Černá Hora si nás během rodinného roadtripu Balkán 2022 postupně získala. Na rozloze, kterou byste autem přejeli za jedno odpoledne, se střídají vysokohorské štíty a jadranské pobřeží, benátské přístavy i jedny z nejhlubších kaňonů v celé Evropě. Během jediného dne tak můžete ráno snídat pod ledovcovými štíty v Durmitoru, odpoledne se koupat na písečné pláži Trsteno a večer pozorovat želvy v rákosinách Skadarského jezera. Země nabízí dobré zázemí pro cestování autem, ať už vyhledáváte kempování na divokých horských loukách, nebo objevování pravoslavných monastýrů skrytých ve skalách. Zároveň je ale třeba počítat s velkými rozdíly – zatímco v turistických centrech typu Kotor či Žabljak zaplatíte za služby a jídlo podobně jako v západní Evropě, v zapadlých oblastech na jihu u albánských hranic nebo v pohoří Prokletije na vás dýchne autentický a levný Balkán. Připravili jsme pro vás vyčerpávajícího průvodce všeho zajímavého, co vidět v Černé Hoře, roztříděného do přehledných tematických kategorií.

Všechna místa v následujících sekcích jsme osobně navštívili a popsali v našich denících (s výjimkou výslovně označených lokalit, které jsme minuli, ale jsou zajímavé, a proto je do seznamu přidáváme). Zmíněné ceny a praktické detaily jsou aktuální k době vydání tohoto článku, případně dle pozdějších aktualizací. Odkazy v textu vedou přímo na profil daného místa anebo na konkrétní deník, ve kterém je zmíněno, abyste si mohli udělat ucelenější obrázek o tom, co vidět v Černé Hoře;-)

Hlavní zajímavosti, co vidět v Černé Hoře

Majestátní horské štíty a dechberoucí vyhlídky

• NP Durmitor: Nejznámější národní park Černé Hory, zapsaný na seznamu UNESCO, nabízí divokou horskou přírodu, ledovcová jezera a osmnáct vrcholů přesahujících výšku 2000 m. Srdce parku láká na dramatické skalní štíty, hluboké lesy i rozlehlé pastviny, na kterých se volně pasou stáda. Prozkoumávat park můžete přesně dle svých fyzických možností – na vyhlídkách, při horské túře anebo na tzv. Ring Road – okružní silnici kolem horského srdce parku i po náhorní plošině plné kvetoucích luk. Vstupné do národního parku stojí 5 €/os./den. Lístky můžete koupit na místě anebo v klidu předem online.
• Vyhlídková silnice přes průsmyk Sedlo: Úzká asfaltová horská silnička, známá pod označením R16, protíná srdce národního parku Durmitor a spojuje městečko Žabljak s obcí Plužine. Cesta stoupá až do nadmořské výšky 1907 m pod dvouvrcholovou horu Sedlo a zvrásněný štít Prutaš, což z ní dělá nejvýše položenou asfaltovou silnici v Černé Hoře. Na silnici se vyhnete i s běžným osobním autem díky četným vybočením, ale buďte připraveni na silný vítr v sedle a občasná stáda ovcí na vozovce. Za jízdu po této panoramatické silnici se neplatí žádné mýtné, pouze doporučujeme si pořádně natankovat.
• Vyhlídka Ćurevac: Skalnatý vrchol ležící v nadmořské výšce 1625 m ční nad nejhlubší částí kaňonu řeky Tary s převýšením přes 1100 m. K vyhlídce vede od silnice z Žabljaku přibližně 1 km dlouhá pěší stezka skrz kosodřevinu, která vyžaduje pevné boty a ostražitost před medvědy. Nebo můžete dojet na oficiální parkoviště dál po silnici, kde stojí budka pro výběr vstupného do národního parku. Podle ohlasů v diskuzích bývá prázdná, ale my jsme třeba právě kvůli tomu našli jiné zastavení – na vyhlídce jsme se chtěli zastavit jen na chvíli, a potom už z národního parku jet pryč, proto jsme si chtěli ušetřit placení celodenního vstupného.
• Vyhlídka Nedajno: Vyhlídkový bod u malé horské vesničky Nedajno nabízí úchvatný pohled do hlubokého kaňonu řeky Sušice z výšky několika set metrů. Přímo z okraje krasové plošiny se před vámi otevře pohled na strmé zalesněné svahy spadající až k dnu kaňonu. Vyhlídka je hned vedle silnice, navíc tu najdete lavičku, a tak si můžete v klidu odpočinout po cestě a nasát první/nebo poslední dojmy z dechberoucího díla přírody v NP Durmitor.
• Pohoří Prokletije: Nejdrsnější a nejdivočejší pohoří Černé Hory leží na hranicích s Albánií a svému jménu Prokleté hory nezůstává nic dlužno. Místní ostré vápencové štíty, z nichž nejvyšší Zla Kolata dosahuje 2534 m, připomínají strmé dolomitové věže a lákají především zkušenější turisty hledající opuštěné horské trasy. Pohoří Prokletije vás okouzlí svou nezkaženou atmosférou a nekomerčním duchem, kde místo zástupů turistů potkáte spíše pasoucí se krávy a přátelské místní obyvatele.
• Pohoří Komovi: Impozantní masiv se třemi dominantními štíty se vypíná na východě země a nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na celou Černou Horu. Oblíbeným výchozím bodem pro výstupy je náhorní plošina Štavna, kam se dá vyjet autem a kde se lze i ubytovat či kempovat. Turistické stezky jsou zde méně frekventované než v Durmitoru, což z Komovi dělá ideální cíl pro ty, kteří si chtějí užít horský klid a nedotčenou přírodu.
• Dolina Grebaje v Prokletije: Ledovcové údolí leží v sevření kolmých skalních stěn pohoří Prokletije a nabízí kempování na velké horské louce. Údolí je z obou stran obklopeno ostrými štíty Karanfili tyčícími se do výšky dva tisíce čtyři sta devadesát metrů a leží na samotném okraji národního parku. Za vjezd do národního parku zaplatíte tři eura za osobu a kempování na louce u informačního centra stojí tři eura na noc. My jsme zde strávili naši poslední noc v Černé Hoře pod štíty hor, přičemž nám zážitek trochu zkazili toulaví psi, kteří nám v noci odtáhli tenisky zanechané u auta a jednu z nich počůrali a rozkousali.

