Místo vydání: Kladno
Vydejte se s námi do srdce vápencového pohoří Picos de Europa, kde vás lanovka z Fuente Dé vyveze přímo pod majestátní štíty. Prozkoumáme divokou přírodu, budeme pozorovat vzácné orlosupy, odpočineme si v termálních pramenech a navštívíme fascinující městečko Riaño, jehož horská kulisa byla svědkem i jeho dramatické minulosti.
Pátek 7. 10. – VÝŠLAP PO ŠTÍTECH PICOS DE EUROPA (ZA POMOCI LANOVKY Z FUENTE DÉ)
Ranní ptáčata, co se brzy vydávají do hor, tak to tedy fakt nejsme:-) Vstáváme v 8:30, dělám venku snídani s čajem i kafem. Petík až někdy do 12 h pracuje, já doháním resty v deníku a Kuba si hraje s minimem naší pozornosti. Obloha je modrá, ale se zvláštní, tenkou vrstvou oblačnosti, protože plné slunce na nás nikdy nezasvítí.
Picos de Europa je impozantní vápencové pohoří a národní park na severu Španělska, rozkládající se na území tří autonomních společenství: Asturie, Kantábrie a Kastilie a León. Jméno „Štíty Evropy“ získaly údajně od mořeplavců vracejících se z Ameriky, pro které byly tyto majestátní, často zasněžené vrcholy první spatřenou pevninou starého kontinentu. Geologicky se jedná o krasové pohoří, což se projevuje dramaticky erodovaným terénem plném ostrých štítů, hlubokých propastí a rozsáhlých jeskynních systémů. Pohoří je jasně rozděleno do tří hlavních masivů, oddělených hlubokými říčními kaňony: Západní masiv (Cornión), Centrální masiv (Urrieles), který je nejvyšší a nejhůře přístupný, a Východní masiv (Ándara).
Oblast je chráněna jako Národní park Picos de Europa, který je historicky prvním národním parkem vyhlášeným ve Španělsku (původně v roce 1918 jako Národní park Montaña de Covadonga). Krajina je světem vertikál a obrovských výškových rozdílů na velmi krátké vzdálenosti. Najdeme zde vše od zelených údolí s listnatými lesy až po vysokohorskou pustinu nad hranicí 2000 m. Je domovem pro ikonické druhy fauny, jako je kamzík kantaberský (rebeco), medvěd hnědý, vlk iberský a sup bělohlavý. Po staletí je pohoří také domovem pastevců, kteří v místních vápencových jeskyních nechávají zrát světově proslulé plísňové sýry (asturský Cabrales nebo kantaberský Picón Bejes-Tresviso).
Praktické informace pro rok 2026:
- Hlavní vstupní brány: Pro přístup do parku slouží několik klíčových měst a vesnic:
- Cangas de Onís a Arenas de Cabrales (Asturie) – najít ubytování Cangas, najít ubytování Arenas
- Potes (Kantábrie), které jsme navštívili minule – najít ubytování
- Posada de Valdeón (Kastilie a León) – najít ubytování
- Ikonická místa, která nesmíte minout:
- Teleférico de Fuente Dé (Kantábrie): Lanovka, která za 4 minuty překoná 753 výškových metrů a dopraví vás do srdce Centrálního masivu, do výšky 1823 m n. m.
- Ruta del Cares (Asturie/León): Spektakulární turistická stezka (cca 12 km jedním směrem) vytesaná do skalní stěny dechberoucího kaňonu řeky Cares, spojující vesnice Poncebos a Caín.
- Lagos de Covadonga (Asturie): Dvě ledovcová jezera Enol a Ercina, položená v nádherné horské scenérii. V hlavní sezóně je příjezd soukromými vozy k jezerům omezen a dopravu zajišťují autobusy z Cangas de Onís.
- Doporučení: Počasí v Picos de Europa je extrémně proměnlivé a může se změnit během několika minut. Je nezbytné mít s sebou vhodné vybavení (pevné boty, nepromokavé oblečení). Před každou túrou si ověřte aktuální předpověď a stav stezek v některém z návštěvnických center parku.
