Chorvatsko

Oficiální název: Chorvatská republika
Hlavní město: Záhřeb (Zagreb)
Měna: Euro (EUR)
Státní zřízení: parlamentní republika
Jazyk: chorvatština
Náboženství: křesťanství
Telefonní předvolba: +385
Národní doména: .hr
Kód země: HR

Když se řeklo Chorvatsko, ještě donedávna jsme se znechuceně a odmítavě odvraceli. Země, ve které je zakázáno volně kempovat i přespávat v autě, země, kam se v létě sjíždí polovina Evropy, a ze setrvačnosti se tu nechá “obírat” více než podnikavými obchodníky, to nás nikdy nelákalo.

Navzdory tomu jsme si vždycky byli vědomi, že Chorvatsko má rozhodně co nabídnout – nádherné moře, kamenité pláže a neskutečně členité pobřeží plné ostrovů, poloostrovů a zátok, hory a kaňony, jež si zahrály na americkou divočinu ve slavných filmech o statečném a čestném náčelníkovi Apačů Vinnetouovi, nebo historická města, která si vyhlédli pro změnu filmaři Her o trůny, a v neposlední řadě neskonale nádherné vodopády na tyrkysových řekách. A jako bonus se tu dá domluvit bez větší námahy.

Zjitřenou historii této balkánské země pak připomínají fantaskní brutalistické památníky rozeseté po celém jejím území (i zemích sousedních). Jako vždy, když do nějaké země cestujeme, jsme se i Chorvatsko snažili trochu poznat a pochopit jeho spletité dějiny a význam jeho nepřehlédnutelných památníků, ale moc to nešlo. Jednou se totiž bojovalo proti Srbům, ale jen někdo. Pak se zase bojovalo proti německým fašistům, ale někteří s nimi naopak spolupracovali a na jejich zvěrstvech se podíleli – všechny strany vždy měly své příznivce, odpůrce, a posléze i stavitele památníků. Balkán zkrátka byl, je a bude DIVOKÝ a jeho nedílnou součástí je i dnes na oko uhlazené Chorvatsko.

V roce 2022 jsme uskutečnili velkolepý plán zařídit si rodičovskou dovolenou pro nás oba a vyrazit (nejenom) na Balkán. Rozhodli jsme se dát šanci i Chorvatsku, do té doby opomíjenému, a také ho zařadit do plánů. Hlavním cílem byla Plitvická jezera a využití možnosti je navštívit mimo hlavní turistickou sezónu, ale při průzkumu mapy se na to nabalila další hodně zajímavá místa, ať už to byly právě rozmanité památníky, nádherné, vápencové hory Velebit nebo třeba podzemní tunely Željavské letecké základny, anebo místa kolem spousty vodních toků, jejichž modré barvy nám vyrážely dech. K moři jsme se nakonec vůbec nedostali, ale dojem z chorvatského vnitrozemí si odvezli více než příjemný. A nikdy neříkej nikdy, třeba i na to moře jednou dojde…