Arménie

Oficiální název: Arménská republika
Hlavní město: Jerevan (Yerevan)
Měna: Arménský dram (AMD)
Státní zřízení: poloprezidentská republika
Jazyk: arménština (úřední), ruština, kurdština
Náboženství: arménská apoštolská církev, arménská katolická církev, islám, pravoslaví
Telefonní předvolba: +374
Národní doména: .am
Kód země: AM

Podkavkazská republika Arménie je domovem hrdého, ale osudem tvrdě zkoušeného národa, jehož říše se kdysi rozkládala na podstatně větším území. V důsledku historických událostí jsou Arméni národem s největší diasporou roztroušenou po světě – téměř dvě třetiny devítimilionového národa žijí jinde, než v dnešní Arménii.

Na současném stavu se kromě Sovětského svazu výrazně podepsaly události na počátku 20. století, systematické vyvražďování a likvidace obyvatelstva Turky, dnes většinou zemí označované za genocidu. Podle některých pramenů sloužily turecké praktiky za vzor nacistům při likvidaci Židů. Turecká strana zatím svou vinu popírá, a tak je mezi zeměmi uzavřená hranice a chladné vztahy. Díky válce s Turky přišla Arménie o část území, na němž se nachází národní symbol – biblická hora Ararat (nebo třeba také zbytky bývalého královského města Ani), a tak se Arméni stali národem, který ke svému národnímu symbolu z povzdálí vzhlíží, ale přiblížit se nemůže.

Arménie je považována za první stát světa, v němž bylo jako oficiální náboženství přijato křesťanství (pravoslavné), a to v roce 301, v podobě Arménské apoštolské církve. Kostely v zemi utrpěly značné škody a přestavby za arabské nadvlády, ale i tak jich zůstává spousta k prohlédnutí či posezení s vlastními myšlenkami.

Arménie nemá typické, prvoplánové, turistické atrakce, přesto zvědavému cestovateli může nabídnout mnoho – ať jsou to poslední hřebeny Kavkazu, nádherné jezero Sevan s kostelem Sevanavank, klášter Khor Virap na pozadí majestátního Araratu, nebo třeba bohatství vinic, které se okolo něj rozkládají. Kromě vína je významným exportním artiklem také arménský koňak Ararat.

Vzhledem ke složitým vztahům se svými sousedy i národy na vlastním území, má Arménie značnou část hranic uzavřenou (s Tureckem a s Ázerbájdžánem), velké procento území zabírají autonomní celky Nachičevan a Náhorní Karabach. Tvrdá minulost i zdánlivě klidná, ale nestabilní současnost vedou k tomu, že Arméni se jako národ důkladně cvičí k boji, do armády v určité míře chodí i ženy, aby každý byl v případě nutnosti schopný bránit svou malou zemi.