Národní park se špatně zapamatovatelným názvem Similajau patří v rámci Bornea i státu Sarawak k těm méně známějším a opomíjeným. Důvodem je jeho poloha – zhruba uprostřed pobřežní trasy Sarawakem, nedaleko města Bintulu, kde z turistického hlediska nic zajímavého není, naopak na pobřeží stojí velká rafinérie. Přesto, nebo právě proto, je národní park Similajau jakousi oázou s pestrou paletou přírodního bohatství, kam se vyplatí na den nebo dva zajet. Ideálně mimo víkend, to sem jezdí piknikovat bintulští. Čtěte dál a my vás vezmeme na exkurzi do tohoto méně známého, ale velmi zajímavého národního parku Similajau. A pokud by vám to náhodou nestačilo, můžete omrknout i další národní parky na Borneu.
Ve vodě i na souši
Národní park Similajau byl založen roku 1976 a dnes se rozkládá na ploše přes 89 km čtverečních. Zahrnuje jak pevninskou, tak mořskou část, a pobřeží parku, kam návštěvníci směřují, pak tato dvě prostředí ideálně propojuje. Podvodní svět, který je navzdory ropnému průmyslu v pobřežních vodách překvapivě bohatý, tvoří korálové lesy obývané mnoha druhy tropických živočichů. Pro člověka jsou asi nejzajímavější hned 3 druhy ohrožených mořských želv, které připlouvají na zlaté pláže parku Similajau klást vejce. Park se snaží jednak maximálně chránit a zlepšovat prostředí, kde se želvy pohybují, jednak dohlížet na líhnutí vajec tak, že je přenáší do vlastních líhnišť, kde jim nehrozí predátoři, ani nenechaví gurmáni z řad místních lidí.
Kromě zlatých písčitých pláží tvoří pak pevninskou část parku četná skaliska na pobřeží, prastaré a neskutečně rozrostlé mangrovy a především bohatý smíšený dvojkřídláčový les, který má až 5 vegetačních pater, z nichž to nejvyšší tvoří mohutné stromy, nejčastější oběti těžby dřeva, která ve velkém devastuje bornejské pralesy.
Zvířecí obyvatelé NP Similajau
Seznam tvorů, které může návštěvník v parku Similajau spatřit, je dlouhý, souhrnně se uvádí 34 druhů savců, 185 druhů ptáků a nespočet dalšího. Mezi to největší (a tím pádem pro většinu z nás nejzajímavější) patří již změněné želvy (kareta obrovská, kareta pravá, kožatka velká), které připlouvají klást vejce každé 2 – 4 roky, nebezpečný teritoriální predátor krokodýl mořský, největší žijící dravec, anebo zoborožec malajský, symbol partnerské věrnosti, tvořící páry na celý život.
Ve stromoví dál od stanice se dají spatřit akční opice, nejspíš makakové, ale měli by tu žít i hulmani. Při pohledu od moře je možně pozorovat kroužící orly bělobřiché, snadno rozeznatelné podle siluety – v letu totiž drží křídla do tvaru V, nikoli kolmo k tělu. Hnízdí vysoko na vzrostlých stromech a na stejné místo se vrací každý rok. Půdu nejenom v lese, ale i na trecích rozrývají prasata vousatá bornejská, největší divoká prasata dorůstající až do 320 kg, která údajně dokážou přeskočit i dvoumetrovou překážku (tomu asi neuvěřím, dokud to aspoň na fotce neuvidím:-)). O hodně drobnější obyvatel zdejších lesů je potom kančil větší, nejmenší kopytník světa, o velikosti zajíce:-) Jde o tzv. živoucí fosílii, neboť jeho podobu nezměnila evoluce posledních 30 milionů let. Z malých šelem pak lesy obývá ovíječ skvrnitý nebo též cibetka, s jejíž “pomocí” se v Indonésii vyrábí cibetková káva. Když se cítí ohrožen, používá chemickou obranu ve formě smrduté spršky, podobně jako skunk.
Co se týká vodních tvorů, tak mimo zmíněných krokodýlů a želv je občas možné v moři zahlédnout delfíny, žije tu celkem 5 druhů, jimo jiné i vzácné orcely tuponosé, zvané Iravádští delfíni, za kterými se jezdí například do kambodžské Kratie. Na skalnatém pobřeží nebo v mělké vodě se pohybují také zvláštní prehistoričtí ostrorepi, příbuzní trilobitů.