- Oficiální webové stránky parku: https://parquenacionalpicoseuropa.es/english/
- Web lanovky z Fuente Dé: https://potesaventura.com/en/fuente-de-cable-car/
V poledne sedáme do auta a jedeme do Fuente Dé, poslední vesnice pod horami, kam se dá dojet autem, a odkud už vedou na štíty Picos de Europa jen stezky nebo lanovka. Volíme druhou možnost a vzhledem k pokročilé hodině a neznámému terénu bereme rovnou zpáteční lístek za 17 €/os. Děti do 5 let to mají zadarmo (platilo v roce 2022, teď už jen do 3 let). Roušky jsou povinné. Lanovka jezdí každých 15 minut, poslední jízda dolů je v 18 h, takže tu by to chtělo si pohlídat. Jízda trvá 4 minuty, kapacita kabinky je 20 lidí. Ve zkratce: člověk si to za ty prachy ani moc nestihne užít:-D
Každopádně zde je odkaz na oficiální stránky lanovky z Fuente Dé, kde si můžete ověřit aktuální informace o otevírací době, najdete kompletní ceník a lístky se zde dají rovnou i online koupit.
Lanovka z Fuente Dé – praktické informace (2026):
🕒 Provozní doba
| Období | Pondělí – Pátek | Sobota – Neděle |
| Červenec – Září | 08:00 – 19:00 | 08:00 – 19:00 |
| Zbytek roku | 10:00 – 18:00 | 09:00 – 18:00 |
💰 Ceník jízdenek
| Kategorie | Hlavní sezóna (Zpáteční / Jednosměrná) | Vedlejší sezóna (Zpáteční / Jednosměrná) |
| Dospělý | 24 € / 13 € | 17 € / 11 € |
| Dítě (4–12 let) | 12 € / 6 € | 6 € / 4 € |
📌 Důležité informace k tarifům
Hlavní sezóna: 1. července – 30. září, Velikonoce, státní svátky a prodloužené víkendy.
Vedlejší sezóna: Zbytek roku.
Děti: Do 3 let zdarma, od 4 do 12 let platí dětský tarif.
Nahoře máme pocit, že jsme přijeli do ráje. Minimálně ráje všech milovníků hor. To my jsme sice spíš sporadicky, když to nezahrnuje velkou námahu, ale krásu, kterou vytvořila příroda, samozřejmě dokážeme ocenit. Stanice lanovky je sice umístěná na okraji horských srázů do údolí, ale jinak vlastně krytá ze všech ostatních stran vysokými štíty, takže tu moc nefouká, hezky svítí slunce a je skvělá viditelnost. Za nás naprostá spokojenost. A vítají nás tu praví králové hor…
Orlosup bradatý (španělsky Quebrantahuesos, doslova „lamač kostí“; vědecky Gypaetus barbatus) je jedním z největších a nejvzácnějších dravců Evropy. Navzdory svému jménu se nejedná o typického supa; má plně opeřenou hlavu, výrazný černý „vous“ pod zobákem a impozantní rozpětí křídel dosahující téměř tří metrů. Jeho nejpozoruhodnějším a naprosto unikátním rysem je jeho potrava. Je to jediný živočich na světě, který se specializuje na konzumaci kostí a kostní dřeně, které mohou tvořit až 90 % jeho jídelníčku. Větší kosti, které nedokáže spolknout vcelku, vynese do velké výšky a pustí je na skalnatá místa (tzv. rompederos), aby se roztříštily na menší, stravitelné kusy. Tento fascinující pták je také známý svým zvykem „koupat se“ v půdě bohaté na oxidy železa, což jeho původně bílému peří na hrudi a hlavě dodává intenzivní oranžovo-rezavý odstín.
V pohoří Picos de Europa má orlosup bradatý zcela zásadní význam. Ačkoliv zde historicky žil, v polovině 20. století byl v důsledku lovu a trávení vyhuben. Jeho současná přítomnost je výsledkem jednoho z nejúspěšnějších evropských reintrodukčních projektů, který vede organizace Fundación para la Conservación del Quebrantahuesos (FCQ). Od roku 2010 jsou zde v rámci tohoto projektu vypouštěna mláďata odchovaná v zajetí. Ptáci jsou umisťováni do umělých hnízd na odlehlých skalních římsách, kde se aklimatizují, než se vydají na svůj první let. Projekt slaví obrovské úspěchy – v posledních letech bylo v Picos de Europa potvrzeno první úspěšné hnízdění a vyvedení mláděte ve volné přírodě po více než 70 letech. Orlosup bradatý se tak stal mocným symbolem obnovy a divokosti tohoto nádherného národního parku.
