Místo vydání: Kladno
Po dnech strávených v deštivém vnitrozemí konečně míříme za sluncem, vínem a oceánem! Naším cílem je jeden z největších přírodních divů Evropy – majestátní písečná duna Dune du Pilat. Přidejte se k nám na výstup na její vrchol, projděte se vinařskou krajinou Bordeaux a objevte kouzlo historického města Orthez. Toto je příběh o dlouhém přejezdu, který nás nakonec dovedl až na hranice Španělska, na vrcholky divokých Pyrenejí.
Sobota 24. 9. – DLOUHÝ PŘEJEZD BERGERAC – BORDEAUX – DUNE DU PILAT
Vyspáváme si do 8:30, venku se válí trochu mlhy nad loukou, ale jinak jsou protrhané mraky a občas prosvitne i sluníčko, a tak si můžeme dopřát první normální snídani venku u stolečku, vařím kafe a čaj a s jednou mikinou je příjemně, asi kolem 15 °C, a my si to náramně užíváme. Konečně aspoň náznak toho, za čím se už několik dní ženeme:-) Stihneme si pohrát s autíčky a na babu a kolem 10:30 vyrážíme dál. Kuba to odřídí po luční cestě k silnici, a pak si to převezme o trochu rychlejší řidič. Rozhodujeme se ničím nezdržovat a valit to na pobřeží, abychom tu dunu dneska stihli a pokud možno přitom moc nezmokli.
Ve vesnici Saussignac stavíme na oběd (instantka, chleby, rajčata, popcorn), protože tu objevujeme super piknikovací plácek hned vedle kostela, dokonce i se záchody. Také tu máme zatím nejdelší interakci s místním, když se nás pán přijde zeptat, že jsme z Čech (podle SPZ), jestli jsme turisti a jak se nám Francie líbí. Odpovědi dostane na všechno. Na to, že francouzsky neumíme ani kváknout, tak docela dobrý:-D
Je zvláštní, že ani po takovém intenzivním zážitku nás to později na silnici hned netrkne, a podivujeme se nad projíždějícími auty: „Hele, ten má značku F, tyjo, Fin, to dojel daleko. A hele, další, je to možný?“
Po výrazně delší chvíli, než by bylo záhodno: „A není F náhodou Francie a ne Finsko?“… ehm:-)
Kuba pak krásně usne a my jedeme vinařskou krajinou kolem Bordeaux. Je to úplná placka, všude kolem se do nekonečna táhnou úhledné řady vinohradů. Někde už je sklizeno, někde hrozny na svou chvíli teprve čekají. V jedné vesnici stavíme u Lidlu pro bagety a zřejmě tu mají obědovou pauzu pracovníci z vinic – 6 dodávek přiveze asi 20 lidí takového „backpackerského“ vzezření, někteří si jdou něco koupit (prý tam trochu zdržují, protože nemají peníze na všechno a musí něco vracet), většina ne. Vzpomínáme na měsíce, kdy jsme byli v jejich kůži a makali na novozélandských třešňových sadech nebo v balírně borůvek, a při výpravě do nejbližšího města jednou za týden také nakupovali jen to nejlevnější:-) Takový je holt život ekonomického migranta:-D
Posloucháme podcasty (nejenom manželů Krajíčkových, jejichž hosty jsme také se také kdysi stali) a valíme to až do 16 hodin, kdy parkujeme na velkém parkovišti v borovém lese u Dune du Pilat. Bereme jen pár drobností a jdeme se projít na největší písečnou dunu Evropy a konečně pohlédnout na divoký Atlantský oceán…
A je to prostě fantastické! Dunu vysokou přes 100 m z jedné strany obklopuje ohromný borový les (po požárech v červenci teda dost prohnědlý), z druhé strany úžasný oceán. Respektive jde o okraj Arcachonského zálivu, kde se v tmavě modré vodě a na pozadí dramatické oblohy s protrhanými mraky rýsují podlouhlé ostrovy z usazeného a navátého písku – písečné lavice. Sem tam nějaký kus nebe vypadá na bouřku/přeháňku, ale vždycky se to nějak vyprší nad mořem nebo odejde jinam. Jdeme dost daleko po vrcholu 3 km dlouhé duny – až tam, kde můžeme být na chvíli dokonce sami. Fičí vítr a písek máme všude – ostatně všude se doporučuje s sebou mít i v létě nějakou tu bundu, právě kvůli silnému větru. Nakonec ale riskneme na chvíli i drona. Je to úžasný zážitek, jen v nohách je každý krok drolícím se terénem pořádně cítit.
