Pokud budete cestovat do Indie, pravděpodobně navštívíte minimálně jedno z měst, která mají ve svém seznamu atrakcí pro turisty uvedený název Jantar Mantar. Co se pod touhle formulí skrývá? Stojí to za návštěvu? Kde se vzal v Indii jantar? Pokud se o téhle záhadě chcete dozvědět víc, tak čtěte dál (a nebudete muset ani do té Indie jezdit:-)…
Obsah:
Co si tedy pod tímto názvem představit?
Jantar Mantar se dnes vyslovuje s anglickou výslovností, tedy džantar, přestože slovo jantar je odvozené od yantra, což v sanskrtu, jazyku starověkých indických textů, znamená “nástroj, přístroj”. Mantar odvozené od mantra znamená potom “měřit, počítat”. Jantar Mantar tedy můžeme přeložit jako “měřící přístroj“. Další logickou otázkou tedy je, co a jak ten přístroj měří? Tak tedy, Jantar Mantar je komplex zděných staveb, sloužících ke sledování astronomických jevů, tedy pohybu slunce, měsíce, planet i hlavních hvězd. Některé stavby slouží jako jednoduché sluneční hodiny, jiné dokážou předpovědět zatmění, měřit vzdálenosti nebeských těles nebo určovat jejich dráhy, ukazují rovnodennost a slunovrat, atd. Dalo by se říct taková obří astronomická observatoř.
Názvy planet v jazycích, které se používají/používaly na území Indie.
Pár slov z dějepisu
Což o to, nějaké kamenné stavby, to ještě nemusí být nic extra… Význam těchto komplexů však naroste ve chvíli, kdy si je postavíme do dějinných souvislostí. Všechny tyto stavby jsou dílem maharádži Sawai Jai Singha II. a byly postaveny v letech 1724 – 1737. Maharádža byl nadšeným astronomem a sám prováděl konkrétní měření a pozorování, ale své znalosti chtěl ještě více rozvinout a zpřesnit měření nebeských jevů, aby podle toho mohl provádět obětní obřady bohům v ten nejvhodnější čas. Na počátku 18. století proto rozeslal své učence do několika zemí (Řecko, Británie, Portugalsko, Arábie), aby tam shromažďovali poznatky nejen astronomické, ale také o designu, architektuře a technologiích jiných observatoří, a poté je maharádžovi přeložili z různých jazyků do sanksrtu. Ve spojení s poznatky ze starých indických textů Vedang (popisující pomocné obory ke správnému pochopení Véd) potom nechal postavit celkem 5 komplexů ve městech severní Indie, pět Jantar Mantarů. Ten největší, s celkem 19 “zařízeními”, se nachází v Jaipuru (postaven 1728, dle textu přímo na místě, na internetu je častější datum 1734), další v Novém Dillí (postaven jako první, “pokusný králík”, v 1724, 13 zařízení), Ujjainu (1725, 13 zařízení), Varanasi (1737) a Mathuře. Jaipurský komplex je od roku 2010 zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
☕ Podpořte nás kafíčkem!
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko. Každý váš finanční příspěvek nám pomáhá udržovat tento web živý a plný inspirace.
Pro podporu můžete navštívit naší stránku na BuyMeACoffee.com. Vaše kafíčko nám dodá energii a zároveň nám bude potěšením, že oceníte naši práci. Děkujeme vám!
Jaipurská observatoř je od roku 2010 na seznamu UNESCO památek, na což se nesmí zapomenout návštěvníky upozornit.
Trocha architektury
Samotné stavby byly původně zhotovené z místních zdrojů, kamene a vápence, nebo po rekonstrukcích na začátku 20. století byly některé části nahrazeny mramorem, v moderní době potom doplněny betonem. Stupnice a měřítka jsou na nich buď přímo vyrytá, nebo je najdete na mosazných tabulkách. Jejich enormní rozměry jednak umožňují sledování astronomických jevů pouhým okem, jednak odolávají zemským vibracím a jsou proto neuvěřitelně přesné. Jantar Mantar v Jaipuru je z pěti komplexů ten největší, rozkládá se na ploše 18,7 km2 a stavba s názvem Vhirat Samrat Yantra, která vypadá jako vysoké schody do nebe (27 m), jsou ve skutečnosti největší sluneční hodiny světa. Na vrcholu schodiště stojí zastřešený altán, ze kterého býval vyhlašován příchod zatmění nebo dokonce období monzunů.
Na ukázku…
A abyste si to dokázali trochu představit, přidáváme pár fotek konkrétních “zařízení”, jak jsme si je prohlédli právě v Jaipuru:
Kranti Vritta Yantra – měří polohu (šířku a délku) nebeských těles
Yantra Raj Yantra – jeden z největších astrolábů světa (průměr 2.43 m), zařízení pro určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, určování místního času podle místní zeměpisné délky a naopak, i pro zeměměřické účely. Jaipurský model se údajně používal i k výpočtu hinduistického kalendáře.
Nadi Valaya Yantra – dvojice slunečních hodin, každá z opačné strany stavby, jedna reprezentuje severní a druhá jižní polokouli. Odchylka měření těchto hodin je menší než jedna minuta.
Jai Prakash Yantra – dvojice slunečních hodin miskovitého tvaru, které zobrazují převrácený obraz oblohy a umožňují pozorovateli pohybovat se „uvnitř“ zařízení, slouží k měření výšek, úhlů a postavení těles v konkrétním čase.
Rashi Valaya Yantra – soubor 12 „slunečních“ hodin, s jejichž pomocí se měří postavení hvězd a planet, jednotlivé hodiny jsou přiděleny dvanácti znamením zvěrokruhu.
Vhirat Samrat Yantra – největší sluneční hodiny světa, které měří čas s přesností na 2 sekundy.
Dakshin Bhitti Yantra – zeď postavená v severo-jižním směru, s jejíž pomocí je možné měřit a pozorovat dráhy nebeských tělěs při průchodu meridiánem (= oblouk klenoucí se nad hlavou porozujícího, vedoucí ze severu na jih).
Unnatasha Yantra – postavení a orientace zařízení umožňuje pozorovat a měřit výšku nebeských těles
Chakra Yantra – zařízení měřící postavení nebeských těles v rlzných časech. Vyznačené časy odpovídají pravému poledni na čtyřech různých místech světa – Greenwich, Curych, Notke (Japonsko) a Saitchen (Pacifik).
Rama Yantra – zařízení měřící souřadnice, úhly a výšky nebeských těles.
Loading...
