Albánie je země neuvěřitelných kontrastů, která si nás během naší cesty po Balkánu 2022 naprosto získala. Strávili jsme v ní dohromady přes měsíc a půl a projeli ji křížem krážem (i proto, že je tak členitá, že v ní nějaké smysluplné okruhy moc dělat nejdou) – od divokých dvoutisícových vrcholů na severu po starobylá osmanská města, zapadlé pláže a tajuplné kláštery ve vnitrozemí.

Je to země procházející překotným rozvojem. Vedle zbrusu nového asfaltu a moderních letovisek zde stále narazíte na divokou šotolinu, chudé horské osady a tisíce betonových bunkrů z dob diktátora Envera Hodži. Ta divoká místa ale rychle mizí, proto doporučujeme vyrazit do Albánie co nejdříve. A co vidět v Albánii? Připravili jsme pro vás kompletního průvodce po všech místech, která podle nás stojí za pozornost.

Všechna místa v následujících sekcích jsme osobně navštívili a popsali v našich denících. Název každého místa odkazuje buď na jeho vlastní “profil” anebo na konkrétní zážitek z našich roadtripů zmíněný v deníku. Seznam zajímavých lokalit je uspořádán podle větších zeměpisných celků Albánie, a následně tematicky. Uvedené ceny a praktické detaily jsou aktuální k datu vydání tohoto článku, případně jeho pozdějších aktualizací.

SEVERNÍ ALBÁNIE (PROKLETIJE A SKADAR)

PROKLETIJE, THETH A OKOLÍ

• Vermosh: Tato horská řeka s čistou a studenou vodou protéká údolím těsně za černohorským hraničním přechodem Vermosh-Gusinje. Hned u silnice se nachází vodopád, který představuje (naši) první zastávku v zemi. Vodopád se dá fotit přímo z mostu na silnici od hraničního přechodu, anebo můžete sestoupit do kaňonu a vydat se třeba i dál proti proudu horské řeky.
• Vodopád Selcë: Cesta k hlavnímu vodopádu Ujevara Selces nad horskou vesnicí Selcë vede po drsném, neudržovaném kamenitém terénu a vyžaduje pevnou obuv. Výhodou ale je, že kaskády s tyrkysovou tůní plnou ledové vody jsou jen pár metrů nad silnicí. Pokud se sem dostanete uprostřed léta, kaňonem se škrábat nemusíte – skvělého osvěženi se dočkáte hned “za rohem”.
• Qafa e Thorës: Tento horský průsmyk ležící v nadmořské výšce 1685 m nabízí výhledy na vápencové štíty pohoří Prokletije. Dříve obávaná šotolinová cesta do Thethu je dnes pokrytá novým hladkým asfaltem, takže stoupání vyjedete i s běžným osobním autem.
• Theth: Tato vesnice v srdci pohoří Prokletije slouží jako výchozí bod pro treky do okolních dvoutisícovek. Přestože prach z překotné výstavby hotelů trochu ubírá místu na kouzlu, návštěva stojí za to. V údolí stojí kamenný františkánský kostelík z roku 1892 a kousek dál obranná věž Kulla e Ngujimit, která dříve sloužila vesničanům jako úkryt v časech hrozící krevní msty. Ubytujte se zde alespoň na dvě noci, ať stihnete projít okolní trasy.
• Ndërlysaj: Tato malá vesnice leží 6 km jižně od Thethu a dnes už se i sem dostanete po asfaltu. Je to dobré místo na odpočinek a vykoupání v horkých letních dnech. Můžete se tu občerstvit v typické restauraci na břehu řeky, a dále si kus nad ní prohlédnout vodou vymleté “hrnce”, tůně a prolákliny. Začíná zde nenáročná stezka k populárnímu vodopádu s jezírkem Syri i Kaltër (Modré oko).
• Syri i Kaltër (Theth): Tato ledová krasová vyvěračka s modrou vodou je jedním z hlavních cílů v oblasti. Pěší stezka z Ndërlysaje měří 2,5 km a stoupá lesem podél Černé řeky. Voda v tůni má kolem 6 °C, takže koupání je jen pro otužilce, ale můžete posedět v malé kavárně na dřevěné terase přímo nad pramenem.

O všech výše uvedených místech se dočtete v článku Do srdce albánských Alp: Theth a Ndërlysaj.