Dune du Pilat, nacházející se u vstupu do Arcachonské zátoky, je nejvyšší písečnou dunou v Evropě a naprostým geologickým unikátem. Tento monumentální útvar, tvořený přibližně 60 miliony metrů krychlových jemného písku, dosahuje délky téměř 3 km, šířky přes 600 m a jeho výška se neustále mění vlivem větru, aktuálně se pohybuje okolo 104 m nad mořem. Duna je živým organismem; pod náporem západních větrů se neustále posouvá směrem do vnitrozemí, a to rychlostí 1 – 5 m za rok. Tento pohyb postupně pohlcuje přilehlý borovicový les na její východní straně, což je patrné na odhalených kmenech a paleosolech (dávných půdních vrstvách), které se objevují na úpatí a svědčí o tisícileté historii duny.
Z vrcholu duny se naskýtá dechberoucí 360° panoramatický výhled. Na západě se rozprostírá Atlantský oceán a přírodní rezervace Banc d’Arguin, na severu se otevírá pohled na celou Arcachonskou zátoku s poloostrovem Cap Ferret a na východě kontrastuje nekonečný zelený oceán borového lesa Landes de Gascogne. Její jedinečnost, krajinná hodnota a vědecký význam z ní činí jednu z nejpopulárnějších přírodních památek ve Francii, kterou ročně navštíví přes dva miliony lidí.
Praktické informace:
- Přístup: Samotný vstup na Dune du Pilat je zdarma a je možný po celý rok. Z hlavního parkoviště vede k úpatí přibližně 400 m dlouhá cesta. Výstup si lze usnadnit po schodišti, které bývá instalováno od dubna do listopadu, nebo je možné dunu zdolat přímým výstupem v písku.
- Parkování: Oficiální parkoviště u Dune du PIlat je placené. V hlavní sezóně (zhruba od února do listopadu) se cena za osobní automobil pohybuje od 7 € za 4 hodiny. Mimo sezónu jsou ceny výrazně nižší. Parkování je zakázáno mezi 2:00 a 5:00 ráno.
- Doporučení: Návštěvu je ideální naplánovat mimo hlavní denní špičku, tedy brzy ráno nebo později odpoledne, kdy je méně lidí a příjemnější teploty. Zvláště působivý je západ slunce z vrcholu duny. I v létě může na vrcholu foukat silný vítr, proto je vhodné mít s sebou lehkou bundu. Nezapomeňte na dostatek vody a sluneční ochranu.
- Ubytování: Pokud se budete chtít na pobřeží Atlantského oceánu, poblíž Dune du Pilat, zdržet déle, můžete se ubytovat v některém z okolních kempů či penzionů a vyzkoušet třeba ochutnat vyhlášené místní ústřice;-)
Zpátky v autě zboucháme jen tak jednu bagetu a jedeme hledat spací místo dál směrem na jih, bohužel zase kvůli požárům s velkou objížďkou. Parkujeme ve 20 h u laguny Bicarrosse, kde kotví spousta lidí s malými jachtičkami a plachetnicemi. Máme k dispozici nádherné místo na břehu, se sezením u stolu a výhledem na lagunu. Akorát tu ráno a večer občas někdo projde nebo proběhne, ale nevypadá to, že bychom někomu vadili.
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko.
K večeři dělám bramborovo-dýňový guláš. Do Kuby to zas leze, že mám chuť ho vycpat ručně, jak ty husy na foie gras, co měly sochu v Sarlat-la-Canéda… vtip, samozřejmě;-)
Je to také první večer, kdy nám dělají společnost komáři a my zapalujeme odpuzující spirálu (škoda, že stojan na ni jsme objevili až o hodně později). Jinak ale klid, pohoda a konečně i teplota na chvilku večerního posezení venku.
Neděle 25. 9. – PO POBŘEŽÍ NA JIH, MĚSTO ORTHEZ A PYRENEJE
Budím se kolem 8:30, Petík o něco dřív, Kuba vyspává do 9:30. U stolu – pohodlně, jako lidi – si dáme snídani, zatímco kolem chodí rybáři, pejskaři, běžci a zastaví se i popelář. Jenom loďka nepluje žádná, škoda. V 10:30 se loučíme s francouzskou idylkou a vyrážíme dál.
Valíme to na jih podél pobřeží, nížinou, která patří z části vinicím, ale už ne tak majoritně jako okolí Bordeaux. Postupně pak začneme uhýbat trochu na jihovýchod, a to už se ale začnou zvedat první kopečky pyrenejského podhůří.
