Místo vydání: Kladno
Obsah:
NEDĚLE 20.12. – 459. DEN – CAVE STREAM A CASTLE HILL
Vstáváme včas, ale při zálohování zjišťujem, že se s námi rozloučil jeden externí disk, což je dost průšvih, protože nebyl nikde jinde zazálohovaný, akorát ho chtěl nechat Petík zkopírovat na druhé místo. Jelikož na něm byly fotky hlavně z Indie, Barmy, a dál, tak nám to na náladě moc nepřidá. Není čas to řešit, budeme muset později… čeká nás totiž jedno z největších dobrodružství na Zélandu, výprava do jeskynního tunelu Cave Stream.
Postupem času a vyjetí jsme se dali dohromady celkem 2 auta o 10 lidech, Jirku s Katkou jsme znali z naší první párty v czech-housu, přidali se Adéla s Tomášem, Mírou a Michalem (Michal je taková známější figurka – později, snad každý Čech, kterého jsme na NZ potkali, ho měl na facebooku mezi přáteli:-)). Pár krátkých zastávek na snídaničky a jedna větší byla v městečku asi na půli cesty – Springfieldu. Je tu totiž donutová kavárna a obrovský růžový donut před ní, který funguje jako prolejzačka pro dospělý:-) Odkaz na Simpsonovi kupodivu žádný, ale obří donut ve Springfieldu, to snad nemůže evokovat nic jiného:-D
Kolem 11 přijíždíme na parkoviště u zajímavosti zvané Cave Stream. Okolní krajina nás naprosto uhrane – vápencové skály porostlé svěžími, zelenými loukami, všude rozkvetlé kytky, na obzoru se už rýsují hory, dokonce některé ještě se zbytky sněhu na špičkách. Vítr tady téměř žádný a slunce smaží ostošest, takže nikdo nemáme problém vytáhnout plavky, kraťasy, sandály, a vybaveni voděodolnými foťáky a kamerami scházíme ke vchodu do jeskyně. Ledová říčka tu totiž protéká jeskynním tunelem, který se stal oblíbenou, dobrodružnou atrakcí. Na cestě předbíháme rodinku a tatínek nás lámanou češtinou povzbuzuje, že jdeme dobře. Když se ho ptáme, odkud z Čech pochází, tak se směje, že je Kiwák:-)
Řídíme se doporučením a tunel se rozhodujeme projít proti proudu řeky. Trochu to uvnitř bude stoupat a je bezpečnější závěrečnou fázi zdolávat šplháním, než padáním:-) Úvod je ale totální masakr. Jeskynní řeka je ledová jako Antarktický oceán a my do ní zapadáváme skoro celí – Adéla má vodu až po ramena, já někam pod prsa, vyšší kluci do pasu. Ponořené části těla okamžitě řvou, protože pobyt v ledničce se jim nelíbí. Naštěstí se ukáže, že to byl úplně nejhlubší úsek, většinou pak jdeme vodou maximálně po kolena, sem tam stoupne do pasu. Každopádně to promočené oblečení studí i tak. Je to sranda a dobrodrůžo, protože postupujeme úplně sami, jenom naše skupinka, která neustále žertuje a hecuje se, každý na hlavě čelovku, organizovaného nebo připraveného tu není vůbec nic, až na jeden žebřík u konce. Po něm vystoupáme proti vodopádu, po čtyřech překonáme poslední, hodně kluzký úsek, a jsme venku, zase na pálícím, nádherném slunci, všichni vymrzlí, ale vysmátí od ucha k uchu. My dva jsme hrozně rádi, že nás tahle banda přibrala k sobě, aniž bychom měli šanci o tom nějak moc přemýšlet, protože si nejsem jistá, zda bychom se sem a hlavně do jeskyně sami dokopali.