Všechna výše zmíněná místa, jejich popis a zkušenosti rodiny s malým dítětem s jejich návštěvou najdete v těchto článcích:
Durmitor 1: Planina, Žabljak jako základna a výšlap kolem Crno jezera
Durmitor 2: Horské srdce parku a kaňon Tary
Pohoří Komovi a Prokletije – koně, lilie, prameny a zloděj bot

Divoké řeky a hluboké kaňony

• Kaňon Tary a most Djurdjevića: Řeka Tara zde vyhloubila nejhlubší kaňon v Evropě a třetí nejhlubší na světě, který dosahuje hloubky až 1300 m. Přes řeku se klene obloukový most postavený v letech 1937 – 1940 podle návrhu architekta Mijata Trojanoviće, který byl ve své době největším železobetonovým obloukovým mostem pro auta v Evropě. Místo je centrem adrenalinových aktivit, kde si můžete vyzkoušet zipline nad kaňonem za cenu od 30 € nebo celodenní rafting na divoké vodě. Kvůli mimořádně čisté a pitné vodě se řece Tara v Černé Hoře často přezdívá Slza Evropy a historickou zajímavostí je, že jeden z mostních oblouků vyhodili v roce 1942 do povětří partyzáni, aby zastavili postup italských vojsk.
• Kaňon řeky Morača: Divoká řeka Morača vyhloubila hluboký kaňon s kolmými skalními stěnami dosahujícími výšky až 1000 m, kterým prochází hlavní silnice ze Srbska směrem na Podgoricu. Trasa procházející skalním úsekem zvaným Platije byla považována kvůli desítkám tunelů za jednu z nejnebezpečnějších na Balkáně, dokud nebyla v roce 2022 otevřena nová dálnice. My jsme při naší cestě Balkán 2022 zavítali ke kaňonu v jeho mírnější části, kde se dalo sjet až na štěrkový břeh a nadivoko zde zakempovat. Při podobných aktivitách však doporučujeme sledovat předpověď počasí – korytem se po bouřkách dokáže prohnat blesková povodeň.
• Kaňon řeky Mrtvice a Danilov most: Pěší turistiku podél tyrkysové a ledové vody nabízí údolí řeky Mrtvice, která dostala své jméno podle jarních povodní vyplavujících staré hřbitovy. Cesta k Danilovu mostu vede po horším asfaltu a následně seběhnete přibližně 100 m strmým lesním svahem přímo k řece. Samotný kamenný most nechal postavit v roce 1858 černohorský kníže Danilo jako památku na svou matku. Tůně pod ním lákají ke koupání, ale voda je tak ledová, že v ní vydržíte jen pár vteřin. Pokud se vydáte dál do nitra kaňonu, minete skalní galerii Mrtvičke grede vytesanou jugoslávskou armádou v 70. letech.
• Kaňon řeky Sušice: Jeden z nejdivočejších a nejméně objevovaných kaňonů v národním parku Durmitor dosahuje hloubky až 800 m a spojuje náhorní plošinu s údolím Tary. Strmé vápencové stěny pokryté starými lesy svírají dno kaňonu, kde se nachází unikátní periodické Sušičko jezero a skromná horská chata. Cesta po dně i po okrajích kaňonu nabízí naprostý klid daleko od hlavních turistických tras, přičemž musíte počítat s úzkou a klikatou silničkou, kde je třeba dát velký pozor při vyhýbání s protijedoucími auty.

Popis těchto úchvatných kaňonů a řek, a samozřejmě i jejich fotky najdete v našich článcích:
Durmitor 1: Planina, Žabljak jako základna a výšlap kolem Crno jezera
Durmitor 2: Horské srdce parku a kaňon Tary
Divoká půlka Skadarského jezera a (ne)odhalená tajemství řeky Mrtvice

