Pohled z ptačí perspektivy je něco, co lidstvo odjakživa fascinuje. Ty výhledy, ty nedozírné dálavy, ten horizont, který najednou sahá ještě dál, než doposud! Jak je to krásné vyšplhat na strom, vystoupat na kopec, vydrápat se na horu… a vidět víc! Neznáme nikoho, kdo by po tom netoužil a necítil se skvěle, když toho dosáhne.
Na naší cestě přes východní Evropu, jižní Asii na Nový Zéland a zpět přes Austrálii, Indonésii, jihovýchodní Asii, Čínu a Kazachstán jsme samozřejmě narazili na spoustu takových rozhleden, vyhlídek, kopců, nebo třeba sopek. Kdybychom chtěli vyjmenovat všechny, z nichž jsme si mohli vychutnat nádherné výhledy, tak by toto nebyl článek, ale rovnou kniha, nebo minimálně rodokaps. Stvořili jsme tedy aspoň malý výběr takových, o kterých bychom rádi řekli světu. Většinou jde o méně známá (nikoli neznámá) místa, o některých jsme se dozvěděli náhodou od místních, ale všechna pro nás mají kromě výhledu i nějakou další přidanou hodnotu, a zřejmě i proto nám nejlépe utkvěla v paměti…
Obsah:
1. Šarynský kaňon, Kazachstán
Šarynský kaňon je úchvatný sám o sobě a kulisa velehor, to je třešnička na dortu.
Šarynský kaňon nám vstoupil do plánů dost nečekaně, ale vyplatilo se dát na radu místních. Zároveň to byla taková poslední větší „atrakce“ na naší cestě, kde jsme se de facto rozloučili s krásami asijské přírody před návratem domů… Šaryn je jako malý Grand Canyon na východě Kazachstánu, nedaleko čínské hranice, a obzvlášť mimo sezónu tu kromě stálé posádky rangerů moc lidí nepotkáte. Přírodní síly zde vytvořily fantastickou krajinu, na obzoru korunovanou čtyřtisícovými horskými velikány. Kaňon nabízí úchvatné výhledy shora, ale neméně zajímavé je si projít také stezku po jeho dně a obdivovat roztodivné skalní útvary zase z jiného úhlu. V místě, kde se Šarynský kaňon napojuje na další průrvu, kterou se valí divoká řeka, je zbudovaná letní základna, kde se dá ubytovat v chatce, pojíst ve skromné restauračce a využít zdejší služby jako základnu pro několikadenní toulání po nádherném okolí. Až přímo k tábořišti se dá dojet 4WD autem, s ostatními je možné se pohybovat po vrcholové pasáži.
Cena: vstupné – 726,80 tenge (cca 103 Kč)
Zobrazit na mapě
2. Bac Son, severní Vietnam
Údolí Bac Son je typickou ukázkou krajiny na jihu severního a ve středním Vietnamu.
Taky se vám někdy stalo, že jste viděli na internetu nádhernou fotku a řekli si: „Tak tohle musím vidět na vlastní oči!“? Pro nás je jedno takové místo nedaleko vesnice Bac Son v severním Vietnamu. Výhledy do údolí, které pokrývají rýžová pole jako pestrá mozaika táhnoucí se až kamsi za obzor, mezi nimi meandruje říčka, která se stará o závlahu rýže, to vše lemované téměř pravidelnými homolemi vápencových kopců – tomu se nedá odolat. Bac Son není nijak významné, jen malá vesnička po cestě mezi městy Lang Son a Nguyen Thai, přesto výhledy natolik upoutaly pozornost, že se přesná lokalita dá jednoduše najít na internetu. No a pak už stačí jenom vyběhnout na kopec, i když je lepší oželet vrchol, který je zarostlý a nic moc z něj vidět není, a držet se vyšlapané cestičky o kus níž, kde vám – jakmile vystoupíte ze křoví – doslova spadne brada nad tím, co spatříte:-)
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
3. Horský klášter Tatev, Arménie
Klášter Tatev jako orlí hnízdo usazené na skalním výběžku mezi mohutnými horami.