Všichni se převlékáme do suchého, trochu přeskupujeme posádky vozů a část kluků odjíždí na nákupy, zatímco vůz ve složení Katka, Tomáš, Adéla a my dva si jede udělat ještě jednu větší zastávku, a totiž známé místo Castle Hill. Je to dost populární spot při cestě mezi Alpami a Christchurch, kde jako kdyby nějaký zlobr rozhodil obrovské vápencové balvany po krajině. Jsou různé ohlazené a různě tvarované a dalo by se tu mezi nimi bloumat a hledat zajímavé úhly na focení klidně celý den. Ostatně jde o známý filmařský spot, natáčela se tu třeba závěrečná bitevní scéna Letopisů Narnie I. Chvíli se tu prolézáme, zkoušíme najít kešku, ale teď, uprostřed letní sezóny, je tu hodně lidí a dokonce nějaký dětský orientační závod, tak se zase celkem rychle dekujeme a doufáme, že se sem třeba ještě dostaneme v klidnějším období. Cestu zpátky řídí napůl Katka a napůl Petík, aby se mu to trochu vrylo pod kůži. Neúnavný Tomáš nás oblažuje historkami ze svého studentského života na ČZU, praxe u krav a zlomyslností na opilých a usnuvších kamarádech. Ach jo, asi začínáme stárnout, ale nějak nám to ani nepřijde vtipné:-)
Doma kuchtíme rychlou večeři, Petr s Katkou zalézají, my řešíme disk. Bohužel to vypadá, že opravdu umřel a ani programy na vytahování dat nám nejsou nic platné:-( (S odstupem času můžeme říct, jak to dopadlo – disk jsme po čase poslali po někom do Čech a po návratu na konci roku 2017 jej nechali prohnat společností zachrana-dat.cz, nejlepším odborníkem v oboru. Stálo nás to hodně peněz, asi tak jako kdybychom si do Indie doletěli z Čech a všechno si znovu nafotili, ale většina materiálů se opravdu zachránila a mnoho z nich jste mohli vidět třeba i během našich cestopisných přednášek.
PONDĚLÍ 21.12. – 460. DEN – POSLEDNÍ ZÁSOBOVÁNÍ A OPOUŠTÍME CHRISTCHURCH
Celé dopoledne nakonec zabijeme nikam nevedoucím řešením disku, ale hlavně balením a nakládáním. Klíče necháváme v domluvené skrýši, ale zároveň posíláme zprávu, že se určitě ještě zastavíme osobně rozloučit a poděkovat. Ze všeho nejdřív míříme do ANZ, protože s autem nám přibyla jedna nepříjemná, ale nutná povinnost – zaplatit si pojištění. Na první pokus se nám u registrace podaří aktivovat internetové bankovnictví a dostáváme zase odpolední termín pro schůzku s bankéřem. Jedeme si mezitím tedy koupit polarizační filtr a zároveň tu dostáváme kontakt na servis objektivů v New Brightonu. Pak zkoušíme firmu pro obnovu dat, ale bez valného úspěchu – tady to totiž nedělají, ale posílají všechno do Aucklandu, takže to vyjde sakra draho. V tuhle chvíli si to dovolit nemůžeme, takže tento problém odkládáme na neurčito a doufáme, že tam ta data ještě budou, až se k tomu třeba někdy, někde dostaneme. Štve nás, že se to nestalo někde v Asii, ale na zapadákovském a šíleně drahém Zélandu:-(
Schůzka v bance dopadne dobře (ještě aby ne, když jim cpeme peníze), jelikož máme jako klienti nějakou lepší cenu, tak i vyšší varianta vychází levněji, než základ u konkurence, a tak objednáváme povinné ručení + krádež + oheň + rozbití oken). Ale stejně doufáme, že to potřebovat nebudeme…
Zajedem naposledy do Linwoodu, poreferovat a srdceryvně se rozloučit s krajany – Katko, Petře, opravdu moc děkujeme, jenom díky vám jsme ten kulturní šok nějak přežili!🙂 No a pak už jen objet několik obchodů a nabrat zásoby – jednak jídlo (10 kg brambor, 5 kg rýže, 2 l kečupu, atd…) a jednak ještě pár věcí ve Warehousu – deku, kastrol, vařečku, nový disk v akci, atd.), no a můžeme vyrazit na vlastní roadtrip po Novém Zélandu, v maximálně svobodném módu, co si snad jde představit…
Na první noc zajíždíme na velké surfařské parkoviště v New Brightonu, okrajové čtvrti Christchurch u moře, kde nám kolem hlavy šplouchají vlny a máme výhled na nádherně osvětlené město v zátoce (ani ve snu by nás nenapadlo, že za cca rok spatříme tenhle výhled znovu, ale tentokrát ve večerním zpravodajství a s domy bortícími se pod náporem zemětřesení a sesuvu půdy…)…
Tak jsme se tedy opravdu dočkali, říkáme si, když usínáme na nezvyklém místě, v nezvyklé posteli, a navíc je nám poprvé na Zélandu celkem teplo, spacáky vytahujeme až během noci.