SKADAR A SKADARSKÉ JEZERO

• Syri i Sheganit: Tento skrytý krasový pramen vyvěrá na východním břehu Skadarského jezera. Cesta k němu vede úzkými kamenitými uličkami mezi kozami a domy. Samotný pramen vypadá ze země nenápadně, ale z dronu se ukáže jako hluboká tyrkysová tůň. Hned vedle stojí také oblíbená rybí restaurace.
• Shkodër (Skadar): Toto živé město na severu Albánie slouží jako základna pro cesty ke Skadarskému jezeru i do hor. Vhodné je se tu na několik dní ubytovat a okolí důkladně prozkoumat. Město je plné cyklistů a má velkou pěší zónu a památky i turistické atrakce v centru. Nás tu zaujaly klece s živými zpívajícími kanárky rozvěšené před restauracemi.
• Pevnost Rozafa: Zřícenina hradu stojí na skalnatém kopci nad soutokem řek Buna, Drin a Kir na jižním okraji Skadaru. Vstupné stojí 400 lekë a nejlepší je jít sem pozdě odpoledne na západ slunce. Z hradeb uvidíte Skadarské jezero i historickou Olověnou mešitu z roku 1774. Podle legendy byla do základů pevnosti zaživa zazděna dívka Rozafa, aby stavba nespadla.
• Most Ura e Mesit: Osmanský kamenný most z roku 1768 leží asi 8 km severovýchodně od Skadaru. Má 13 oblouků, délku přes 100 m a klene se nad řekou Kir. V létě je koryto téměř suché, takže se dá projít přímo pod ním po velkých oblých kamenech, což je ideální pro fotografy.
• Shirokë: Klidné letovisko leží na břehu Skadarského jezera, pouhých 5 km od centra Skadaru. Na nábřeží je nová promenáda a několik restaurací s rybími specialitami. V restauraci Abri jsme ochutnali pstruha ze Skadarského jezera – jídlo bylo skvělé, jen obsluha očividně nikam nespěchala.

Všechna výše uvedená místa najdete také v článku Rychlá návštěva Shkodëru a plavba po jezeře Komani.

PŘEHRADA KOMANI

• Jezero Komani: Úzká přehradní nádrž zaříznutá ve vápencovém kaňonu řeky Drin připomíná norské fjordy. Jezdí tudy pravidelné trajekty i výletní lodě hlouběji do hor. Pokud neradi smlouváte s dravými obchodníky na místě, tak si lístky raději rezervujte dopředu, nebo alespoň přijeďte ve větší skupině. Loď pro cca 20 – 30 lidí totiž stojí kolem 100 €, takže pokud v ní chcete (nebo musíte) jet sami, tak klidně můžete, ale vyjde to poměrně draho. Cesta ze Shkodëru k přístavu v Komanu byla v roce 2022 sice asfaltová, ale plná děr a výmolů. Zatím nemáme informaci, že by se na tom něco změnilo.
• Řeka Shalë: Řeka protéká úzkým kaňonem s bílými útesy a ústí do přehrady Komani. U oblázkové pláže Shala Beach stojí několik barů, restaurací i hotýlků z přírodních materiálů. Voda v řece je ledová, ale scenérie kaňonu je nezapomenutelná a stojí za celodenní výlet.

Všechna výše zmíněná místa najdete v našem deníkovém zápisu Rychlá návštěva Shkodëru a plavba po jezeře Komani.

STŘEDNÍ ALBÁNIE (PÍSEČNÉ POBŘEŽÍ A HLAVNÍ MĚSTO)