Ledovcová a krasová jezera

• Crno jezero: Ledovcová vodní plocha pod vrcholem Medjed v pohoří Durmitor slouží jako nejoblíbenější cíl pro výlety v národním parku. Crno jezero se ve skutečnosti skládá ze dvou vodních ploch, Velkého a Malého jezera, která jsou propojena úzkou úžinou, jež v horkém létě vysychá a dochází zde k zajímavému úkazu bifurkace. Kolem obou částí vede pohodlná okružní trasa lesem o délce necelých 4 km, kterou zvládnou i rodiny s dětmi. Celodenní parkování na příjezdové cestě stojí 2 € a vstupenka do národního parku vyjde na 5 €/os., přičemž dítě má vstup zdarma. Voda v jezeře je i uprostřed léta ledová, ale koupání je zde oficiálně povoleno na vlastní nebezpečí.
• Zminje jezero: Procházkou kolem zbytků mlýnů na Mlinskim potoce dojdete k druhému, menšímu jezeru, u kterého vládce šumavská atmosféra hlubokých lesů. Pro klid a odpočinek se sem rozhodně vyplatí zajít, a to i když si vaše děti zrovna jako zábavu vyberou házení šišek do vody:-)
• Vražje jezero a Riblje jezero: Dvojice sousedních jezer na planině pod štíty Durmitoru v nadmořské výšce přes1400 m láká na čistou vodu a okolní pastviny. Vražje jezero vyčnívá svou světle modrou barvou s tmavým středem, k čemuž se váže stará legenda o červeném okřídleném ďáblovi žijícím na dně, který stahuje plavce pod hladinu, zatímco u Ribljeho jezera, pojmenovaného podle obřích pstruhů, najdete klidnější prostředí pro relaxaci. Za parkování ani vstup se zde nic neplatí, my jsme u jezera Vražje i nocovali, ovšem je potřeba zde důsledně dodržovat pořádek (a pokud spaní zde máte také v plánu, ověřte si nejnovější recenze například v aplikaci Park4Night).
• Zminičko jezero: Klidná vodní plocha obklopená borovými lesy a chatami se třpytí v nadmořské výšce 1285 m kousek od Žabljaku. Hladina tohoto ledovcového jezera je domovem vzácného čolka horského a na břehu se často pasou koně a oslíci. Cesta sem vede po úzkých horských silničkách a na břehu jezera najdete klidné prostředí bez davů turistů.
• Pivsko jezero: Ohromná vodní plocha s tyrkysovou barvou představuje největší umělé jezero v Černé Hoře, které vzniklo v roce 1975 po stavbě přehrady Mratinje. Přehrada tehdy zatopila starobylý monastýr Piva, který museli památkáři v letech 1969 – 1982 kámen po kameni rozebrat a přesunout na nové místo výše nad hladinou jezera. Koupání je zde možné na vyhrazených místech, přičemž teplota vody je vhodná spíše pro otužilce. Cesta podél jezera vede skrze desítky tunelů vytesaných do skály a nabízí výhledy na vodní plochu sevřenou strmými vápencovými štíty.
• Trnovačko jezero: Pohádkové jezero ve tvaru srdce leží v těsné blízkosti bosenských hranic pod majestátním masivem Maglić v nadmořské výšce 1500 m. n. m.. Ačkoliv se nachází na území Černé Hory, nejsnazší pěší přístup k němu vede z bosenské strany z lokality Prijevor. Křišťálově čistá voda obklopená strmými skalními stěnami láká k otužileckému koupání a místo platí za jeden z nejfotogeničtějších přírodních úkazů v celém regionu. V chatičce tu bydlí děda, co vybírá 1 € za vstup a 3 € za kempování u jezera. A jeho pes krade ponožky, když se jdete vykoupat!:-)
• Skadarské jezero: Největší jezero na Balkánském poloostrově představuje rozlehlý přírodní ekosystém s krasovými ostrůvky a rákosinami, který se ze dvou třetin rozkládá v Černé Hoře a zbytek patří Albánii. Černohorská část je hornatá, málo osídlená a nabízí výhledy z vyhlídkových silnic zařezaných do strmých svahů pohoří Rumija. Jezero je jednou z největších ptačích rezervací v Evropě, kde hnízdí vzácný pelikán kadeřavý, a kolem silnic se často pohybují želvy, které jsme museli přenášet ze silnice do trávy.
• Sušičko jezero: Periodická vodní plocha leží na samém dně hlubokého kaňonu Sušice v národním parku Durmitor v nadmořské výšce 1140 m. Jedná se o typické krasové jezero, které se plní vodou z tání sněhu na jaře, ale během léta zcela vysychá přes podzemní ponory a mění se v zelenou louku. Při naší červnové návštěvě jsme zde k našemu překvapení našli křišťálově čistou vodu, a jelikož nikde v okolí nebyla ani noha, neodolali jsme a hupli do ledové vody přímo z louky u horské chaty.
• Ali pašini izvori a Oko Skakavice: Ledové krasové prameny vyvěrají pod strmými štíty pohoří Prokletije u měst Gusinje a Vusanje na černohorsko-albánské hranici. Ali Pasha Springs představuje soustavu pramenů vyvěrajících ze dna s průtokem až 4000 l/s na jaře, zatímco Oko Skakavice je hluboká krasová vyvěračka (takzvaný vyvěrací hrnec), z níž voda stoupá z hloubky více než 30 m. Cesta k Oku Skakavice vede po kamenité šotolinové cestě, kterou naše Octavie zvládla jen s největší opatrností.
• Vodopád Grlja ve Vusanje: Řeka se propadá do úzké skalní trhliny na konci vesnice Vusanje v místě, kde se průzračná horská bystřina řítí do temné soutěsky. Vodopád dosahuje výšky 15 m a voda mizí v extrémně úzkém a hlubokém korytu, kterým řeka Skakavice protéká pod zemí. K vodopádu přicházíte shora, takže vidíte, jak se voda řítí do hloubky pod vašima nohama, než pokračuje dál údolím. Hned vedle funguje restaurace s terasou a dětským hřištěm.
• Estavela Gornjepoljski Vir: Krasový úkaz ležící v polích severně od Nikšiće funguje jako estavela, což znamená, že z něj voda v závislosti na ročním období buď vyvěrá, nebo v něm naopak mizí pod zem. Jedná se o vůbec největší estavelu na celém Balkáně o průměru 94 m, která se během jarního tání mění v silné zřídlo a v suchém létě v hluboký závrt. Na strmých hlinitých březích jsou vidět čáry podle toho, jak hladina vody postupně ustupuje. Místo je zcela opuštěné a neplatí se zde žádné vstupné.
• Slano jezero: Umělá vodní nádrž ležící západně od města Nikšić dostala svůj název podle dřívějších slaných pramenů, které se v této krasové oblasti nacházely. Jezero je charakteristické množstvím malých ostrůvků a členitým pobřežím, které při západu slunce vytváří fotogenickou scenérii. Je to také populární místo pro nocleh v/s vaším přítelem na 4 kolech.