Ale chceme víc! Křižuje se tu navzájem hned několik stezek – širokých, upravených cest, a jeden neví, kam se dřív vydat. Volíme tedy takový menší okruh, abychom si trochu protáhli kosti a zároveň vždycky aspoň trochu nahlédli do dalšího průsmyku, za další roh, jak to tam asi vypadá. Táhne nás to tam, ale nedá se nic dělat, máme jen to jedno odpoledne. Slezeme mimo hlavní cestu, po malé pěšině mezi kameny k polovyschlému jezírku, tam si dáme delší svačinu (i když ne první) a příjemným klesáním se postupně vrátíme ke stanici lanovky, kde si dáme ještě chvíli s orlosupy. No a nakonec to slušných pár kilometříků hodí. Chytneme předposlední lanovku, nohy si konečně chvíli odpočinou a my si vychutnáme ten pocit, kdy skalnaté obry necháváme zase vysoko nad sebou. Skvělej výlet!
Dole jsme za chviličku, seběhneme do auta a frčíme do vesnice La Hermida, kde si po výšlapu plánujeme dopřát horkou vanu. Mraky se pomalu valí přes hory a my zase pod ně. Horké prameny na okraji řeky najdeme jednoduše, i podle toho, že si tu lebedí nějaký zájezd mladých sportovců a sportovkyň. Nad hlavami nám vede most k oficiálním lázním, pod mostem se zadarmo lázňujeme my. Dokonce se dá ladit teplota vody – blíž ke skále, odkud prameny vytékají, je voda teplejší, víc ke středu řeky se teplota polobazénků snižuje.
Labužíme si tu asi do 19:30, pak se krásně vyhřátí odebereme k autu a vyjedeme kamsi vzhůru nad soutěsku, na maličké parkoviště u vyhlídky a vysílače. Taky je to ta strana hor, kde žijí vlci a medvědi, takže večerní stres při vaření večeře potmě mi připomíná pocity z podobného nocování v Rumunsku. Ale jediný, kdo se nám tu sápe po večeři, jsou oškliví, černí slimáci. Do auta nás zažene hlavně mrholení, které se později mění ve skoro celonoční déšť.
Sobota 8. 10. – NÁDHERNÉ MĚSTEČKO RIAÑO A JEHO HORNATÉ OKOLÍ
Budíme se kolem 8:30, venku neprší, ale kolem se plazí mraky, tak snídáme uvnitř a nijak to nehrotíme. Po 10 h mraky stoupnou, ale začne z nich pršet, a my se vydáváme dál. Sjedeme horami níž a kvůli dešti rušíme ranní horkou koupel. Projedeme horskou soutěskou a konečně na ní pořádně vidíme. Krajina se postupně trochu otevře, mraky necháme v horách za sebou a sjedeme k přehradě Embalse de Riaño. Kuba frfňá, že ho bolí v krku, až z toho usne, ale když se pak probere, je mu evidentně o dost líp. Před městečkem Riaño dáme malou sváču, panorama skalnatých hor na pozadí modré hladiny jezera se začíná rýsovat. Pak popojedeme k centru, zaparkujeme na velkém parkovišti, kde omrkneme miniveterána nebo co to je za vozítko, a jdeme se trochu cournout.
Riaño je moderní horské město v provincii Kastilie a León, které leží na břehu velkolepé přehradní nádrže obklopené strmými vápencovými štíty. Díky této scenérii, kde se hory zvedají přímo z vodní hladiny, je oblast často nazývána „leónskými fjordy“. Dnešní Riaño je však městem s velmi krátkou, ale dramatickou historií. Současné sídlo bylo kompletně nově postaveno na konci 80. let 20. století. Důvodem byla stavba přehrady, kvůli které bylo původní, historické Riaño a osm dalších vesnic v údolí v roce 1987 navzdory obrovským protestům obyvatel násilně zbouráno a následně zatopeno. Současné město tak představuje unikátní, ale i bolestnou připomínku střetu mezi průmyslovým pokrokem a zachováním tradičního života a kulturního dědictví.