Před 12 h zastavujeme ve městě Dax, ale pokus sehnat 15 min před zavíračkou bagety, je opravdu marný. Budeme muset nějak vyjít ze zásob, protože ani za Pyrenejemi se do většího města jen tak nedostaneme. Jinak úderem nedělních 12 h se Francie mění v město duchů, máme pocit:-) Lidé se asi scházejí na velké nedělní obědy doma, protože je všude všechno zavřené a nikde ani živáčka…
Asi o 20 km dál potom stavíme na oběd – podle mapy jsme si vyhlédli krásné piknikovací místo u rybníku, jenomže ve skutečnosti je rybník vypuštěný a zarostlý, z houpaček tu zbyl jenom rám, záchod takový divoký, ale aspoň funkční. Hodí se i tekoucí voda na umytí. K obědu si dáme sekanou s kaší z pytlíku a avokádo a můžeme zase jet.
Další cesta se potom nese v duchu přebytku energie. Jak je to naše dítě většinou hodné a na cestách pohodové, tak dneska ho to evidentně už nebaví, nepomáhá ani jindy 100% úspěšné Kouzelné čtení od Albi (slevový kód k dispozici pod článkem). Když mu zabavím flašku se šťávou, protože s ní zbytečně blbne a my nechceme mít ulepené celé auto, tak je zle, miminko se změní na vzteklého skřeta a vrčícího vlkodlaka. Petíka bolí hlava a vyhrožuje mu vysazením u krajnice:-) Když tomu necháme trochu volný průchod, tak se naštěstí pan Hyde zase rychle změní na doktora Jekylla a za chvíli spolu můžeme zase normálně mluvit:-)
Orthez je historické město v bývalé provincii Béarn v departementu Pyrénées-Atlantiques, které hrálo klíčovou roli ve středověkých dějinách jihozápadní Francie. Svého největšího rozkvětu dosáhlo ve 13. a 14. století, kdy si ho za své hlavní město zvolil Gaston Fébus, mocný vikomt z Béarnu, který vládl svému území jako nezávislý panovník. Z této éry pocházejí nejvýznamnější památky města. Později, v 16. století, zažilo Orthez druhou významnou kapitolu své historie, když se pod vládou Jeanne d’Albret, matky budoucího francouzského krále Jindřicha IV., stalo jedním z nejdůležitějších center protestantismu (hugenotů) v zemi. Jeanne d’Albret zde dokonce v roce 1566 založila Protestantskou akademii, která přilákala mnoho významných evropských myslitelů.
Dominantou a nejznámějším symbolem města je opevněný most Pont Vieux ze 13. století, jehož centrální věž sloužila k obraně a výběru mýtného. Další klíčovou stavbou je Tour Moncade, donjon a jediný pozůstatek mohutného hradu, který nechal postavit Gaston Fébus jako své sídlo. Z vrcholu věže se dnes nabízí panoramatický výhled na město a Pyreneje. Mezi další zajímavé stavby patří Maison de Jeanne d’Albret, ukázkový měšťanský dům z 15. století, a kostel svatého Petra (Église Saint-Pierre), jehož historie sahá až do 12. století a který kombinuje prvky gotiky s obrannou funkcí, patrnou na jeho mohutné zvonici.
Praktické informace:
- Přístup: Historické centrum města je nejlepší prozkoumat pěšky. Most Pont Vieux je volně přístupný po celý den.
- Tour Moncade: Věž je přístupná veřejnosti, obvykle od jara do podzimu. Aktuální otevírací dobu i výši vstupného najdete na webu turistické kanceláře regionu Cœur de Béarn.
- Orthez leží v nádherném regionu v podhůří Pyrenejí a může posloužit jako skvělá základna k průzkumu dalších krásných míst v okolí. My bychom se tu klidně na pár dní zabydleli třeba v Chambres d’Hôtes Acoucoula, anebo si můžete nastavit vlastní priority ubytování tady a omrknout nabídku😉
Zastavujeme se ve městě Orthez – potřebujeme si protáhnout nohy, provětrat hlavy a podívat se na kamenný most s věží nad tyrkysovou řekou Le Gave de Pau, lemovanou skalami. Nechápeme, kde se tu něco takového vzalo. Je to nádherná a zajímavá scenérie, hlavně z vedlejšího, silničního mostu. Ten historický je jakýmsi vstupem do starého centra, které je ale dost malé, a tak i když je dneska pěkně slunečno, my se spokojíme s výhledy na most, odlovení kešky u něj a už se nemůžeme dočkat toho Španělska, konečně! Jedééém!
Kubíka v autě na chvíli zaujme knížka, ale pak na něj to náročné dopoledne padne a on to moudře zalomí. Máme před sebou cca 2h cesty přes Pyreneje.