Nádherných jezer je hornatá Černá Hora plná, tak abychom vám ušetřili trochu hledání, tak o těchto popsaných jezerech se můžete také dočíst v našich článcích:
Durmitor 1: Planina, Žabljak jako základna a výšlap kolem Crno jezera
Durmitor 2: Horské srdce parku a kaňon Tary
Divoká půlka Skadarského jezera a (ne)odhalená tajemství řeky Mrtvice
Pohoří Komovi a Prokletije – koně, lilie, prameny a zloděj bot
Přeshraniční výprava od Magliće k jezeru Trnovačko

Města historická nebo dobrá jako základny

• Staré město Kotor: Historické kamenné jádro obehnané mohutnými hradbami leží na samém konci zálivu Boka Kotorska pod strmými útesy pohoří Lovćen. Celý komplex je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a jeho opevnění, budované od 9. do 19. století, se šplhá po strmých skalách až k pevnosti San Giovanni ve výšce 280 m. Uličky jsou plné koček, obchodů se suvenýry a kaváren na malých náměstíčkách. Historické centrum působí jako bludiště, což byl záměr stavitelů – zmást nepřítele, pokud by už pronikl přes mohutné městské hradby. Parkování přímo u centra je v sezóně drahé a obsazené, proto doporučujeme nechat auto zdarma v některé sousední čtvrti a do centra si v klidu dojít. Anebo se tu klidně na pár dní ubytujte a pořádně si vychutnejte příjemnou středomořskou atmosféru.
• Lovćenské serpentiny: Legendární vyhlídková silnice spojující Kotor s národním parkem Lovćen překonává převýšení 1000 m pomocí více než dvaceti ostrých serpentin. Z každé zatáčky se otevírají výhledy na celý záliv Boka Kotorska a přilehlé Jadranské moře. Vyhýbání s protijedoucími auty a velkými turistickými autobusy vyžaduje pevné nervy a trpělivost, proto je nejlepší vyrazit na cestu brzy ráno, kdy je provoz minimální. Zajímavostí je, že nejznámější část silnice tvoří tvar písmene M; podle legendy jej projektant Josip Slade navrhl jako tajný projev úcty k černohorské princezně Mileně.
• Cetinje: Bývalé hlavní město Černohorského knížectví a království leží v krasovém poli pod pohořím Lovćen a slouží jako historické srdce země. Město bylo založeno v roce 1482 Ivanem Crnojevićem a nachází se zde Modrý palác z konce 19. století, který dnes slouží jako sídlo černohorského prezidenta. Město má klidnou atmosféru bez turistického shonu a nabízí zachovalé historické paláce, bývalá diplomatická zastupitelství, klášter a upravené zahrady. Cetinje si zaslouží podrobnější průzkum muzeí a historických vil z konce 19. století, tak zkuste mrknout na výběr ubytování a klidně tu třeba dva dny zarelaxovat.
• Budva: Rušné letovisko se pyšní starým městem obehnaným hradbami, které patří k nejstarším na celém Jadranu, s prvními doloženými zmínkami z 5. století př. n. l.. Jeho dominantou je citadela u moře, jež slouží jako historické muzeum a nabízí panoramatické výhledy na pláže. Do centra se musíte probojovat dlouhou kolonou aut podél pobřeží, ale parkování se dá najít na několikátý pokus na placených parkovištích opodál. My jsme si zde po celodenním koupání vyhlédli pizzerii Disney, kde jsme dostali obrovské pizzy. Pokud máte rádi ruch a živo, tak neváhejte, ubytujte se v Budvě a vrhněte se do víru středomořské atmosféry:-)
• Stari Bar: Zbytky historického opevněného města leží na strmém úbočí pohoří Rumija, několik kilometrů od moderního přístavu Bar. Místo má zcela jinou atmosféru než rušné pobřeží a nabízí procházku mezi ruinami kamenných domů, tureckých lázní a akvaduktu, které dokládají osmanskou historii. Kousek pod hradbami roste nejstarší olivovník na Balkáně, jehož stáří se odhaduje na více než 2000 let, avšak za vstup k němu se dnes platí vstupné. Opuštění celého starého města má na svědomí ničivé zemětřesení v roce 1979, které zničilo starověký osmanský akvadukt, přerušilo dodávky vody a donutilo obyvatele přesunout se dolů k moři. Dnes se sem život vrátil, takže nejstarší ruiny obklopuje nově vyrostlé městečko, kde si můžete vybrat některý z příjemných penzionů a nasávat teplo a vůni olivových hájů.
• Ulcinj: Nejjižnější město Černé Hory má silný orientální charakter, protože většinu obyvatel tvoří Albánci a město dříve sloužilo jako pirátská základna. Nad zátokou se tyčí stará kamenná pevnost s úzkými uličkami, pod níž se rozkládá rušný bazar plný suvenýrů a plážového vybavení. My jsme zde zaparkovali zdarma na velkém parkovišti u přístavu, které bylo kvůli stavebním pracím a čištění zátoky pokryté pěti centimetry bláta, ale zdarma. Podle místní legendy byl v ulcinjské pevnosti vězněn slavný španělský spisovatel Miguel de Cervantes poté, co ho zajali piráti, a postava Dulcinei z Dona Quijota prý nese jméno inspirované tehdejším italským názvem města Dulcigno.
  Chcete-li se na pár dní “vyvalit” u moře (a nenechat tu několik měsíčních výplat) a jenom relaxovat, tak si určitě prohlédněte nabídku zdejšího ubytování a rovnou vyrazte;-)
• Žabljak: Nejvýše položené městečko na Balkáně leží v nadmořské výšce 1450 m a slouží jako hlavní turistické centrum pro celé pohoří Durmitor. V zimě funguje jako lyžařské středisko a v létě jako základna pro horské túry, rafting na řece Taře či výlety k okolním ledovcovým jezerům. Najdete zde kompletní zázemí od supermarketů a restaurací s tradiční kuchyní až po půjčovny sportovního vybavení a kempy. A samozřejmě nepřeberný výběr ubytování. My jsme zde využili skromný, ale pohodlný penzion Janja (kde se naše dítě skamarádilo s dětmi domácích).
• Nikšić: Druhé největší město Černé Hory leží v rozlehlém krasovém poli a je známé především díky výrobně nejpopulárnějšího černohorského piva Nikšićko. Město má bohatou historii spojenou s římským osídlením i osmanskou nadvládou, přičemž jeho dominantou je pravoslavná katedrála svatého Basila Ostrožského a historický Carev Most na okraji města. Nikšić není typickým turistickým cílem, ale díky tomu zde najdete levnější ubytování i restaurace na pěkné pěší zóně v centru a můžete si zde chvíli odpočinout během svého putování.