Tatev zas tak neznámé místo není, dokonce bychom si troufli tvrdit, že patří k jedné z hlavních atrakcí Arménie, miliony návštěvníků ročně tu ale nepotkáte. V roce 2010 sem zahraniční investor postavil kabinovou lanovku, svého druhu nejdelší na světě, a díky ní se od hlavní silnice až ke skalnímu ochozu, na kterém se rozpínají pozemky kláštera, dostanete během několika minut. „Křídla Tatevu“, jak je lanovka nazvána, nabízí dechberoucí výhledy na vysoké hory a hluboká údolí, na bývalou přístupovou silnici, kroutící se zběsile po svazích nahoru a dolů. Jenom na samotný klášter z ní vlastně moc dobře vidět není. Co s tím? Jednoznačně vydat se po uježděné cestě na protější svah, až do místa, kde se cesta stáčí doprava (nedaleko kláštera by měl být ukazatel na „View Point“). Odtud už máte celou scenérii typického arménského kostela na pozadí skalnatých hor jako na dlani.
Pro nás byla výprava z města Goris na Tatev překonáním sama sebe, překousnutí lenosti a touhy po teplém pokojíku místo chození po mrazivých horách (v naprosto nedostatečné výbavě). Na ty výhledy, kterých se nám dostalo, a také zajímavá setkání při stopování, ale nikdy nezapomeneme…
Cena: Lanovka – 2500 – 3500 dram (225 – 315 Kč), vstupné do kláštera – ZDARMA
Zobrazit na mapě
4. Výhled na Jebel Akhdar, Omán
Jebel Akhdar, nebo-li Zelené hory, nejvyšší hory Ománu.
Mohutné pohoří Hajar se táhne v délce přes 300 km celým severním Ománem a vytváří neskutečnou krajinu s vysokými horami, hluboce zaříznutými údolími, životadárnými wádí a dalekými výhledy, které berou dech. Nejpůsobivější oblastí Hajaru je hřeben Jebel Akhdar, neboli Zelené hory, podle bohaté vegetace, které se zde díky srážkám ze zadržovaných mraků velmi daří. Kombinace nadmořské výšky a dostatku vláhy poskytuje ideální podmínky pro zemědělství a pěstování květin, které nikde jinde v oblasti Perského zálivu možné není. Nejvyšším vrcholem je pak Jebel Shams (2 980 m).
My jsme Hajar potřebovali přejet napříč, z jihu na sever a úchvatné výhledy se nám naskytly v nejvyšším (a velmi větrném) bodě silnice. Navíc si nás odsud odvezla v koloně džípů fantastická parta Ománců, ze kterých se pak stali naši dobří přátelé.
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
5. Kopec Puheke, Nový Zéland
Výhled z nenápadného kopce Puheke se nám zaryl hluboko do srdce.