Bonusy navíc
1. Stejně jako v ostatních parcích Sarawaku jako např. NP Bako nebo NP Niah, i v Similajau je na stanici pro návštěvníky připravena vzdělávací sekce ve formě malého muzea se spoustou fotek a textů k tomu, co všechno lze v parku spatřit. Mimo to tu mají ukázku “reef bells“, speciálních betonových zvonů, které se umisťují do moře jako podpora pro nové uchycení korálů a úkryt pro želvy a další živočichy, anebo 5,7 m dlouhou kostru velryby vorvaňovce zobatého. Tento tvor je poměrně rozšířen v teplých vodách celého světa, ale drží se spíš v hlubinách, a především díky nezřízenému lovu v Japonsku, Taiwanu a Indonésii byl zařazen mezi ohrožené druhy. Tenhle konkrétní chudák zabloudil roku 2015 na pláž u Bintulu, napoprvé jej lidé ještě vrátili do moře, ale druhý den byl již nalezen mrtvý. Byl to první spatřený vorvaňovec v Sarawaku, druhý v Malajsii.
2. Noční procházka. Sice je všude napsáno, aby se návštěvníci vrátili do setmění k centrále, případně že noční procházka může být za příslušný obnos realizována s průvodcem (což není od věci, rangeři vědí, co a kde hledat, a čemu se naopak vyhnout), ale v samostatné výpravě vám samozřejmě nikdo nezabrání. Základem je silná baterka, zavřené boty, dlouhé oblečení a repelent (anebo aspoň ta baterka, když se prostě nestíháte vrátit z celodenního treku:-)). Bornejský prales obecně nejvíc ožívá těsně po rozednění a těsně před setměním. Aktivní jsou zejména opice, ptáci, v houští se probouzejí kančilové. Ve svitu baterky pak vidíte v reálu, jak neuvěřitelně prales žije – všemu svítí oči. Zejména odevšaď vylezou pavouci, nebo i bez baterky můžete sledovat zářivý tanec světlušek. Na místě je ale i velká opatrnost, ze tmy se může náhle vynořit třeba třímetrový had bojga stromová, hojný mezi zdejšími mangrovovými porosty;-) A ROZHODNĚ se nepřibližovat k řekám – zdejší varování před krokodýly tu není pro nic za nic. I když asi až v momentě, kdy člověk takového minidinosaura vidí v reálu na opačném břehu řeky, začne brát ta varování vážně:-)
Proč se tedy do NP Similajau vypravit?
Dosavadní výčet nestačí? Dobře, přidáme… Veřejnosti přístupné trasy vedou převážně lesem podél pobřeží, tedy žádný dramatický terén, přes všechny říčky přejdete po můstku, pohoda. Naopak se dá průběžně vylézt na pláž, kde se ukazují nové a úžasné scenérie (neohlížet se zpět k Bintulu, tam jen šlehají plameny z komínů rafinérie). Zejména při odlivu vystupují mezi úseky zlatého písku dlouhé pásy černých skal, které jsou na povrchu různě vymleté a v dírách zůstávají jezírka s hemžícím se životem. Všude po plážích pochodují doslova armády ráčků poustevníků, až máte pocit, že vám zem odchází pod nohama. My jsme zastihli moře poměrně rozbouřené a připadali si tu úplně jako před pár měsíci na Novém Zélandu, snad s výjimkou té teploty…:-)
Pro další tipy, kam se vydat v Sarawaku za přírodou, se mrkněte na naše články o národním parku Bako a přírodní rezervaci Semenggoh.
Praktické informace k NP Similajau (06/2017)
Vstupné (cizinci):
dospělí – 20 RM (cca 120 Kč),
děti 6 – 18 let – 10 RM (cca 60 Kč)
Doprava:
NP Similajau se nachází necelých 30 km od města Bintulu, bohužel sem ale nejezdí žádná hromadná doprava. Pokud máte vlastní auto nebo někoho, kdo vás odveze, máte vyhráno. Jinak se sem dá dostat sdíleným minibusem nebo taxi (pokud mávnete u silnice, tak se každý rád stane taxikářem) za 40 – 50 RM pro 2 osoby (240 – 300 Kč). My jsme jeli stopem, ovšem s vědomím rizika, že posledních 9 km od odbočky z hlavní silnice budeme muset dojít pěšky. Naštěstí nemuseli.
Ubytování:
U centrály národního parku je zřízeno ubytování všech kategorií, od kempu (5 RM za osobu), přes dorm (15 RM za osobu) k privátním chatkám (100 RM za pokoj – 300 RM za chatku, jako všude se vyplatí sem jet ve větší skupině). Pokoje je lepší si předem rezervovat, pohodlně online na adrese http://ebooking.sarawak.gov.my/eBooking/public/home.htm. Při kempování ve stanu doporučují rangeři rovnou při registraci jít do některého z altánků, kvůli častému dešti a padajícím větvím. Opice tu tolik nejsou, takže není třeba stan přes den bourat jako v NP Bako.