Více o těchto krásných městech a jak se s jejich návštěvou prakticky vypořádat, najdete v článcích
Deštivý Nikšić, posvátný Ostrog, historická Cetinje a dechberoucí putování po zálivu Kotor
Pestré černohorské pobřeží: Sveti Stefan pro vyvolené, antický Bar i osmanský Ulcinj
Durmitor 1: Planina, Žabljak jako základna a výšlap kolem Crno jezera

Kláštery (monastýry)

• Klášter Ostrog: Pravoslavný klášter srbské církve ze 17. století je vytesaný přímo do kolmé skalní stěny vysoko nad údolím Bjelopavlića. Klášter založil metropolita Vasilij Ostrožský, jehož ostatky jsou uloženy v relikviáři uvnitř malé jeskynní kaple zdobené freskami. Jde o vyhledávané poutní místo pro pravoslavné věřící, katolíky i muslimy z celého Balkánu, kteří sem přicházejí hledat zázračné uzdravení. Vstup i parkování je zdarma, starší lidé a rodiny s malými dětmi mohou parkovat na nejvyšším parkovišti až skoro před vchodem. Uvnitř svatyní platí přísný zákaz fotografování a vyžaduje se decentní oblečení zahalující ramena a kolena. Mezi poutníky se traduje příběh z druhé světové války, kdy na klášter dopadla německá puma, která zázrakem nevybuchla a dodnes je zde vystavená jako důkaz svatosti tohoto místa.
• Klášter Morača: Významný srbský pravoslavný klášter z roku 1252 leží v údolí nad stejnojmennou řekou a je obehnán kamennou hradbou. Komplex tvoří dva kostely v románském slohu s freskami z 15. a 17. století a klidné zahrady plné barevných květin. V areálu se nachází studna s pitnou vodou a venkovní studánky. Nejvýznamnějším uměleckým dílem je zde freska znázorňující proroka Eliáše, kterého krmí krkavec, což je považováno za jeden z nejcennějších příkladů středověkého balkánského malířství.
• Klášter Podlastva: Tichý ženský pravoslavný klášter leží kousek od hlavní silnice mezi Budvou a Kotorem a jeho počátky sahají do 15. století. Klášter byl v historii hlavním shromaždištěm vzpurného klanu Grbalj, který zde plánoval povstání proti benátské a rakouské nadvládě, a celý komplex byl těžce poškozen zemětřesením v roce 1979. Areál kláštera s upravenou zahradou a kostelíkem byl obnoven v 80. letech a uvnitř kostela se dochovaly vzácné fresky z 15. a 17. století, které si můžete prohlédnout v naprostém klidu, protože sem turistické zájezdy nejezdí.
• Klášter Dobrilovina: Tichý a skromný pravoslavný monastýr ze 16. století leží přímo v údolí řeky Tary na úpatí Durmitoru. Klášterní kostel zasvěcený sv. Jiří je známý svojí dřevěnou šindelovou střechou a dochovanými freskami uvnitř. Místo leží stranou od hlavních turistických proudů, obklopené zelenou zahradou a vysokými skalami, a nabízí velmi poklidnou zastávku při průjezdu kaňonem.

