Jezero Gornje Bare je vysokohorské ledovcové jezero nacházející se v pohoří Zelengora, v rámci Národního parku Sutjeska, v nadmořské výšce 1515 metrů nad mořem. Leží přibližně o padesát výškových metrů výše než jeho sesterské jezero Donje Bare. Gornje Bare je usazené v dramatické ledovcové pánvi, přímo pod strmou skalní stěnou vrcholu Uglješin vrh (1858 m) a hřebene Tovarnica. Na rozdíl od Donje Bare, které je obklopené hustým lesem, leží Gornje Bare v otevřené subalpinské krajině plné rozlehlých horských luk, suťovisek a borůvkového porostu, což mu dodává divočejší a monumentálnější charakter.
Jezero je poměrně malé a mělké. Jeho délka dosahuje přibližně 150 metrů a šířka kolem 80 metrů, přičemž hloubka se pohybuje pouze kolem jednoho až dvou metrů. V horkých letních měsících může hladina vody výrazně klesnout a v extrémně suchých letech jezero téměř vysychá, což je typické pro menší vysokohorské vodní plochy bez stálého silného přítoku. Voda je však mimořádně čistá a průzračná, což umožňuje pozorovat dno pokryté drobnými kameny a horským sedimentem.
Trasa z Donje Bare a horské louky
K jezeru Gornje Bare nevede žádná silnice sjízdná pro automobily, což zaručuje, že zde potkáte pouze pěší turisty. Výchozím bodem pro výstup je křižovatka cest nedaleko jezera Donje Bare, kde můžete nechat auto na lesním parkovišti. Odtud se vydáte po značené turistické stezce. První část trasy vede stinným bukovým lesem, kde vzduch intenzivně voní medvědím česnekem, a stezka postupně stoupá vzhůru. Tento úsek bývá zejména v červnu plný komárů, proto se doporučuje nezastavovat a pokračovat plynulým tempem.
Po opuštění lesního pásma se stezka otevírá do nádherných horských luk, které jsou na začátku léta poseté tisíci barevných květů. Pod nohama vám budou kvést žluté hořce, fialové orchideje a vzácné bosenské lilie. Cesta se dvakrát přehoupne přes travnaté horizonty a nabízí panoramatické výhledy na okolní skalnaté štíty pod modrou oblohou. Celý výstup k jezeru trvá přibližně 30 až 45 minut v závislosti na vaší fyzické kondici a počtu fotografických zastávek. Trasa je středně náročná a vyžaduje pevnou turistickou obuv.
Ledovcová pánev pod stěnou Uglješin vrh
Samotné jezero Gornje Bare se nachází na konci ledovcového karu, přímo pod monumentální severní stěnou vrcholu Uglješin vrh. Tato poloha vytváří úchvatnou přírodní kulisu, kde se šedá barva vápencové skály mísí se sytě zelenou barvou horských luk a modří jezerní hladiny. Na severních svazích nad jezerem se často až do července drží zbytky sněhových polí, které pomalu tají a zásobují jezero studenou vodou. Voda v jezeře je velmi osvěžující a v parných letních dnech nabízí skvělé ochlazení pro unavené nohy.
Okolí jezera je ideálním místem pro tichou meditaci a odpočinek. V blízkosti břehu roste několik osamělých stromů, které poskytují příjemný stín během poledního žáru. Na travnatých svazích nad jezerem můžete často pozorovat kamzíky horské, kteří se obratně pohybují po skalních římsách Uglješina vrhu. Zdejší ekosystém je velmi citlivý, proto je nutné chovat se tiše, neodhazovat žádné odpadky a respektovat pravidla národního parku, která zakazují jakékoli poškozování flóry a fauny.
Praktické rady pro bezpečný výstup
Při plánování výletu k jezeru Gornje Bare nepodceňujte přípravu. Vzhledem k tomu, že se pohybujete v nadmořské výšce nad 1500 metrů, počasí se zde může změnit velmi rychle. I za jasného slunečného dne mějte v batohu nepromokavou bundu a teplou vrstvu oblečení, protože na hřebenech často fouká silný a studený vítr. Voda z jezera není doporučena k pití bez předchozí filtrace nebo převaření, proto si s sebou vezměte dostatek pitné vody v láhvi, případně filtrační systém.
Mobilní signál je v celé oblasti velmi slabý nebo zcela nedostupný. Před cestou si stáhněte offline mapy do telefonu a ujistěte se, že máte plně nabitou baterii, případně powerbanku. Pokud se rozhodnete pro návrat jinou trasou přes horské louky, sledujte pečlivě turistické značení (červeno-bílé kruhy na kamenech a stromech), abyste nesešli z cesty do neschůdného terénu. Vzhledem k výskytu medvědů v národním parku se doporučuje pohybovat se ve skupině a dávat o sobě vědět hlasitějším hovorem, zejména při průchodu nepřehlednými úseky s vysokou vegetací.
Napsat komentář