Výzbroj a výstroj – co se (ne)osvědčilo na roční cestě

Když jsme se před rokem snažili zabalit si batohy, dlouho jsme si lámali hlavu s tím, co vzít s sebou. Do ciziny jsme se nechystali poprvé, takže představu a většinu výbavy jsme měli, spíš šlo o to skloubit výstroj a výzbroj do zimy i do tepla, na hory, k moři, do tropů i pod stan. A zároveň si pohlídat, že batoh se všemi těmi krámy uzvedneme a jsme schopní aspoň chvíli nést.

Na většině cestovatelských webů se dá najít tuna článků o tom, jak se zabalit na takovou výpravu, ale ve výsledku člověk zjistí, že má stejně své individuální potřeby, které potřebuje zohlednit. Někdo si veze polštářek, někdo plyšáka a jiný třeba gumový míček s mapou světa nebo malou elektrárnu. Proto jsme článek o tom, co nám naplnilo batohy, z počátku vynechali, ale teď, ve dnech, kdy uplynul rok od startu naší výpravy, cítíme, že je možná vhodná chvíle se k tomu trochu vrátit. Na roční cestu totiž asi nejde jet úplně “nalehko”, nicméně právě proto, že člověk potřebuje zabalit hodně věcí, tak by ty věci měly být co nejlehčí a nejskladnější. Domorodcům ve světě, kteří se pak podivují nad našimi velkými batohy, můžeme po pravdě odpovědět, že si v nich vezeme celý svůj domov – ložnici, koupelnu, kuchyň i pracovnu:-)

Většinu věcí jsme měli již z dřívějška, přesto jsme výstroj lehce doplnili, anebo inovovali, zejména s důrazem na váhu, a právě na tyto věci bych se dnes ráda zaměřila a trochu poreferovala, jak se nám výdobytky moderního outdooru během roku osvědčily.

Pokud by vás zajímalo něco z ostatní výbavy (stan, karimatky, batohy, softshell, hůlky, …), nechte nám pod článkem vzkaz nebo pošlete zprávu, rádi cokoli zodpovíme.

Začnu trochu nezvykle kritikou a věcmi, které nám bohužel moc dobrou službu neudělaly. Holt někdy se koupě povede lépe, jindy hůře. A je pravda, že ty věci dostávají při cestě dost zabrat, takže samozřejmě může dojít k jejich nechtěnému poškození, přestože třeba při vandrech po ČR by problém nebyl.

1. Nejvíc nás v tomto směru zamrzel nově pořízený vařič na doporučení kamaráda, značka PRIMUS, typ Mimer Stove Duo, který jsme vzali hlavně kvůli tomu, že měl univerzální závit, nemuseli bychomtedy při dokupování kartuší hlídat správný typ. Chyběla nám u něj větrná clona, na kterou jsme byli zvyklí u našeho prastarého, ale osvědčeného VARu, naopak oproti léty zanesenému VARu měl supr tah a výkon. Naposledy jsme na něm v klidu uvařili v Emirátech, ale hned o pár dní později, v Ománu, jsme zjistili, že čím pevněji přišroubováváme kartuš, tím víc z ní uniká plyn, navíc skrz vařič úplně špatným směrem. A nezbylo, než vařit na ohni. V Indii a JV Asii jsme si pomohli ponornou spirálou a nechali si poslat VAR (hlavně pro zélandskou etapu, ještě sehnat kartuš), naopak těžšího PRIMUSe jsme odeslali domů.

2. Neutrální pocity máme z čelovky. Jednu novou jsme potřebovali, tak jsme vybrali BLACK DIAMOND Spot. Jako její výhodu jsme brali zámek, jelikož s čelovkami máme většinou ten problém, že se nám zapnou a vysvítí v batohu. Buď jsme ale nenašli ten správný fígl, nebo se prostě odemyká moc lehce, ale i s touto se nám to párkrát stalo. Když svítí, tak svítí parádně, to zase jo:-)

3. Ručníkům z mikrovlákna jsme dlouho odolávali, přeci jen jsou poměrně drahé, ale nakonec nás před velkou cestou zviklala váha a hlavně prostor, který (ne)zabírají. Vzali jsme ty od SEA TO SUMMIT Dry Lite, cestovatelé budou asi znát… úžasně skladné, rychleschnoucí do určité míry, celkem dlouho vydrží bez praní, i když tahle doba se samozřejmě při dlouhé cestě zkracuje (vlivem praní v ruce – sem tam to chce pořádně protočit v pračce). Ale co si budeme povídat, froté je froté, takže jsme si poslední měsíce docela užívali příjemného vietnamského zvyku ručníků v hotelech, i těch nejlevnějších:-)