Úplně neznámé, vlastně nevýznamné, ale překrásné místo na severním výběžku Nového Zélandu, na konci malého poloostrova Karikari Peninsula. Chtělo by se říct, že takových kopečků na novozélandském mořském pobřeží je dvanáct do tuctu, ale zdejší výhledy nás natolik uhranuly, že jej od té chvíle každému doporučujeme pro návštěvu. Na vrcholu malého kopce stojí vyřezávaný maorský totem, ovšem tím nejúžasnějším jsou pestrobarevné výhledy na všechny strany – sytě modré moře, bělostná pláž a duny, zelené lesy, hnědorudé bažiny, třpytící se jezírko a spousta dalších barev přírody podle toho, v jakém ročním období se sem dostanete. No a když už si sem bude někdo chtít zajet, tak za zmínku stojí i další zajímavosti poloostrůvku – tmavě rudohnědé jezírko Coca Cola Lake, nebo zatopená oblast obřích pařezů:-)
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
6. Hanging Rock, Modré hory, Austrálie
Hanging Rock – snad tu takhle efektně odlomená zůstane ještě dlouho…
Modré hory jsou místo, které nabízí neskutečné výhledy na každém kroku. Už z principu – většina infrastruktury je umístěná na náhorních plošinách, a pak stačí vyjít kamkoli na skalní zlom, jež se táhne krajinou, a je to neskutečná podívaná. Nachází se tu spousta vyhlídek zanesených do map, a také stezky, které je propojují. Nás uhranula především jedna, která je jen 4 km od městečka Blackheath, po široké a pohodlné lesní cestě, přesto se tu s davy turistů přetlačovat nebudete. Stačí jít pořád za nosem až na skalní zlom, v mapě značený jako Baltzer Lookout. Od této chvíle budete jen zírat, ale nenechte se ještě ukolébat a sejděte opatrně stezkou v kamenitém svahu na levou stranu. Za chvilku pod sebou uvidíte i onu Hanging Rock, jakoby odštěpenou skálu, která se může kdykoli ulomit a zřítit do údolí. Nemyslete na to, až budete spáru přeskakovat a půjdete si zapózovat až na samý kraj skály, jako pořádní borci:-)
Na Modré hory máme hořkosladkou vzpomínku, neboť se nám tu podařilo do nejhlubšího kaňonu shodit milovanou GPS a přes týden jsme čekali na novou. Za tu dobu jsme tu ale aspoň zvládli něco pochodit a objevit. Z kempu v údolí na náhorní plošinu a zpět nás každý den vozil 5 km stop, pokaždé někdo jiný a pokaždé úžasní lidé – Austrálii a Australany nejde nemilovat:-)
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
7. Průsmyk Quan Ba, Vietnam
Nestydatost v severním Vietnamu – je někdo, kdo si těch “prsou” nevšiml?:-)
Právem populární vyhlídkové místo na cestě horami v nejsevernější části země. Před vámi se otevřou výhledy na městečko Tam Son v údolí vystlaném mozaikou rýžových polí, vysoké hory v pozadí, tvořící zdánlivě několik „pater“, a také dva malé kopečky v popředí, Doi Nui, neboli Dvě hory, ale výstižněji prostě „Prsa“:-) Jejich fotku v různých ročních obdobích a různých barevných provedeních najdete snad v každém infocentru a aspoň trochu turistickém místě severního Vietnamu.
Okruh nejsevernějším výběžkem Vietnamu, vedoucí z Ha Giangu do Dong Van, přes průsmyk Ma Pi Leng, a pak jednou z několika variant cesty zpět, je asi to nekrásnější, co tato země může nabídnout. Horské scenérie kombinované s rýžovými terasami a špatně přístupnými kukuřičnými poli, která obdělávají lidé z několika různých, pestrobarevných horských etnik. Co údolí, to jiný kmen, šaty, řeč, domky… jen tu obživu tu mají všichni stejnou (rýže, kukuřice, výroba tofu, tkaní látek, včelařství a sem tam turismus:-)).
Cena: povolení pro cestu do severního výběžku (vystavuje imigrační kancelář v Ha Giangu nebo policejní stanice v Meo Vac) – cca 230 000 dongů (cca 250 Kč), může se individuálně lišit
Zobrazit na mapě
8. Snake Wadi, Omán
“Grand Canyon” na Arabském poloostrově, zatím skrytý masové veřejnosti.
Toto parádní dílo přírody se nachází při pobřežní silnici na jihu Ománu. Není nijak známé, nejsou tu popisné cedule, ani toto místo nenajdete v turistických průvodcích. Vlastně se ani nejmenuje „Snake“ (takové místo je také v Ománu, ale úplně jinde), ovšem jeho klikatý tvar hada evokuje dokonale… Místní o něm ale vědí, a ono, koneckonců, nejde moc přehlédnout. Prostoru k zaparkování auta a protáhnutí nohou po dlouhém řízení je vedle silnice dostatek, a před vámi se otevřou výhledy na ománský Grand Canyon i okolní hory. A to už za pár minut (minimálně!) zastavení stojí.
