Lidé, zvyky a kultura Matka příroda

Zázračná tanaka aneb „to bláto“ na tvářích Barmánců

Napsal(a) Anča

Při návštěvě Barmy či severní části Thajska není možné přehlédnout jakési béžové či nažloutlé „bahno“, kterým si především ženy pomazávají obličej, někdy i dekolt a ruce. Nutno podotknout, že se tak stávají vděčnými fotografickými objekty. Co přesně je ale ono „bahno“, případně jaké další vlastnosti svým uživatelům propůjčuje, proč se s ním pomazávají? Mají snad ženy potřebu se v krajině maskovat? Anebo jsou to nějaké pozůstatky válečných barev z dob třenic mezi mnoha kmeny, které území Barmy obývají? Kdepak, vysvětlení je mnohem prostší, a přesto nesmírně zajímavé a světem – zdá se – zatím nedoceněné. Nazývá se to tanaka a zde o ní nabízíme všechny zajímavé informace na jednom místě:-)

Tak tedy…tomu, co na sebe Barmánci patlají, říkají tanaka (podle některých přepisů i thanaka, tanakha, thanakha:-), stejně jako stromu, z jehož dřeva se pasta vyrábí. Botanicky se jedná o druh Naringi Crenulata Nicolson (má však i mnoho dalších synonym, např. Hesperethusa Crenulata, Limonia Crenulata), český název se mi nepodařilo najít, nicméně strom patří do stejné čeledi jako například citrusy. V běžných podmínkách strom dorůstá výšky kolem 20 m a kolem 1,2 m obvodu kmene. Čím je starší, tím je jeho dřevo a kůra kvalitnější – většinou se používají stromy minimálně 7 let staré. Oblastí původu tanaky je suchá centrální část Barmy, vyskytuje se ale i ve zbytku země, v severní části Thajska, nebo je možné ji najít i v Indii a na Srí Lance.

Zpracovat se dá různými způsoby prakticky celá rostlina, nicméně pro výrobu pasty se používají tenčí větve a jejich lehce odíratelná kůra. Důležitou pomůckou je většinou kulatá, hliněná destička s hrubým povrchem – kyauk pyin, která se pokryje vrstvou vody a špalík dřeva se o ni krouživým pohybem ostrouhá. Tím, jak se obroušené dřevo mísí s vodou, vzniká řídká směs, která se dá rovnou použít, anebo dál zpracovat do hutnější pasty. Přestože většina barmských domácností si vyrábí svoji vlastní tanaku, tak na trhu je vedle kousků dřeva možné koupit již hotovou hustou pastu, anebo i malé, úplně ztuhlé kousky, které se doma následně znovu rozdělají s vodou.

Počátky používání tanaky sahají do dávné minulosti, má se zato, že zdejší lidé využívali tuto rostlinu již před 2400 lety. Je zajímavé, že způsob přípravy pasty se po staletí nezměnil, jak je vidět na dobových kresbách – královna nanáší tanaku na tváře před zrcadlem, jiná urozená dáma obdarovává nově postavený klášter hliněnými destičkami, atd…

Historické obrazy ukazující, že tanaka je v Barmě dobře známa již po staletí

Historické obrazy ukazující, že tanaka je v Barmě dobře známa již po staletí

Tanaka je nejvíce používána pro kosmetické účely, jako jakýsi přírodní make-up. Jelikož asijským ideálem krásy je co nejsvětlejší pleť, hodí se skvěle. Látky v pastě obsažené (arbutin, marmesin) totiž zabraňují přístupu nebezpečného slunečního záření a pokožku zároveň ochlazují, ta je pak méně vysušená, jemnější, pružnější, jasnější a pomaleji vznikají vrásky. Díky účinným látkám, které dřevo tanaky obsahuje, je tato rostlina doslova všelékem. Jako jeden z mála přírodních zdrojů dokáže odolávat nejen UVB, ale i UVA záření, a to konkrétně látka marmesin v ní obsažená. Ve „vyspělém“ světě se ochranné látky proti UVA vyrábějí téměř výhradně chemicky, přírodních zdrojů je známo jen velmi málo. I proto se v dnešní době začíná pomalu uvažovat o masovějším využití tanaky v kosmetickém průmyslu. Není pochyb, že Barmě, která se postupně otevírá světu, by to pravděpodobně finančně dost prospělo…

Kromě téměř zázračných ochranných vlastností má ale tanaka v tradiční asijské medicíně i další využití:

  • plody – na posílení, jako protijed, lék na neštovice a vysokou horečku
  • listy – epilepsie, lepra, malárie, vředy
  • kůra – bolest hlavy, nepravidelná menstruace, pupínky a pihy
  • pasta z kořene – epilepsie, neštovice, nepravidelná menstruace, dna, bolest hlavy, zubů, slabozrakost

O reálných účincích se můžeme jen dohadovat, ale faktem je, že minimálně všechny Barmánky mají krásně hladkou pleť, tak proč nevyužívat zdroje zdraví z přírody, když nám je nabízí?

Při přípravě tohoto příspěvku byla jako hlavní zdroj informací využita naše návštěva „prvního a jediného muzea tanaky na svetě“, které se nachází ve městě Nyaung U, v oblasti planiny Bagan. Sem většina návštěvníků přijíždí hlavně lovit fotky planiny s tisíci pagodami, a tak je možná muzeum trochu opomíjenou památkou, což je ale škoda. Pomalované obličeje vidíte v Barmě na každém kroku, a tak je určitě fajn se něco o tomto místním zvyku dozvědět. Vstup je zdarma, uvnitř vládne příjemná klimatizovaná teplota a návštěvníky přivítá krásná, usměvavá slečna 😉

V prvním a jediném muzeu tanaky na světě

Jak se ti líbil článek?
1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.