Ačkoliv je dnešní město moderní, několik významných památek a nových atrakcí tvoří jeho jedinečnou tvář. Jeho dominantou a moderním symbolem je most Puente de Riaño, který se klene přes jeden ze zálivů nádrže. Nejcennějším dokladem zachráněné historie je románský kostel Nuestra Señora del Rosario, který byl před zatopením kámen po kameni rozebrán ve vesnici La Puerta a znovu postaven na vyvýšeném místě nad novým městem. Hned vedle kostela pak stojí dojemný památník se zvony, který připomíná jména všech devíti vesnic, jež navždy zmizely pod hladinou. V kontrastu s touto melancholickou vzpomínkou se v posledních letech stala obrovskou atrakcí obří houpačka (Columpio de Riaño), umístěná na vyhlídce s dechberoucím pohledem na jezero a hory, která se pyšní titulem jedné z největších ve Španělsku.
Praktické informace:
- Výchozí bod pro Picos de Europa: Riaño je hlavní vstupní branou do jižní části národního parku, především do údolí Valdeón, které je výchozím bodem pro mnoho vysokohorských túr, včetně části slavné stezky Ruta del Cares.
- Aktivity na přehradě: Přehradní nádrž se v letních měsících využívá pro rekreační aktivity. Nejpopulárnější jsou vyhlídkové plavby lodí, které umožňují obdivovat „fjordy“ a okolní hory přímo z vodní hladiny.
- Vyhlídky a fotografování: V okolí města se nachází několik oficiálních vyhlídek (miradores), které nabízejí ikonické panoramatické pohledy. Velmi populární se stala i lavička s nápisem „Nejkrásnější lavička v Leónu“, která poskytuje dokonalý záběr na město, most a hory.
- Služby: Jelikož se jedná o moderně plánované město, Riaño disponuje velmi dobrou infrastrukturou – najdete zde hotely, restaurace, obchody i kemp, což z něj činí pohodlnou základnu pro objevování okolí.
Jako první zamíříme na centrální náměstí s krásnými domy, kostelem a etnografickým muzeem. Okolo jsou rozeseté malé tradiční stavby zdejšího venkova, vystavené jako miniskanzen. Zajímavější ale je, když je pak během cesty opravdu vidíme na pozemcích vesničanů jako funkční prvky. Většinou slouží jako seník nebo sýpka, které stojí vedle normálního, zděného domu. Z náměstí sejdeme ještě k úžasnému kamennému kostelíku Nuestra Señora del Rosario se zvláštní výzdobou. Uvnitř jsou totiž zdi pomalované tvory, kteří nám přijdou jako něco mezi štikou a drakem, každopádně v kostele jsme něco takového ještě v životě neviděli. Kostel má podobný osud jako mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten kvůli těžbě uhlí posunovali po kolejích, španělský kostelík kámen po kameni rozebrali a zase složili na novém místě, když jeho původní lokalita skončila na dně přehrady.
Vedle jsou vesnické zvony na zvláštní, bílé konstrukci. Jde o Monument El Silencio de las Campanas. Zvony tu v tichosti vzpomínají na 9 vesnic, jejichž obyvatelé, tradice a místní kostely museli ustoupit stavbě přehrady Riaño. Moderní architektonický počin je tu v kontrastu s horskými velikány, které město obklopují prakticky ze všech stran. Kuba tu chytí dva zajíce, tak aspoň bude večeře:-)
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko.
Nakonec se projdeme ještě kus pod kostelík, k vyhlídce s údajně nejkrásnější lavičkou v Leónu (lavička je úplně normální, ale ten výhled je parádní) a ještě kus pod ní, skoro na břeh přehrady, který je touto dobou dost vysoký. Ostatně podzimní vyschlé přehrady pod španělskými horami už jsme tu řešili, hned při příjezdu k první vesnici Escó. Každopádně tady se před námi rozpíná lesklá vodní hladina a za ní se tyčí mohutné vápencové vrcholy. Obrázek jako z puzzlí s fotkou Kanady dokreslují barevné stromy, a my víme, že tohle je opět jeden z výjevů, na které jen tak nezapomeneme.
Obdivování krajiny pokračuje i dál, když se vrátíme do auta a vyjedeme ke kopečku nad městem Riaño. Ten je korunovaný největší houpačkou ve Španělsku, což sice vypadá hezky na fotce, ale pro fantastické výhledy si na ni ani sedat nemusíte. Na kopec se musí pěkně po svých a po cestě ještě studujeme cedule s povídáním o zvířátkách a kytičkách Picos de Europa. U houpačky pořádně zmokneme – poprvé, než si na ni vystojíme frontu, a potom znova při zpáteční cestě – z hor totiž dorazily přeháňky a krajinou se teď valí jedna za druhou.