Placatá krajina se postupně začíná zvedat a kopcovatět, dlouho je krásně zelená a plná krav a koní. Říkáme si, jak idylický tady asi musí život být…
Postupně se ale sklon silnice zvyšuje, zelená ustupuje, objevují se skály se skromněji roztroušenými stromy. Dokonce se ocitneme v mracích, kdy vidíme tak 50 m před sebe, a teplota rapidně klesá – z nějakých 16 °C pod horami až na 7 °C na vrchu stoupání. V průsmyku d´Arlas/Col de la Pierre Saint-Martin se přehoupneme do Španělska, ale nemít před sebou mapu, tak si toho možná ani pořádně nevšimneme:-) Kuba se pár metrů za hranicí probere a hned se dožaduje toho, jít „pokřtít“ novou zemi.
Tak dlouho jsme na to čekali, tak dlouho to odkládali, a teď jsme konečně ve Španělsku, zvědaví a natěšení, co všechno nás tu čeká. Tak vzhůru do toho!
Nejčastější dotazy
Dune du Pilat je nejvyšší písečná duna v Evropě, nacházející se na pobřeží Atlantiku u Arcachonské zátoky ve Francii. Je to obrovský, živý útvar tvořený přibližně 60 miliony metrů krychlových jemného písku. Její výška se neustále mění vlivem větru a pohybuje se kolem 100-110 m.n.m.
Její výjimečnost spočívá nejen v její velikosti, ale i v její dynamice. Duna se pod vlivem silných atlantických větrů neustále posouvá směrem do vnitrozemí, a to rychlostí 1 až 5 m za rok, přičemž postupně pohlcuje přilehlý borový les. Z jejího vrcholu se naskýtá úchvatný 360° výhled na oceán, zátoku a nekonečný les Landes de Gascogne.
Na vrchol duny vedou dvě hlavní cesty. Z hlavního placeného parkoviště vede k úpatí duny krátká cesta lesem. V hlavní sezóně (obvykle od jara do podzimu) jsou zde nainstalovány dočasné schody, které výstup výrazně usnadňují, zejména pro rodiny s dětmi nebo méně zdatné jedince.
Druhou, náročnější, ale autentičtější možností je přímý výstup po písečném svahu. Chůze v hlubokém, sypkém písku je fyzicky náročná, ale je to skvělý zážitek. Nejlepší je jít naboso. Sestup je pak rychlý a zábavný – dunu můžete jednoduše seběhnout, sklouzat nebo se po ní skutálet.
Arcachonská zátoka je velká trojúhelníková zátoka na pobřeží Atlantiku, která je téměř zcela uzavřena od oceánu poloostrovem Cap Ferret a písečnými lavicemi. Je to unikátní ekosystém ovlivněný přílivem a odlivem, známý především chovem ústřic.
Vstup do zátoky “střeží” právě Dune du Pilat. Z vrcholu duny je na zátoku a její písečné lavice, zejména na Banc d’Arguin, nádherný výhled. Celá oblast je populární turistickou destinací, která nabízí pláže, vodní sporty a gastronomické zážitky spojené s mořskými plody.
Orthez je historické město v podhůří Pyrenejí, které bylo ve středověku hlavním městem nezávislého vikomtství Béarn. Jeho největší ikonou je Pont Vieux, opevněný kamenný most ze 13. století s mohutnou centrální věží, která kdysi sloužila k obraně a výběru mýtného.
Další významnou památkou je Tour Moncade, jediný pozůstatek hradu, který nechal postavit slavný vládce Gaston Fébus. Město také hrálo důležitou roli v historii protestantismu ve Francii. Je to příjemná zastávka na cestě do Pyrenejí s bohatou historií a malebnou polohou u řeky Gave de Pau.
Přejezd Pyrenejí přes průsmyk d´Arlas/Col de la Pierre Saint-Martin (1760 m n. m.) je nádherný, ale náročný zážitek. Silnice se postupně zvedá z úrodné nížiny do dramatické horské krajiny. Cesta je plná ostrých zatáček a strmých stoupání, ale nabízí úchvatné výhledy.
Počasí v průsmyku může být velmi proměnlivé a nepředvídatelné. I na konci září se zde můžete setkat s mlhou, deštěm a teplotami klesajícími pod 10 °C. Hranice mezi Francií a Španělskem je v průsmyku téměř neznatelná, ale krajina na španělské straně se rychle mění a stává se sušší a skalnatější.
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!
Ať už pro dlouhé večery nebo deštivá odpoledne na cestách, rádi saháme po hrách od Albi. Jejich Kouzelné čtení je pak neocenitelným parťákem na dlouhé cesty, kombinujícím zábavu a vzdělávání. Využijte náš kód AF15ZCESTY pro 15% slevu (navíc k 10% na e-shopu) na Albi.cz.
Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?
Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.
Max elevation: 1756 m
Min elevation: -7 m
Average speed: 52.69 km/h
Total time: 05:55:34
Loading...