Stravování:
Na centrále je i společná kantýna, kde je k dispozici jídlo prakticky celý den, ovšem brzké snídaně nebo večeře pozdější než v 17 hodin je třeba si předem domluvit. Servíruje se tradičně jako v restauraci, jídlo na objednávku, hlavně jednoduché rýžové a nudlové pokrmy. Dá se tu koupit i balená voda, limonády a pivo v plechu, drobné sušenky na treky (ceny srovnatelné s městěm, 1,5 l voda za 2 RM). Jsou tu k dispozici zásuvky a večer se tu dá posedět se světlem, elektřinou a větrákem (a obrovskými cikádami nalétávajícími na světlo:-)).
Treky:
Park nabízí jeden hlavní a několik menších, okružních treků džunglí, všechny jsou dobře značené, jen v době vzniku článku byl kvůli údržbě uzavřený trek přes Ancha Batu a Educational trail skrz mangrovy. Hlavní trek podél pobřeží má krátké odbočky na vyhlídkový altán (1,5 km) a Želví pláže I. a II. (6 a 7 km), po 10 km končí na Zlaté pláži. Zpět se bohužel musí stejnou cestou. Velmi doporučujeme procházku po dřevěných chodnících skrz mangrovy (dalo se jít i uzavřeným úsekem, jen sem tam chybělo prkno) – tak ohromnou a starou spleť kořenů, kmenů a větví jsme ještě neviděli.
Podrobné informace o parku a jednotlivých trecích jsou k dispozici na adrese správy sarawackých parků.
Nejčastější dotazy
Národní park Similajau se rozkládá na Borneu, konkrétně ve státě Sarawak, zhruba uprostřed jeho pobřežní trasy, nedaleko města Bintulu. Jeho poloha poblíž průmyslové oblasti s rafinérií a absence jiných turisticky atraktivních míst v blízkém okolí způsobily, že je park relativně méně známý a opomíjený ve srovnání s jinými bornejskými národními parky.
Právě tato izolovanost a menší návštěvnost však z parku Similajau činí jakousi oázu s neporušenou a pestrou přírodou. Návštěvníci zde mohou očekávat klidné prostředí, bohatý podmořský svět s korálovými lesy, zlaté písčité pláže, skalnaté pobřeží, prastaré mangrovy a rozsáhlý dvojkřídláčový les s vysokými stromy. Ideální je navštívit park mimo víkendy, kdy sem jezdí méně místních obyvatel na pikniky.
Národní park Similajau je domovem pro širokou škálu živočichů, včetně 34 druhů savců a 185 druhů ptáků. Mezi nejatraktivnější patří tři druhy ohrožených mořských želv (kareta obrovská, kareta pravá, kožatka velká), které připlouvají na zlaté pláže parku klást vejce. Park aktivně chrání jejich prostředí a přenáší vejce do líhnišť, aby je ochránil před predátory a sběrači.
Dále zde žije nebezpečný krokodýl mořský, největší žijící dravec. V korunách stromů lze pozorovat zoborožce malajské, symboly partnerské věrnosti, a různé druhy opic, jako jsou makakové a hulmani. Na obloze krouží orli bělobřiší, snadno rozpoznatelní podle křídel do tvaru V. Po zemi se pohybují prasata vousatá bornejská, největší divoká prasata, a kančilové větší, nejmenší kopytníci světa, přezdívaní “živoucí fosílie”. Mezi malými šelmami se vyskytuje ovíječ skvrnitý, známý pro produkci cibetkové kávy a svou chemickou obranu. V moři je občas možné zahlédnout pět druhů delfínů, včetně vzácných orcel tuponosých, a na skalnatém pobřeží žijí prehistoričtí ostrorepi.
Přímo u centrály národního parku jsou k dispozici různé kategorie ubytování. Návštěvníci si mohou vybrat z kempu za 5 RM na osobu, ubytování v dormu za 15 RM na osobu, nebo si pronajmout privátní chatku, jejíž cena se pohybuje od 100 RM za pokoj do 300 RM za celou chatku. Doporučuje se rezervovat pokoje předem online na stránkách ebookingu sarawackých parků. Při kempování ve stanu rangeři doporučují využít altánky kvůli častým dešťům a padajícím větvím, na rozdíl od jiných parků zde není třeba stan přes den bourat kvůli opicím.