Lákají vás monastýry s nádhernými freskami a duchovní atmosférou? V článcích se o nich dozvíte ještě víc (včetně fotek)
Deštivý Nikšić, posvátný Ostrog, historická Cetinje a dechberoucí putování po zálivu Kotor
Divoká půlka Skadarského jezera a (ne)odhalená tajemství řeky Mrtvice
Durmitor 2: Horské srdce parku a kaňon Tary

Pláže a divoké jadranské pobřeží

• Boka Kotorska: Tento fascinující fjord, vytesaný hluboko do černohorské pevniny, představuje jeden z nejkrásnějších zálivů světa. Pobřeží lemují historická kamenná městečka jako Kotor, Perast či Tivat, nad kterými se tyčí kolmé vápencové stěny. Projížďka podél zálivu nabízí nádherné výhledy na mořskou hladinu, barokní kostelíky i malé přístavy, i když v hlavní sezóně musíte počítat s velmi hustým provozem.
• Pláže u vesnice Mirište (Žanjice a u pevnosti Arza): Oblíbená pobřežní oblast na západním okraji poloostrova Luštica láká na čisté moře a průzračnou vodu ideální ke šnorchlování. Zátoka Žanjice nabízí oblázkovou pláž s restauracemi a možností pronájmu lehátek, zatímco menší pláž Mirište leží v sevření olivovníků a betonových plat. Odtud se dá snadno dojít pěšky až ke staré pevnosti Arza a objevovat divočejší skalnatá zákoutí bez davů.
• Pláž u pevnosti Arza: Oblázkové pobřeží se nachází na samém konci poloostrova Luštica pod zříceninou rakousko-uherské strážní pevnosti Arza, která byla postavena v polovině devatenáctého století k ochraně vstupu do Boky Kotorské. Pobřeží je poseté ostrými kameny a nabízí výhledy na otevřené Jaderské moře a protější chorvatský poloostrov Prevlaka, přičemž spolu s Mamulou a pevností na Prevlace tvořila Arza neprostupnou trojúhelníkovou obrannou linii. Voda má čisté modré odstíny, ale na pláži není žádný stín ani zázemí, takže si musíte přivézt vlastní zásoby a slunečník.
• Vrak lodi u Rose: Na samém ostrohu poloostrova Luštica nedaleko malebné rybářské vesničky Rose leží v mělké vodě přímo u břehu potopený vrak staré nákladní lodi. Horní část konstrukce i rozpadající se paluba jsou dobře viditelné i z břehu. Přístup je sem zdarma, jen jsme se museli proplést areálem hotelu.
• Zátoka Solila: Přírodní rezervace nacházející se v mělkém výběžku Tivatského zálivu vznikla na místě bývalých středověkých solnic. Dnes toto mokřadní území slouží jako klíčové útočiště pro stěhovavé ptáky, včetně plameňáků či volavek, a nabízí dřevěné chodníčky s pozorovatelnami. Místo je volně přístupné a představuje příjemnou a klidnou zelenou oázu přímo uprostřed rušného pobřeží.
• Ostrov Sveti Stefan: Skalnatý poloostrov s rybářskou vesnicí z 15. století byl v 50. letech minulého století přebudován na hotelový komplex spojený s pevninou úzkou šíjí. Vstup na samotný ostrov je kvůli soukromému vlastnictví zakázán (funguje jako hotelový komplex) a brána na mostě je zamčená, ale můžete se zdarma projít borovým hájem na přilehlém pobřeží s výhledem na červené střechy kamenných domků. Mezi lety 1970 – 1980 byl ostrov vyhledávaným místem hollywoodských hvězd, jako Sophia Loren či Sylvester Stallone.
• Pláž Trsteno: Písečná pláž leží v hluboce zaříznuté zátoce nedaleko Budvy a představuje vhodné místo pro rodiny s malými dětmi. Vstup do vody je tak pozvolný, že musíte ujít desítky metrů, abyste měli vodu po ramena, a vlny sem přicházejí velmi mírné. Parkování na terasách nad pláží i samotný vstup jsou zcela zdarma, přičemž na pláži najdete bezplatné záchody a sprchy se sladkou vodou, které fungují i pozdě večer při západu slunce.
• Plážové koupaliště Ploče: Betonový plážový komplex vybudovaný na skalnatých útesech nedaleko Budvy láká na umělé bazény s mořskou vodou, restaurace a lehátka přímo na skalách. V létě je zde však hlava na hlavě, z reproduktorů hraje hlasitá hudba a ceny občerstvení i pronájmu lehátek jsou vysoké. Pokud hledáte klidnější místo, jeďte raději na pláž Trsteno, tady ale najdete příjemné a bezpečné zázemí i pro děti, přestože tu moře buší do ostrých skal.
• Poloostrov Ratac: Zalesněný poloostrov u města Bar skrývá zříceninu benediktinského opatství Panny Marie z Ratace ze 13. století s dochovaným kamenným oltářem pod širým nebem, které bylo zničeno osmanskými nájezdy v roce 1571. Pod útesy se nachází divoká nudistická pláž s velkými valouny a v borovém lese se běžně nocuje.
• Poloostrov Ada Bojana: Trojúhelníkový ostrov na samotné hranici s Albánií je tvořen nánosy písku z řeky Bojana a slouží jako vyhlášené centrum nudismu a kitesurfingu. Na široké písečné pláži neustále fouká silný vítr, který čeří vlny, a podél pobřeží stojí dřevěné rybářské domky a stylové plážové bary. Cesta na poloostrov vede přes vyschlé písčiny porostlé žlutou trávou, kde slunce v podvečer vytváří oranžové světlo, a místo působí velmi divoce a svobodně. Vznik tohoto říčního ostrova se datuje do roku 1858, kdy se v ústí řeky potopila loď Merito; kolem jejího vraku se v průběhu desetiletí usazoval písek, až vytvořil dnešní trojúhelníkovou pevninu.