Díky dešti jaksi padne varianta vaření oběda, a tak popojedeme kus za Riaño, k vesnici Burón, na další místo s nádherným výhledem. Dáváme si sardinky, bagetu, okurku, jablko a nektarinku, to vše u největší lavičky ve Španělsku. Nejhezčí lavička, největší houpačka, největší lavička… tady v tom údolí měl asi někdo nějaký komplex.
Pak se vydáváme zase na delší přejezd, Kuba si chvíli čte, chvíli zpívá, a pak to zase zabalí, což jsme vůbec nečekali. My jedeme přes hory v mracích, brutálně úzkou soutěskou mezi vysokými štíty. První spací místo, kam míříme, je už zabrané, tak zajedeme ještě do Mercadony v Cangas de Onís. Kuba se probere, Petík nakoupí, a pak už jen vyjedeme kus nad města a vesnice k piknik spotu se spoustou laviček se stoly a grily (Area recreativa La Toya). Najdeme si hezké místečko, k večeři máme kotlety s pokusem o sýrové krokety a mraženou zeleninu (kterou tvoří hlavně brambory). Je trochu lezavo, ale neprší, takže večer je klidný.
Nejčastější dotazy
Pro rychlý a pohodlný přístup do vysokohorského terénu Centrálního masivu doporučujeme využít lanovku Teleférico de Fuente Dé. Tato technicky působivá dráha vás vyveze o 753 výškových metrů během pouhých čtyř minut, čímž vás dopraví do nadmořské výšky 1823 m. Horní stanice slouží jako ideální výchozí bod pro různé túry, od nenáročných procházek až po náročnější výstupy, a nabízí dechberoucí výhledy na vápencové štíty, které připomínají horský ráj.
Při plánování cesty mějte na paměti, že v hlavní sezóně (léto, svátky) bývá o lanovku velký zájem. Lístky si můžete zakoupit online, což vřele doporučujeme pro úsporu času. Provozní doba se liší podle sezóny a poslední jízda dolů bývá kolem 18. hodiny, takže je dobré si čas nahoře pohlídat. Pro rodiny s malými dětmi je skvělou zprávou, že děti do 3 let cestují zdarma, a pro starší děti do 12 let platí zvýhodněný dětský tarif.
Ceny v hlavní sezóně (1. 7. – 30. 9.) jsou:
dospělí zpáteční/jednosměrná: 24 € / 13 €
děti zpáteční/jednosměrná: 12 € / 6 €
Ceny po zbytek roku jsou:
dospělí zpáteční/jednosměrná: 17 € / 11 €
děti zpáteční/jednosměrná: 6 € / 4 €
Ceny v hlavní sezóně (1. 7. – 30. 9.) jsou:
dospělí zpáteční/jednosměrná: 24 € / 13 €
děti zpáteční/jednosměrná: 12 € / 6 €
Ceny po zbytek roku jsou:
dospělí zpáteční/jednosměrná: 17 € / 11 €
děti zpáteční/jednosměrná: 6 € / 4 €
Kompletní a aktuální ceník například i pro cyklisty nebo pejsky na výletě najdete na oficiálním webu lanovky, kde můžete lístky rovnou i nakoupit online.
Orlosup bradatý, španělsky zvaný „Quebrantahuesos“ neboli lamač kostí, je jedním z nejpozoruhodnějších dravců, které můžete v Picos de Europa spatřit. Jeho naprostou raritou je jídelníček – až 90 % jeho potravy tvoří kosti a kostní dřeň. Pokud je kost příliš velká, orlosup ji vynese do výšky a pustí na skály, aby se roztříštila. Poznáte ho podle impozantního rozpětí křídel až 3 m, černého „vousu“ pod zobákem a typického oranžového zbarvení hrudi, které získává díky “koupelím “popelení” v půdě bohaté na oxidy železa.
Jeho přítomnost v parku je symbolem úspěšné ochrany přírody. V polovině 20. století byl v této oblasti vyhuben, ale díky intenzivnímu reintrodukčnímu programu organizace FCQ se sem od roku 2010 vrací. Dnes zde opět hnízdí a vyvádí mláďata ve volné přírodě, což z něj činí mocný symbol obnovy divoké fauny celého národního parku.
