Jezero Trnovačko leží v Černé Hoře, těsně za státní hranicí s Bosnou a Hercegovinou. Geograficky patří do Přírodního parku Piva a nachází se v nadmořské výšce 1517 m. Je to jedno z nejznámějších ledovcových jezer na celém Balkáně a proslulo svým neobvyklým tvarem. Když se na něj podíváte z okolních svahů, uvidíte téměř dokonalé srdce. Vodní hladinu obklopují strmé vápencové štíty pohoří Maglić, Volujak a Bioč. Tyto šedobílé skály vytvářejí kolem jezera přírodní amfiteátr, který se odráží na klidné hladině.
Voda v jezeře je mimořádně čistá. Její barva se mění podle hloubky a intenzity slunečního svitu. U břehů je voda průzračná s lehce zelenkavým nádechem, zatímco směrem ke středu přechází do sytě tyrkysové a v nejhlubších místech má temně modrý odstín. Maximální hloubka jezera dosahuje přibližně 9 m. Voda bývá studená po celý rok. V horkých letních měsících, zejména v červenci a srpnu, se v ní ale dá po náročném výstupu příjemně osvěžit. Teplota vody tehdy dosahuje maximálně 18 °C.
Cesta z Prijevoru a přechod státní hranice
Nejčastější přístupová cesta k jezeru vede z bosenské strany. Výchozím bodem je horské sedlo Prijevor, které leží ve výšce 1668 m. n. m. přímo pod masivem hory Maglić, což je nejvyšší vrchol Bosny a Hercegoviny. Na Prijevoru můžete nechat auto na neplaceném štěrkovém parkovišti. Odtud se vydáte po značené turistické trase. Cesta k jezeru je dlouhá přibližně 5,5 km v jednom směru a průměrně trvá 2 – 2,5 hodiny klidné chůze.
Trasa nejprve mírně klesá po vrstevnici. Procházíte kolem kamenných polí a nízkých porostů kosodřeviny. Zhruba v polovině cesty překročíte státní hranici mezi Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou. Hranice v těchto místech není nijak fyzicky střežená a nenajdete zde žádnou celnici. Na přechod vás upozorní pouze jednoduché hraniční kameny a značení v lese. Cesta se následně začne svažovat prudčeji dolů a vyvede vás na rozlehlou horskou louku Suha Gora. Ta bývá na začátku léta plná žlutých blatouchů a nabízí výhledy na okolní skalní stěny.
Závěrečné stoupání skalnatým korytem
Za loukou vás čeká nejtěžší část celého treku. Musíte překonat závěrečný morénový val, který jezero přirozeně přehrazuje. Cesta zde stoupá velmi prudce nahoru a vede v podstatě vyschlým a kamenitým korytem potoka. Terén je plný volných balvanů, suťovisek a kořenů stromů. Zde musíte dávat velký pozor na každý krok, abyste si nepodvrtli kotník. Pevná treková obuv s dobrou podrážkou je pro tento úsek naprostou nutností. Po překonání tohoto strmého stoupání se cesta konečně narovná a před vámi se otevře pohled na klidnou hladinu jezera.
Tento úsek bývá fyzicky náročný zejména při zpáteční cestě. Musíte totiž stejný strmý kopec nejprve sejít dolů a následně opět vystoupat zpět do sedla Prijevor. Celkové převýšení na trase tam i zpět je kolem 400 výškových metrů. Přestože délka trasy není velká, členitý horský terén unaví i zkušenější turisty. Pokud plánujete výlet s dětmi, počítejte s tím, že cesta jim zabere mnohem více času a v závěru je budete muset pravděpodobně poponést. Počasí se zde navíc může změnit během několika minut. Bouřky jsou v letních měsících časté a přicházejí velmi rychle, proto mějte vždy s sebou nepromokavou bundu a teplé oblečení.
Jezero Trnovačko – praktické informace: Poplatky, zázemí a hmyz
Přímo u jezera stojí dřevěný domek černohorského strážce parku, který zde žije během celé letní sezóny. Strážce od každého návštěvníka vybírá poplatek za vstup do Přírodního parku Piva, který činí 1 € na osobu. Pokud se rozhodnete u jezera přenocovat ve vlastním stanu, zaplatíte poplatek 3 € za stan na noc. U strážce si můžete koupit také drobné občerstvení, například chlazené pivo, minerálku nebo domácí rakiji. Nabídka je ale velmi omezená a závisí na tom, co strážce zrovna přivezl, proto si veškeré jídlo na celý den přineste s sebou v batohu.
V okolí jezera se vyskytuje velké množství komárů a drobného hmyzu, kteří jsou nejaktivnější brzy ráno a při západu slunce. Doporučujeme vzít si s sebou kvalitní repelent a dlouhé oblečení. Nejlepší doba pro návštěvu jezera je od poloviny června do konce září. V květnu a začátkem června může být na cestě ještě sníh a koryto potoka může být plné tekoucí vody z tajícího sněhu, což průchod výrazně komplikuje. Pokud chcete jezero vyfotit v celé jeho kráse, vyplatí se vystoupat na strmé svahy Magliće, odkud nejlépe vynikne jeho ikonický srdcovitý tvar. V okolních lesích můžete při troše štěstí zahlédnout kamzíky, ale žijí zde i medvědi hnědí, proto se doporučuje držet se značených tras.
Napsat komentář