Černohorské pobřeží je neuvěřitelně členité a pestré. My jsme jej projeli prakticky celé a vy si o tom můžete přečíst články
Deštivý Nikšić, posvátný Ostrog, historická Cetinje a dechberoucí putování po zálivu Kotor
Pestré černohorské pobřeží: Sveti Stefan pro vyvolené, antický Bar i osmanský Ulcinj

Zákoutí kolem Skadarského jezera

• Virpazar: Malá vesnička na severozápadním břehu jezera slouží jako hlavní turistické centrum pro výlety lodí po Skadarském jezeře. Právě zde vypuklo 13. července 1941 jedno z prvních ozbrojených povstání v Evropě proti fašistickým okupantům, což se dnes v Černé Hoře slaví jako státní svátek. Najdete zde přibližně dvacet domů rozsetých kolem malého přístavu, pár restaurací a prodejců, kteří se vám budou snažit vnutit plavby po jezeře. Místo je dost komerční a rušné, ale vyhlídkovou plavbu po jezeře tu rychle a pohodlně zařídíte.
• Rijeka Crnojevića: Historická vesnice leží na břehu stejnojmenné řeky, která se líně klikatí krasovým údolím a ústí do Skadarského jezera. Dominantou vesnice je starý kamenný Danilov most obklopený zakotvenými lodičkami, které v mimosezóně dotvářejí ospalou atmosféru místa. Kousek nad vesnicí se nachází slavná vyhlídka Pavlova Strana, odkud se nabízí pohled na meandr řeky ve tvaru podkovy. V patnáctém století zde byla založena tiskárna Obod, která v roce 1493 vytiskla první knihu v cyrilici na celém Balkáně.
• Obodska pećina: Obří krasová jeskyně se nachází na konci pěší stezky vedoucí z Rijeky Crnojevića podél starého vodního náhonu a koryta potoka. Jeskyně má impozantní vchod o průměru kolem 23 m a výšce 14 m a z jejího podzemního systému vyvěrá mohutný krasový pramen, který tvoří samotný počátek řeky Crnojevića. Cesta lesem je nenáročná a vede k suchému vstupu do jeskyně, který je zavalený velkými balvany, přičemž pramen řeky Obod vyvěrá ze skály kousek opodál.
• Pláž Donji Murići: Klidná oblázková pláž leží na jižním břehu Skadarského jezera v tiché zátoce s čistou a teplou vodou. Z pláže se nabízí přímý výhled na ostrov Beška se stejnojmenným pravoslavným klášterem ze 14. století, což vysvětluje, proč jsme na břehu sledovali, jak zdejší jeptišky nakládají z dodávky na loď zásoby včetně lodního motoru a záchodové mísy.
• Sedlo Stegvaši: Horské sedlo ležící na silnici mezi Skadarským jezerem a jihem Černé Hory nabízí jedinečný panoramatický výhled na obě strany – na jedné straně se rozprostírá nekonečná hladina Skadarského jezera a na druhé hory spadající k albánským hranicím. Cesta sem vede po úzké a klikaté asfaltce, ale ten výhled za trochu řidičského soustředění rozhodně stojí. Místo je ideální na krátkou pauzu na fotku při přejezdu z vnitrozemí k moři (nebo naopak).

O celém našem putování podél nádherného a téměř liduprázdného pobřeží Skadarského jezera se můžete dočíst v článku
Divoká půlka Skadarského jezera a (ne)odhalená tajemství řeky Mrtvice

Ostatní zajímavá místa

• Pevnost Kabala na Luštici: Bývalá vojenská pevnost z doby Rakousko-Uherska leží skrytá v lesíku na kopci nad pláží Žanjice a střežila vstup do zálivu Boka Kotorska. Stavba z přelomu 19. a 20. století byla součástí rozsáhlého obranného systému Festung Kotor, který chránil rakousko-uherskou námořní základnu. Betonový bunkr je částečně zasypaný sutinami, ale stále dobře přístupný, přičemž můžete prolézt podzemní chodby nebo vystoupat na střechu se střílnami pro těžká děla.
• Nekropole stećků Grčko groblje: Středověké náhrobní kameny zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO leží na kopečku přímo nad jezerem Riblje. Kamenné monolity jsou zdobené reliéfy a nápisy, přičemž místo je zcela opuštěné a nabízí výhledy na krasové pláně pod Durmitorem. Název “Řecký hřbitov” vznikl z lidové víry, že tyto obří náhrobky patřily dávné rase řeckých obrů, ačkoliv ve skutečnosti jde o křesťanské hroby z 12. – 16. století.