Pokud hledáte odpočinek po náročném výšlapu, ideálním místem je vesnice La Hermida. Přímo u řeky, pod mostem vedoucím k oficiálním lázním, vyvěrají přírodní horké prameny, které jsou přístupné zdarma. Je to fascinující zážitek – ležíte v kamenných tůňkách přímo u říčního koryta, zatímco nad vámi se tyčí skalní stěny soutěsky.
Teplotu vody si můžete sami regulovat podle toho, jak blízko si lehnete k vývěru pramene u skály. Čím blíže ke středu řeky se posunete, tím více se horká voda mísí s chladným proudem řeky. Je to velmi oblíbené místo místních i cestovatelů, takže zde panuje uvolněná atmosféra, a koupel v teplé minerální vodě pod širým nebem je dokonalou tečkou za horským dnem.
A když si budete chtít jó dopřát, tak most přejděte a navštivte oficiální termální lázně.
Riaño je na první pohled moderní město s úchvatnou kulisou hor, které se zvedají přímo z hladiny přehrady, což mu vysloužilo přezdívku „leonské fjordy“. Jeho historie je však bolestná. Původní historické Riaño a dalších osm vesnic bylo v roce 1987 zbouráno a zatopeno kvůli stavbě přehrady, a to i přes silné protesty obyvatel. Současné město bylo postaveno „na zelené louce“ nad hladinou nové nádrže.
Tuto historii připomíná několik silných symbolů. Patří k nim románský kostel Nuestra Señora del Rosario, který byl kámen po kameni rozebrán v jedné ze zanikajících vesnic a znovu postaven v novém Riaňu. Dalším dojemným místem je památník „El Silencio de las Campanas“ (Ticho zvonů), kde zvony symbolicky připomínají jména všech devíti obcí, které navždy zmizely pod vodou.
Kromě historie láká Riaño na několik moderních „nej“. Velkým hitem je obří houpačka (Columpio de Riaño), která je jednou z největších ve Španělsku. Nachází se na kopci nad městem a nabízí fantastický výhled na přehradu a vápencové štíty. Cesta k ní vyžaduje krátký výstup, ale panorama, které se před vámi otevře, rozhodně stojí za to.
Další populární zastávkou je tzv. „nejkrásnější lavička v Leónu“ umístěná na vyhlídce u kostela, odkud pořídíte ikonické fotografie města s mostem Puente de Riaño v pozadí. Pro milovníky tradic je v centru města k dispozici etnografické muzeum a miniskanzen s typickými dřevěnými stavbami, které dříve sloužily jako sýpky (hórreos). Pokud máte více času, doporučujeme i vyhlídkovou plavbu lodí po přehradě, která vám umožní vidět horské masivy z úplně jiné perspektivy.
Picos de Europa jsou sice krásné, ale také zrádné hory. Počasí je zde extrémně proměnlivé a mlha nebo déšť mohou přijít během několika minut, i když ráno svítilo slunce. Naprostým základem je pevná obuv, nepromokavé oblečení a dostatek vody. Před každou cestou doporučujeme navštívit některé z návštěvnických center (např. v Potes nebo Cangas de Onís) a ověřit si aktuální stav stezek a předpověď.
Terén je velmi členitý a plný vertikál, takže i krátká trasa na mapě může být v reálu časově náročná kvůli velkému převýšení. Pokud cestujete autem, počítejte s tím, že horské silnice jsou často velmi úzké a klikaté, vedoucí hlubokými soutěskami. V hlavní sezóně je také omezen přístup k některým populárním místům (jako jsou jezera Covadonga) soukromými vozy a musíte využít kyvadlovou autobusovou dopravu.
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!
Ať už pro dlouhé večery nebo deštivá odpoledne na cestách, rádi saháme po hrách od Albi. Jejich Kouzelné čtení je pak neocenitelným parťákem na dlouhé cesty, kombinujícím zábavu a vzdělávání. Využijte náš kód AF15ZCESTY pro 15% slevu (navíc k 10% na e-shopu) na Albi.cz.
Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?
Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.
Max elevation: 1933 m
Min elevation: 41 m
Average speed: 44.18 km/h
Total time: 07:22:20
Loading...