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
9. Banksův poloostrov (Akaroa), Nový Zéland
Středový záliv Akaroa na Banksově poloostrově, naše první a hluboko pod kůži vrytá nádhera Nového Zélandu.
Náš úplně první výlet z města, po příletu na Nový Zéland, vedl právě na Banksův poloostrov nedaleko Christchurch. Zaujal nás už při pohledu na mapu Nového Zélandu – neskutečně členitý, hornatý výběžek pevniny, lemovaný mnoha dlouhými fjordy – a realita je ještě lepší. Už když se sem člověk přiblíží po silnici z Christchurch a poprvé nahlédne do „kráteru“, protože poloostrov je skutečně pozůstatkem dvou sopek, zůstane jen zírat. Centrální záliv s městečkem Akaroa je oázou klidu a francouzského šarmu, naprostý protiklad k vnějším, divokým, skalnatým útesům, věčně bičovaným zuřivým, temně modrým oceánem. Menší zálivy naopak nabírají zářivě tyrkysový odstín a na jejich odlehlých plážích trénují surfařští začátečníci a ve vlnách si hrají lachtani a delfíni. Pro ty úplně nejlepší výhledy pak je vhodné vyjet na okružní silnici Summit Road, ze které je vidět na obě strany téměř současně, a člověk nemůže uvěřit tomu štěstí, že se na tak nádherné místo ve svém životě dostal…
Cena: ZDARMA
Zobrazit na mapě
10. Duhové hory, Zhangye Danxia National Landform Geological Park, Čína
Duhové hory jsou údajně nejkrásnější po dešti, ale i třeba západ slunce jejich barvy nádherně zvýrazňuje.
Ač většinou propagujeme raději volně přístupná, nebo aspoň levná místa, v jednom případě musíme udělat výjimku. Výhledy jsou tu totiž tak nádherné, že brzy na vysoké vstupné i dost protivnou čínskou přeorganizovanost člověk zapomene. Řeč je o národním parku Zhangye Danxia (pozor, v Číně je ještě další NP Danxia, taky úžasný, ale jinde) nedaleko města Zhangye, kde zemské síly a jimi vytlačené vrstvy hornin daly vzniknout pohádkově barevné krajině. Duhové hory v Peru zná dnes každý, ty čínské zatím nejsou tolik objevené, ale přitom za návštěvu rozhodně stojí. Škoda jen, že se tu člověk nemůže pohybovat zcela volně, ale pouze po připravených vyhlídkách a v autobusech pendlujících mezi nimi, ale mimo sezónu se tu najdou i okamžiky, kdy se dav fotekchtivých Číňanů přežene a vy máte celou rozvětvenou vyhlídku a fantastickou paletu okolních hor jen a jen pro sebe.
Cena: vstupné vč. povinného shuttle busu – 75 juanů (cca 190 Kč)
Zobrazit na mapě
Výhledy a vyhlídky, to je to, co člověka většinou žene honem, honem na kopec, co ho pohání do zdánlivě nekonečných schodů, ze kterých se mu už točí hlava. Být výš a vidět dál, to je oč tu běží:-) A právě proto, abychom mohli vidět nejen dál, ale také o hodně lépe, než zvládne pouhé nedokonalé, lidské oko, je fajn s sebou na takové výpravy přibalit pořádný dalekohled. Nebo aspoň nějaký, když se nechcete tahat s velkým a těžkým. Pokud se vám ten starý, co máte po tatínkovi nebo dědečkovi, už rozbil, nebo možná někam ztratil, můžete se zkusit podívat na stránky jednoho z největších českých prodejců Dalekohledy Fomei, a jistě si vyberete, ať se chystáte na výpravu po rozhlednách, na let balónem, expedici do divočiny, nebo pozorování zvířat:-)
Loading...
Bozi! Jeden hezci nez druhej. Asi bych se na jednom z nich usidlila naporad. Tezko rict kde..Musite mit ale rytin v tech srdcich, kdyz jste videli takovy nadhery:-)