I tato místa jsme osobně navštívili a určitě je můžeme doporučit. Jejich fotky i souvislosti najdete v článcích
Deštivý Nikšić, posvátný Ostrog, historická Cetinje a dechberoucí putování po zálivu Kotor
Durmitor 2: Horské srdce parku a kaňon Tary

Zásadní místa, která jsme nenavštívili

• NP Lovćen: Národní park rozkládající se kolem skalnatého pohoří Lovćen představuje pro Černohorce posvátné území a symbol jejich státnosti. Oblast je protkána turistickými trasami vedoucími skrz bukové lesy i krasová políčka a nabízí unikátní kombinaci horského a přímořského klimatu. My jsme skrz park pouze projížděli při cestě z Kotoru a nestačili si projít vnitrozemské stezky, ale pro milovníky výhledů na Jadran a horské turistiky jde o povinnou zastávku.
• Njegošovo mauzoleum na Jezerném vrhu: Památník vlivného černohorského vládce a básníka Petra II. Petroviće-Njegoše stojí na druhém nejvyšším vrcholu pohoří Lovćen ve výšce 1657 m. Mauzoleum navrhl slavný chorvatský sochař Ivan Meštrović a uvnitř se nachází obří socha vládce vytesaná z jediného kusu černé žuly a hrobka s jeho ostatky. K mauzoleu vede silnice a následně musíte vystoupat přes 400 schodů tunelem ve skále, odkud je vidět až na Jadranské moře a Skadarské jezero.
• Národní park Biogradska Gora: Chráněná pralesní rezervace ukrývá jeden ze tří posledních původních lesů v Evropě s bukovými a jedlovými stromy starými až 500 let, přičemž některé stromy zde dosahují výšky přes 60 m. Území nechal chránit již kníže Nikola v roce 1878, což z něj činí jednu z nejstarších chráněných oblastí na světě. Uprostřed parku leží ledovcové Biogradsko jezero, kolem kterého vede naučná stezka a funguje zde půjčovna loděk. Vstupné do národního parku stojí 4 €/os./den.
• Lipská jeskyně (Lipa Cave): Krasový podzemní systém ležící kousek od Cetinje nabízí přes 2 km chodeb s bohatou krápníkovou výzdobou a podzemními jezírky. Jedná se o největší zpřístupněnou jeskyni v Černé Hoře, která pro veřejnost otevřela brány v roce 2015. Prohlídky probíhají s průvodcem a jsou rozdělené podle náročnosti, přičemž teplota uvnitř se celoročně pohybuje kolem 8 °C. Vstupné do jeskyně stojí 16,90 €, kompletní ceník najdete zde.
• Pevnost Mamula: Kruhová rakousko-uherská pevnost z devatenáctého století stojí na malém skalnatém ostrůvku Lastavica v ústí zálivu Boka Kotorska. Pevnost sloužila během obou světových válek jako vězení, ze kterého se podle pověsti podařilo uprchnout jen jednomu vězni, který se naučil plavat. Během druhé světové války sloužila pevnost jako koncentrační tábor zřízený italskými okupanty. Dnes je celý objekt v soukromých rukou a byl přestavěn na hotelový rezort, takže je přístupný pouze hostům nebo v rámci placených lodních výletů.
• Hlavní město Podgorica: I když hlavní město Černé Hory neoplývá historickými uličkami jako Kotor, má své osobité kouzlo, které stojí za objevování. Město sice po těžkém bombardování za druhé světové války získalo spíše socialistickou tvář, ale překvapí neuvěřitelným množstvím zeleně, parků a kavárenskou kulturou, která žije do pozdních nocí. Nad řekou Moračou se klene moderní zavěšený most Millenium Bridge, v historické čtvrti Stara Varoš na vás dýchne osmanská minulost u staré hodinové věže Sahat Kula a na okraji města stojí majestátní Katedrála Vzkříšení Krista s monumentálními freskami. Podgorica je ideální zastávkou na načerpání sil, nasátí autentické atmosféry běžného života Černohorců mimo turistické špičky a skvělým výchozím bodem pro cestování po celé zemi. Výběr ubytování je zde velmi bohatý.
• Jezero Kapetanovo: Skryté ledovcové jezero leží v samotném srdci pohoří Moračské planiny v nadmořské výšce přes 1700 m a je obklopené strmými vápencovými štíty a tradičními pasteveckými obydlími (katuny). Dříve bylo přístupné pouze pro pěší nebo terénní vozy, dnes k němu vede asfaltovaná horská cesta.

Vaše tipy, co vidět v Černé Hoře

Byli jste už sami v Černé Hoře a myslíte, že nám tu nějaké zásadní místo chybí? Chcete se o něj podělit? Napište nám a my jej do tohoto seznamu rádi přidáme, klidně i s odkazem na váš web nebo sociální sítě. Pojďme se navzájem inspirovat;-)