Na centrále parku se nachází také společná kantýna, která nabízí jídlo prakticky celý den. Servírují se zde především jednoduché rýžové a nudlové pokrmy připravované na objednávku. Pro brzké snídaně nebo večeře po 17. hodině je nutné se domluvit předem. V kantýně si lze zakoupit balenou vodu, limonády, plechovkové pivo a drobné sušenky na treky za ceny srovnatelné s městem. K dispozici jsou zásuvky a večer je zde možné posedět se světlem, elektřinou a větrákem.
Národní park Similajau nabízí jeden hlavní trek a několik menších okružních tras džunglí, které jsou dobře značené. Hlavní trek vede podél pobřeží a nabízí krátké odbočky na vyhlídkový altán (1,5 km) a na Želví pláže I. a II. (6 a 7 km), přičemž po 10 km končí na Zlaté pláži. Zpět se bohužel musí návštěvníci vrátit stejnou cestou. V době vzniku článku byly některé treky, jako Ancha Batu a Educational trail skrz mangrovy, uzavřeny kvůli údržbě, ale i tak se dalo projít po dřevěných chodnících skrz mangrovy a obdivovat ohromnou spleť kořenů a větví.
Při procházkách je důležité dbát na bezpečnost. Park doporučuje vrátit se k centrále před setměním, nicméně noční procházka je možná, ideálně s průvodcem, který zná místní terén a zvířata. Pro samostatné noční výpravy je nezbytná silná baterka, uzavřené boty, dlouhé oblečení a repelent. V noci prales ožívá, ale je třeba být velmi opatrný a rozhodně se nepřibližovat k řekám, kde hrozí setkání s krokodýly mořskými. Může se také objevit například třímetrový had bojga stromová.
Národní park Similajau se nachází necelých 30 km od města Bintulu. Bohužel k parku nevede žádná pravidelná hromadná doprava. Návštěvníci s vlastním autem mají nejjednodušší přístup. Jinak je možné využít sdílený minibus nebo taxi, které pro dvě osoby stojí zhruba 40-50 RM (přibližně 240-300 Kč). Lze také zkusit stopovat, nicméně je třeba počítat s rizikem, že posledních 9 km od odbočky z hlavní silnice bude nutné dojít pěšky.
Vstupné pro cizince činí 20 RM (přibližně 120 Kč) pro dospělé a 10 RM (přibližně 60 Kč) pro děti ve věku 6-18 let. Tyto poplatky přispívají k údržbě parku a ochraně jeho unikátní fauny a flóry.
Kromě přírodních krás nabízí Národní park Similajau i vzdělávací sekci v návštěvnickém centru. Zde je k dispozici malé muzeum s množstvím fotografií a textů, které představují bohatství parku a jeho obyvatele. K vidění jsou také “reef bells”, speciální betonové zvony umístěné do moře, které slouží jako podpora pro uchycení korálů a úkryt pro želvy a další mořské živočichy.
Jedním z nejzajímavějších exponátů je 5,7 metru dlouhá kostra vorvaňovce zobatého. Tento druh velryby, ačkoliv je rozšířen v teplých vodách, se drží spíše v hlubinách a kvůli lovu je zařazen mezi ohrožené druhy. Konkrétní kostra patří vorvaňovci, který v roce 2015 zabloudil na pláž u Bintulu a byl nalezen mrtvý, což byl teprve první spatřený vorvaňovec v Sarawaku a druhý v celé Malajsii. Tyto prvky doplňují zážitky z pozorování divoké přírody a prohlubují povědomí o ochraně ohrožených druhů.
Pobřežní část národního parku Similajau je vysoce malebná a nabízí neustále se měnící scenérie. Veřejnosti přístupné trasy vedou převážně lesem podél pobřeží, což zajišťuje snadný terén s můstky přes říčky. Z těchto tras se dá průběžně vystoupit na pláže, které odhalují úžasné výhledy na moře a okolní přírodu.
Zejména při odlivu se mezi úseky zlatého písku objevují dlouhé pásy černých skal. Tyto skály jsou na povrchu různě vymleté a v jejich prohlubních zůstávají jezírka s hemžícím se životem, což vytváří fascinující mikrosvěty. Po plážích se pohybují doslova armády ráčků poustevníků, které dodávají místu dynamický a živý ráz. Rozbouřené moře, které zde bývá k vidění, pak dodává pobřeží dramatický a divoký charakter, připomínající vzdálené a neprobádané krajiny.
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!
Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?
Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.
- Díl č.1 - Orangutani v přírodní rezervaci Semenggoh
- Díl č.2 - Národní park Bako, perla Bornea a domov nosatých opic
- Díl č.3 - Národní park Similajau, utajená říše zlatých pláží a krokodýlů na Borneu
- Díl č.4 - Národní park Niah, jeskyně pravěkých lidí a akrobatických sběračů hnízd
(5 votes, average: 4,80 out of 5)
Loading...