DIVOKÉ I CHRÁNĚNÉ PÍSEČNÉ POBŘEŽÍ

• Shëngjin: Menší a živé pobřežní letovisko na severu země, kousek od města Lezhë. Na rozdíl od jihu Albánie zde najdete dlouhé a široké písečné pláže s pozvolným vstupem do moře. Je to skvělá základna s velkou nabídkou ubytování, pokud si chcete užít klasickou dovolenou u moře na písku a zároveň mít na dosah divokou přírodu severu.
• Duny Rana e Hedhun: Fascinující přírodní úkaz zhruba 2 km severně od Shëngjinu, kde se obří písečná duna sesouvá ze strmého horského svahu přímo do průzračného moře. Na dunu se dá vylézt, fotit z ní a užít si sjíždění v jemném písku. Doporučujeme sem vyrazit brzy ráno nebo k večeru, protože přes den bývá písek nesnesitelně rozpálený.
• Mys Rodon: Úzký travnatý poloostrov vyčnívá do Jaderského moře a je zde klid od přelidněných letovisek. Za vjezd u závory zaplatíte 200 lekë za osobu a 100 lekë za automobil. Můžete tu zaparkovat a zůstat jen na přilehlé pláži “pod dohledem” renovovaných Hodžových bunkrů. Velký podzemní kryt je přestavěný na beach bar s výstavou dobových fotek. Jako dobrodružnější povahy se pak můžete vydat na samotný skalnatý cíp mysu. Pěší stezka vede křovím ke zřícenině Skanderbegova hradu a bunkrům napůl zatopeným v moři (anebo se dá jít delší trasou za odlivu po pláži). Divoké útesy a rozbouřené vlny nám silně připomínaly drsnou přírodu Nového Zélandu.
• Pláž Greth: V okolí městečka Greth se táhne dlouhý pás písečné pláže – na severu je to Spille Beach, na jihu v Google mapách pojmenovaná Plazhi i vile-boshtoves. V pravidelných rozestupech tu stojí menší beach bary i s lehátky a slunečníky, které můžete – ale nemusíte – využít. V době naší návštěvy se jeden z barů teprve dostavoval před otevřením, a tak nás nechali na lehátkách zdarma (my ale byli stejně spíš v moři).
• NP Divjakë-Karavasta: Chráněná oblast mokřadů, lagun a borových lesů u Jaderského moře je domovem vzácného pelikána kadeřavého, a také mnoha dalších druhů migrujících ptáků. Ve správnou denní a roční dobu tu můžete například v mělkých lagunách pozorovat nádherné plameňáky. Cesta do parku ze severu je normální, asfaltová, ale pokud chcete zajet někam “stranou”, čekají vás blátivé nebo naopak písečné stezky, které vyžadují velmi opatrné řízení.

Více info a naše vlastní zkušenosti s těmito místy najdete v článcích
Albánské písečné pláže, mys Rodon a historické Krujë
Letovisko Durrës a NP Divjakë-Karavasta – ráj vodního ptactva

HISTORICKÁ A POUTNÍ MÍSTA

• Hrad Bashtovë: Obdélníková kamenná pevnost o rozměrech 60 x 90 m se zdmi vysokými 9 m stojí osamoceně v rovinaté zemědělské krajině u ústí řeky Shkumbin. Dnes tu najdete jen obvodové zdi zarostlé trávou a velký klid, přesto místní usilují o zapsání této památky na seznam chráněného dědictví UNESCO.
• Krujë: Město leží na strmém skalním úbočí a jeho hrad sloužil Skanderbegovi k obraně proti osmanským vojskům. Hlavním lákadlem je Starý bazar pod hradbami s tradičními dřevěnými krámky, kde prodávají vlněné koberce, měděné nádobí, starožitnosti a stříbro. Je to skvělé místo na nákup suvenýrů. Pevnost na kopci v sobě ukrývá hned několik lákadel, v čele s rozsáhlým Skanderbegovým muzeem, mešitou a etnografickým muzeem. Pokud byste měli na severu země jen omezený čas, rozhodně doporučujeme se v Krujë klidně i na chvíli ubytovat a nasávat zdejší atmosféru, která perfektně vystihuje složitou historii Albánie.
• Sari Salltik: Poutní místo a svatyně řádu Bektášíja leží na vrcholu hory Mali i Krujes (1150 m) tyčící se nad Krujë. Vyjedete sem autem po asfaltové silnici plné serpentin anebo – jako správný poutník – vyšlápnete z města pěkných pár schodů. Nahoře najdete posvátnou jeskyni, pramen čisté vody a z okraje útesu uvidíte celou pobřežní nížinu i moře.
• Monastýr Kosmait (Kolkondas): Tichý pravoslavný klášter svatého Kosmy ležící v polích kousek od Fieru. Odsud se k němu dá dojet po silnici, my jsme to vzali směrem z NP Divjakë-Karavasta, kteroužto cestu obyčejným autům důrazně nedoporučujeme. Klášterní komplex z let 1813–1814 nechal postavit Ali Paša Tepelenský na počest svatého Kosmy z Aitálie, který zde byl popraven. Uvnitř obvodových hradeb, kde žije jen několik mnichů, stojí za pozornost zejména dvojitý kostelík v byzantském stylu. Je to neuvěřitelně klidné, duchovní místo, kam turisté téměř nezabloudí.