4. Boty – další problém při takové dlouhé a rozmanité cestě. Petík byl vybavený, trekové boty měl a sandály pořizoval na začátku léta. Já se rozhodla dodrbat svoje 8 let staré Sourcy, dosud držely, tak proč zbytečně utrácet za nové? Nicméně s další a poněkud delší sezónou už drží hlavně díky vteřinovému lepidlu a na další rok to bude asi chtít nějakou obnovu. Co jsem byla rozhodnutá pořídit před odjezdem (i když rozhodně ne jen pár dní, jak to nakonec dopadlo), to byly nízké trekové boty, protože tahat rok své těžké, kotníkové “goráče” se mi nechtělo. Nejdříve vzhledem, později i pohodlím mě oslovily dámské SALOMON Alma Woman v goretexové úpravě. Původně jsem měla vyhlédnutou jejich polokotníkovou variantu, ale než jsem se dostala ke koupi, tak skončila akce a zůstaly mimo mé možnosti a ochotu utrácet. Nízká verze není to pravé ořechové pro vysokohorskou turistiku, ale v nouzi by se taky dalo, a jinak jako univerzální, pevné a odolné boty se osvědčily dobře. A navíc jsou fakt pěkné:-)

5. Trika Klimatex – ta Petík přitáhl jednou jen tak z nákupu něčeho úplně jiného, že byla v akci, tak je můžeme vyzkoušet. Vedle oblíbených Icebreaker trik, která s námi už nějakou dobu cestují, jsme tedy zabalili i Klimatexy a musím říct, že super. V horách se daly nosit jako první nebo druhá vrstva přes den, a když se k večeru ochladilo, hřály krásně pod mikinou. Nehřejí možná tolik jako Icebreaker, ale tím spíš se dají použít i jako dlouhý rukáv ve vyšších teplotách. Také nám posloužila do měst jako “slušnější” oblečení, jelikož jsou fakt pěkná a moje mi ladí s botami:-)

6. Se spacáky byla trochu potíž, jestli investovat, nebo ne, a pokud ano, tak jak moc…dlouhé hledání a rozhodování. Já jsem měla jasno, že spacák pořídit chci, neboť s milovanou, ale velkou a těžkou Primou jet nešlo a tenký spacák mám tak někam do chaty. Na novou Primu rozpočet nestačil, ale jako skvělá alternativa se ukázala další česká značka PINGUIN, od které máme i nerozbitný a velebený stan. A udělala jsem dobře, protože jejich Micru považuji za jednu z nejlepších svých koupí – hřeje mnohem víc, než bych u letního spacáku čekala, je lehoučká a perfektně skladná, a dokud je čistá, tak moc příjemná na dotek. Petík si jí nakonec koupil taky, ale u jeho spacáku se po čase objevil problém – vytrhla se stahovací guma vnitřního límce. Na cestě bohužel trochu neřešitelné.

7. Žádná větší cesta s krosnou se neobejde bez malého, záložního batůžku vhodného pro jednodenní výlety nebo třeba do letadla jako kabinové zavazadlo. Jeden jsme měli, ale druhý bylo třeba inovovat,  a při této příležitosti jsem si vzpomněla na jeden obchod, který jsem kdysi objevila na netu a který se specializuje na prodej lehkého a skladného zboží tak, aby se člověk vešel do rozměrů a váhového limitu příručního zavazadla pro nízkonákladové lety. V Pod 7 kilo jsem si vyhlédla batůžek SEA TO SUMMIT Ultra Sil Daypack a ještě pár dalších věcí. Batoh je sbalitelný do velikosti klíčenky a přitom hodně pevný, neměli jsme problém v něm nést třeba 3 lahve pití a další věci (omezením je tedy spíš velikost, než nosnost). Lehký materiál je voděodolný, ale také hodně tenký, takže ostřejší předměty, nacpané do batohu pod tlakem, ho můžou propíchnout. Po roce intenzivního používání ve městě, v poušti, v pralese či na motorce dostaly oba naše batůžky pořádně zabrat, a tak pořizujeme nové a zůstáváme této značce a typu věrni.

