků, které si vyměníte za peníze a s nimi platíte u jednotlivých „stánků“. Těch je to odhadem tak 20, každý má nad sebou vypsané menu a umělá jídla vystavená ve vitrínce. Objednáte si, co se vám líbí, zaplatíte kuponkama a usadíte se k jednomu z hromady stolků. Kuchař vás buď zavolá, nebo my jsme si třeba počkali u stánku a jídlo si sebou rovnou odnesli. Nějaká slečna nám doporučila hned první stánek z kraje (od WC), ale měl většinu jídel s hovězím, na které jsme neměli chuť, tak jsme si od něj objednali aspoň kuřecí polívku tom yum, odvedle pak kuřecí sweet and sour (sladkokyselé) s rýží a červené curry s rýží. Celková útrata za dnešní večeři tedy byla 90 B (cca 50Kč) za oba:-)
Před půlnocí jsme se dokodrcali do hostelu, chvíli se věnovali webu (psaní deníku, příprava fotek), ale brzo vytuhli jak ty špalky.
Loading...