Další informace k těmto místům najdete v článcích
Albánské písečné pláže, mys Rodon a historické Krujë
Letovisko Durrës a NP Divjakë-Karavasta – ráj vodního ptactva

RUCH VELKOMĚST – FIER, TIRANA A DURRËS

• Fier: Průmyslové a obchodní centrum, které sice nenabízí žádné klasické turistické památky, ale představuje autentickou tvář moderní Albánie. Město je hlavním hubem pro zpracování a distribuci plynu a ropy z nedalekých polí Patos-Marinëz (největší pevninské ropné ložisko v Evropě). Fier také leží zhruba v polovině Albánie, pokud pojedete ze severu na jih (nebo naopak), a tak se může hodit zdejší nabídka ubytování k odpočinku na dlouhé cestě.
• Tirana: Hlavní město Albánie je plné kontrastů, kde se italská architektura z třicátých let mísí s komunistickým betonem a moderními barevnými mrakodrapy. Skanderbegovo náměstí je v létě ochlazováno vodními proudy stékajícími přímo zpod dlažby. Navštivte historickou mešitu Et’hem Bey, živou čtvrť Blloku, pravoslavnou katedrálu Vzkříšení Krista z roku 2012, Hodžovu vilu, anebo podzemní protiletecký kryt Bunk’Art o historii Hodžova režimu. Nepřehlédnutelná je též Pyramid of Tirana, unikátní brutalistická stavba, která prošla v letech 2018 – 2023 náročnou rekonstrukcí a dnes je živoucím kulturním a vzdělávacím centrem. Pokud jde o ubytování, tak v Tiraně je výběr skutečně nepřeberný, jen doporučujeme rezervovat alespoň trochu v předstihu, abyste si zajistili právě to ubytování, které se vám zamlouvá nejvíc. My jsme to nechali na poslední chvíli a zachránil nás specifický, ale dobře situovaný Apartment with View.
• Dajti Ekspres: Kabinová lanovka stoupá z okraje Tirany na náhorní plošinu hory Dajti a nabízí výhled na celé údolí. Zpáteční jízdenka vyjde dospělého na 15 €, malé děti mají vstup zdarma. Nahoře najdete vyhlídkovou restauraci, dětská hřiště, adventure park, minigolf a lesní cesty pro klidnou procházku (když se ale od celého tohoto “cirkusu” trochu vzdálíte:-)). Lanovka a přilehlé atrakce jsou otevřené každý den mimo úterý.
• Durrës (Drač): Největší přístav v zemi láká na zachovalý římský amfiteátr z 2. století a velký krytý trh. Město je též velkým letoviskem s krásnou pobřežní promenádou. Městská pláž je písčitá a pozvolná, bohužel ale také nepříliš čistá a často velmi přelidněná. Jakožto nejbližší letovisko Tirany je toto město rušné zejména o víkendech a prázdninách. Zde můžeme vřele doporučit ubytování Villa Olympia, které najdete blízko amfiteátru i pláže. Anebo se podívejte na celou nabídku a vyberte si sami – je z čeho;-)
• Vlakové nádraží Durrës: Zchátralé vlakové nádraží se nachází kousek od přístavu a na jeho kolejích stojí staré lokomotivy vyrobené v československém podniku ČKD v roce 1984. Pro zájemce o industriální historii je to zajímavý, byť trochu smutný pohled. Železniční síť a vlakové spoje v Albánii v současné době prakticky neexistují. Po záštitou fondů EU se rekonstruuje trať Tirana – Durrës.

O těchto místech se dočtete v článcích
Letovisko Durrës a NP Divjakë-Karavasta – ráj vodního ptactva
Tirana: Vítá nás hlavní město Albánie

JIŽNÍ ALBÁNIE (RIVIÉRA, ÚTESY A ANTIKA)

BRÁNA JIHU: VLORË A OKOLÍ

• Vlorë: Rušné přímořské město ležící na rozhraní Jaderského a Jónského moře. Město je chráněno hlubokým Vlorským zálivem (tvořený zejména poloostrovem Karaburun), který hrál vždy významnou strategickou roli. Záliv nabízí jak oblázkové, tak písečné pláže, a je oblíbeným albánským letoviskem. Ve městě nenajdete moc památek, zato je tu bohatá nabídka restaurací, barů, ubytování všech možných typů, obchodů, kaváren a zmrzlináren a v neposlední řadě rybáren, které se vždy ráno naplní čerstvým zbožím. Turistický přístav obklopuje renovovaný park s vyhlídkovým kopcem, a právě zde si můžete zařídit lodní výlet na poloostrov Karaburun, ostrov Sazan či další místa podél pobřeží.
• Laguna Nartë a ostrov Zvërnec: Mělká laguna severně od Vlorë, její severní část slouží jako saliny pro získávání soli, jižní část je také velmi mělká a často zde můžete například pozorovat plameňáky. Vnější pobřeží tvoří zajímavě deskovitě uspořádané skály a okolní vody střeží maják. Z břehu vede lagunou dlouhá dřevěná lávka na ostrůvek Zvërnec, kde se v borovicovém lese skrývá pravoslavný klášter svaté Marie z 13. století. Vstup do kláštera je zcela zdarma.
• Ostrov Sazan: Největší albánský ostrov má velmi strategickou polohu, a proto snad již od starověku sloužil obrannému účelu. Za sovětské éry zde komunistická vláda vybudovala ponorkovou základnu a továrnu na chemické zbraně. V pozdějším období zde sídlily albánská a italská armáda, po kterých tu zůstaly vybydlené domy, bunkry, dokonce bývalá škola. Kromě vojenské techniky je ostrov také součástí mořské přírodní rezervace a pyšní se nádhernými vápencovými útesy. Jednodenní lodní výlety na ostrov Sazan a poloostrov Karaburun se dají zakoupit ve Vlorë nebo Radhimë (obvyklá cena je kolem 25 €/os.). Případně se dají výpravy rezervovat i v předstihu, například přes web Get Your Guide.
• Poloostrov Karaburun: Divoký poloostrov, který odděluje Vlorský záliv od otevřeného moře, je lemovaný obtížně přístupnými vápencovými útesy a je chráněnou přírodní rezervací. Výletní lodě z Vlorë navštěvují Pirátskou jeskyni Haxhi Ali, do které menší čluny dokáží zajet přímo z moře, a vysazují turisty na některé z nádherných oblázkových pláží, jako je například pláž sv. Vasila.

