Litva, nejjižnější a největší z pobaltských republik, je zemí tichých borovicových lesů, třpytivých jezer, jantarového pobřeží a hlubokých pohanských kořenů. Přesto se stává, že bývá často neprávem opomíjena a využívána spíš jako tranzitní země. Přitom v sobě skrývá neobyčejnou melancholickou krásu a hrdost národa, jehož velkoknížectví bylo ve středověku největším státem v celé Evropě. Litva dokáže překvapit každého cestovatele svou poklidnou atmosférou, velkolepou barokní architekturou, tajuplnou duchovností a nedotčenou severskou přírodou, která přímo vybízí k pomalému, soustředěnému objevování.
Bělorusko 
Lotyšsko 
Polsko 
Rusko Geograficky je Litva převážně rovinatou zemí, jejíž krajinu formoval ustupující ledovec, který zde zanechal tisíce průzračných jezer, hluboké bažiny a morénové kopce. Zajímavostí je, že Litva byla vůbec poslední zemí v Evropě, která přijala křesťanství (až koncem 14. století), díky čemuž jsou v místní kultuře dodnes silně zakořeněné pohanské mýty, symboly a hluboké, posvátné sepětí s přírodou. Národním symbolem a hrdostí je také basketbal, který zde má status doslova státního náboženství a během zápasů jím žije celá země. Místní kuchyně je vydatná, přizpůsobená drsnějšímu severskému klimatu a jejím základem jsou brambory. Mezi nejoblíbenější jídla patří cepelinai (velké bramborové knedlíky plněné masem, které svým tvarem připomínají vzducholoď Zeppelin) a osvěžující, neonově růžový studený boršč šaltibarščiai, podávaný s horkými vařenými bramborami.
Přestože je Litva svou rozlohou spíš menší země, najdete v ní i tak několik opravdu lákavých, zajímavých míst, která za zastávku nebo zajížďku rozhodně stojí. V první řadě je to barokní perla, hlavní město Vilnius se svým obrovským starým městem chráněným UNESCO a svéráznou, uměleckou republikou Užupis, která má vlastní ústavu i prezidenta.
Druhým nejpoplárnějším místem je pak bezesporu pohádkový vodní hrad Trakai, postavený z červených cihel na ostrově uprostřed jezera Galvė, který kdysi sloužil jako sídlo litevských velkoknížat.
Na západním okraji země pak láká Kurská kosa – úzký písečný poloostrov chráněný UNESCO, kde se nacházejí jedny z nejvyšších písečných dun v Evropě, hluboké borovicové lesy a tajuplný Vrch čarodějnic s desítkami dřevěných soch pohanského folklóru – čarodějnic, čertů i lesních víl.
Pro milovníky moderní historie a architektury je velkým lákadlem město Kaunas, které se pyšní unikátní meziválečnou modernistickou architekturou ve stylu Art Deco a bizarním Muzeem čertů. Celosvětovým fenoménem a hluboce spirituálním místem je pak Hora křížů (Kryžių kalnas), tajuplný pahorek nedaleko města Šiauliai, na němž jsou vztyčeny statisíce křížů všech velikostí jako symbol tichého odporu, víry a naděje litevského národa. Symbolické místo, které několikrát přežilo své vlastní zničení – lidé se vždy postarali o jeho obnovu.
A čím Litva oslovila nás?
Do pobaltských republik (Litva, Lotyšsko, Estonsko) jsme se vydali v roce 2004, na jednu z našich prvních velkých stopovacích cest. Pobaltí nás tehdy tak nadchlo, že jsme se rozhodli následně přihlásit na vysokou školu ke studiu Baltistiky. To jsme sice zdárně nedokončili, ale aspoň jsme se o tomto regionu dozvěděli ještě víc a navždy zůstal naší srdeční záležitostí. Litva byla první zemí, kde jsme tento specifický region začali poznávat.
Na naší cestě jsme samozřejmě nemohli vynechat historický Vilnius, hlavní město země a dějiště jejích významných historických událostí. Můžete se tu “ztratit” v křivolakých uličkách starého města, vystoupat na Gediminasův hrad (dnes už sem jezdí i lanovka) a obdivovat bohémskou čtvrť Užupis. Při výjezdu jen kousek za město se dostanete k dalšímu pokladu, který Litva ukrývá, romantickému vodnímu hradu Trakai. Tuto oblast obývá menšina Karaimů a můžete zde ochutnat tradiční plněné taštičky kibinai. I druhé největší město Kaunas s jeho mohutným hradem na soutoku řek Němen a Neris stojí za povšimnutí. Bránou na jihu země je město Marijampolė (Marjampole), které nás překvapilo svými upravenými a moderními parky.
Kromě zajímavých, starých měst má Litva i nádhernou přírodu, kam se dá uniknout před ruchem, jen bychom doporučili mít vždy po ruce dobrý repelent – Litva (stejně jako zbytek Pobaltí) je domovem opravdu velkého množství komárů. My můžeme doporučit národní park Aukštaitijos, nejstarší národní park v zemi, kde jsme zakempovali uprostřed hlubokých borovicových lesů a do spletité sítě jezer a propojujících kanálů se vydali na půjčené kanoi. Jedním z nejsilnějších zážitků pro nás byla návštěva tajuplné Hory křížů, ale v blízkém městě Šiauliai se nám poprvé v životě stalo, aby nás někdo dobrovolně pozval k sobě domů a nechal přespat (ještě navíc samotná mladá slečna).
Cesta Pobaltím rozhodně nemohla vynechat nádhernou přístavní Klaipėdu, kde jsme obdivovali hrázděnou architekturu s německým nádechem, trajektem se přeplavili na divokou a písečnou Kurskou kosu a nakonec si dopřáli zasloužený odpočinek na dlouhých písečných plážích a v borovicových lesích oblíbeného letoviska Palanga. Litva pro nás byla nečekaně hlubokým zážitkem plným klidu, šumu lesů a tiché severské krásy, na který dodnes velmi rádi vzpomínáme.
Napsat komentář