Krajina kolem Cave Stream
Jen člověk vyjede z placatého Christchurch, začne se krajina vlnit a zvedat a být nádherná:-)Krajina kolem Cave Stream
Zelenožluté infocedule provázejí výletníky na všech novozélandských trecích a značených cestáchVýprava do jeskyně Cave Stream
Do jeskyně je fajn si vzít co nejmíň věcí, ale v samotných plavkách by to asi moc příjemné nebyloKrajina kolem Cave Stream
Říčka protékající jeskyní je průzračně čistá a ledová, že tuhne krev v žiláchSymbol novozélandského léta - lupiny
Vlčí boby, anglicky lupins, v létě rozkvétají a nádherně zdobí zélandskou příroduVchod/východ do jeskyně Cave Stream
Podle doporučení chceme projít jeskyni proti proudu, a tak do ní vstupujeme tam, kde ji řeka opouštíÚvodní vykoupání
Hned u vstupu je nejhlubší místo, vyšší se zmáchají do pasu, jiným ledová voda sahá až k ramenůmV útrobách jeskyně Cave Stream
Cesta proti proudu, který jeskyni nádherně tvaroval, jen za svitu vlastních čelovek...V útrobách jeskyně Cave Stream
Člověk nikdy neví, co ho čeká za další zákrutou...V útrobách jeskyně Cave Stream
Po zdolání závěrečného žebříku proti vodopádu je už člověk v suchu a ví, že přežil:-)V útrobách jeskyně Cave Stream
Řeka do jeskyně vstupuje mocným vodopádem, my máme na pomoc žebřík, po kterém jde převýšení zdolat, a pak už jen pozor na velmi kluzký povrchA rychle z jeskyně a vody na sluníčko
Jakmile člověk spatří světlo na konci tunelu, jeho promrzlé končetiny volají po spalujícím slunciVýchod/vchod z jeskyně Cave Stream
Místo, kde jeskyni opouštíme, je o něco méně nápadné a velkolepé, než vstupKrajina regionu Canterbury
Louky a pastviny lemované horami, které jak kdyby někco namaloval, to je úžasný region CanterburyKrajina regionu Canterbury
Hory někdy trochu připomínají Island, ale oproti tomu je tu o dost vlídnější podnebíCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Jedinečné a nepřehlénutelné místo plné balvanů a skal mezi pastvinami - to je Castle HillPodhůří Jižních Alp
Kopce a hory, které se zvedají na západě regionu Canterbury, jsou již předhůřím mocných AlpNa cestě ke Castle Hill
Od parkoviště mezi skály se člověk docela projde...Krajina kolem Castle Hill
Louky a balvany - to je léto na Castle HillCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Balvany a skály jako kdyby tu někdo jen tak rozhodil a odešelCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Na své si tu přijdou i lezci...Castle Hill - hřiště kamenných trolů
Mezi kamenými útvary můžete pustit uzdu své fantaziiCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Občas to tu připomíná naše skalní města, kde se vyblbne každýCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Z každého úhlu pohledu jiná podívaná...Castle Hill - filmařská lokalita
Castle Hill je také oblíbenou filmařskou lokalitou, nejlépe si ho užijete v závěrečné bitevní scéně 1. dílu Letopisů NarnieNa Castle Hill
Ne, fakt to není Photoshop, takhle to na Zélandu opravdu vypadá...Krajina kolem Castle Hill
Pohled na cestu od parokvištěCastle Hill - hřiště kamenných trolů
Fantazie tu prostě jede na plné obrátky na každém rohu:-)Castle Hill - hřiště kamenných trolů
Některé skály jsou na slézání a seskakování, jiné bez lana raději nezdolávatCastle Hill - hřiště kamenných trolů
I výhledy z horních pasáží stojí zatoLéto na Castle Hill
Skály v letním hávu...Castle Hill - hřiště kamenných trolů
Tak ahoj Castle Hille, třeba se sem ještě jednou podíváme, na trochu delší skok...Láska na první pohled...
Čokolády Whittakers jsou jednou z nejlepších věcí na Zélandu. Jako fakt. 250 g. A spousta druhů - tohle je první v dlouhé řadě tabulek, které nám osladily život:-)Pohled na večerní Christchurch
Nocležiště na parkovišti v zálivu v New Brightonu nabízí krásný pohled na osvětlené předměstí Christchurch.
Max elevation: 935 m
Min elevation: -21 m
Average speed: 52.84 km/h
Total time: 12:28:07