8. Špunt – v eshopu Pod 7 kilo, který je plný skvělých vychytávek pro krátké, ale i delší cesty, jsem objevila vlastně úplnou blbůstku, ale ve výsledku geniální věc – univerzální špunt do umyvadla/vany/dřezu. Jelikož na cestách peru většinou v ruce, tahle maličkost mi výrazně zmenšila závislost na výběru vhodného ubytování tak “aby se tam dalo vyprat”. Stále zůstávají podmínky teplé vody, dobrého schnutí a aspoň trochu většího umyvadla, ale to se všechno dá kdyžtak řešit alternativně. Ale špunt je prostě základ!:-)

Pozn. V době, kdy jsem ho zrovna potřebovala koupit, tak v Pod 7 kilo špunt neměli skladem, ale poradili mi a sehnala jsem ho nakonec v prodejně Tescomy.

9. Počítač… ehm… Největší investicí před cestou, a velký kus cesty největším naším problémem, se stal notebook. Žádný vhodný na cestu jsme neměli, sponzorovat nás nikdo nehodlal, a tak jsme potřebovali koupit přístroj, který bude lehký, odolný, malý, ale zároveň i hodně výkonný, jelikož po cestě zpracováváme tuny fotek formátu RAW nebo třeba stříháme videa. Jo a abychom za něj nezaplatili víc, než za celou roční cestu:-) Petík, jako hlavní technik výpravy, si už někdy na jaře vyhlédl Asus, jenže nový model, který odpovídal našim požadavkům, měl přijít na trh až v září. Nakonec to nebylo jen kvůli počítači, ale byl to jeden z důvodů, proč jsme vyrazili min. o 14 dní později, než jsme chtěli. Asus Zenbook UX303LN se stal naším novým miláčkem a fungoval naprosto bez problémů až do Indie, akorát se na monitoru udělalo několik bílých skvrn, zřejmě vzniklých tlakem na displej v batohu. Tam pak přestal startovat/vypínal se. Navíc se objevila prasklina u kloubu, který spojuje klávesnici s monitorem. Těžko říct, zda jsme si problémy způsobili sami, nebo to byl důsledek ománského stopování, kdy batohy občas přistávaly narychlo, kde to šlo, anebo cestování po indických vlacích, kdy se nám často po báglech někdo válel. Celý příběh asi popíšeme někdy, někde jinde, ale faktem je, že problémy se stupňovaly, až defacto upadl displej. Prošli jsme celkem 6 servisů v Indii, Thajsku a Vietnamu, kde nám konečně pomohli. Startování se ukázalo jako problém uvolněné RAM paměti a monitor nám vyměnili za nový, díky záruce zadarmo:-) Tak snad to teď zase chvíli vydrží bez větších problémů…

10. Powerbanka – v dnešní době, kdy na cestách využijete elektronické vychytávky, se často dostáváte do situací, kdy musíte řešit, jak ty svoje hračky udržet “nakrmené” a ne vždy máte přístup k elektřině. My jsme pro tento účel pořídili powerbanku Powerseed PS-13000, která nám svojí obrovskou kapacitou a možností dobíjet přes USB dvě zařízení zároveň plně vyhovuje. Jen to její následné nabíjení je trošku na dlouhé lokte – inu velká kapacita.

Toliko k naší výbavě a příště už se můžete těšit zase na klasický deníkový zápisek. Věřím, že kdyby chtěl někdo nakupovat, tak si zboží dokáže najít, ale pro jistotu přidám pár tipů, které můžeme s klidným svědomím doporučit. Zakoupené zboží se nám osvědčilo a návštěvy jejich prodejen jsou příjemné, protože vždycky jednáte s lidmi podobné krve (kontakty, prodejny i eshop najdete pod odkazy na jejich webové stránky):

• HUDY Sport – www.hudy.cz
• Hanibal – www.hanibal.cz
• Pod 7 kilo – www.pod7kilo.cz
• Oblečení a boty občas nakupujeme v Intersportu či Sportissimu.
• Technika je vždy otázkou nabídky, takže sledujeme cenu a dostupnost, ale většinu věcí máme buď z Alzy – www.alza.cz (bohužel, díky cenové politice firmy čím dál méně, a to máme ten obchod od jeho začátku v jedné malé místnosti v Holešovicích opravdu rádi), nebo Czech Computeru – www.czc.cz. Notebook jsme kupovali nakonec v Mironetu – www.mironet.cz, ale hlavně proto, že tam byl jako první dostupný skladem.