Tato místa najdete v článcích:
Uhrančivá Vjosa, jedovatá ropná pole a dechberoucí Zvërnec
Na skok do civilizace: letovisko Vlorë a výlet na moře

ALBÁNSKÁ RIVIÉRA: KDE JE SPRÁVNÉ NAČASOVÁNÍ TO HLAVNÍ

• Llogarský průsmyk: Horské sedlo v nadmořské výšce 1027 m odděluje Vlorë od Albánské riviéry. Nabízí výhledy na moře a řecký ostrov Korfu. Hory chrání Llogarský národní park a právě průsmyk je ideálním výchozím bodem na túry po tomto krásném kusu albánské přírody. Pokud ale serpentiny nejsou zrovna vaše hobby, můžete si cestu zkrátit novým, 6 km dlouhým tunelem pod Llogarským průsmykem.
• Sarandë (Saranda): Největší město jižní Albánie, hlavní letovisko. Pláže v okolí jsou převážně oblázkové a krásné. Sarandë je pro ty, kdo chtějí mít u moře živo a všechno po ruce – restaurace, cukrárny, bary, nejrůznější možnosti ubytování. Široko daleko jediná nemocnice. Po nás to bylo uprostřed léta spíš peklo – horko, nepohyblivé kolony aut, všude moc a moc lidí.
• Borsh: jedna z mnoha menších, kamenných vesnic na hlavní silnici podél pobřeží. Horská říčka tu tvoří rozsáhlý vodopád, na kterém vyrostla příjemná restaurace Ujevara e Borshit Restaurant. Jako zastávku při dlouhém přejezdu ji můžeme doporučit. 
• Qeparo i Sipërm (Horní Qeparo): Vesnice, kam se dostanete odbočkou z hlavní silnice po pobřeží, směrem do hor. Tvoří ji kamenné, převážně opuštěné domy a je obklopena svahy s olivovými háji. Lidé vesnici postupně opouští a stěhují se blíže na pobřeží (třeba do neméně romantického Qepara), ale posedět tu v některé místní vinárně, či se skromně ubytovat je stále možné. A procházka rozvalinami i úzkými uličkami může být únikem ze spalujícího horka.
• Porto Palermo: Tichá zátoka ukrývá poloostrov s kamennou pevností Ali Paši Tepelenského (vstupné je 300 lekë/os – 2026). Na okolních svazích rostou agáve vysázené Hodžovým režimem jako překážka proti nepřátelským parašutistům. Na severním okraji se ukrývá 650 m dlouhý tunel, který sloužil jako ponorková základna po roce 1969. S opatrností a na vlastní nebezpečí se dá prozkoumat.
• Pláž Gjipe: Oblázková pláž leží sevřená útesy na konci hlubokého kaňonu Gjipe. Autem dojedete pouze na placené parkoviště nad útesy, odkud musíte sejít zhruba 20 min pěšky po kamenité stezce. Případně se dá parkovat výš mezi olivovníky, zdarma, ale bez hlídání. Odsud vede po okraji kaňonu pěšina s krásnými vyhlídkami, ovšem velmi náročná na sestup i výstup. Na pláži samotné najdete kemp a bar, dají se půjčit lehátka. Moře je zde velmi čisté. Gjipe je také oblíbeným cílem lodních výletů z okolních letovisek.
• Pláže Guma a Aquarium: Mezi menšími letovisky Jalë a Spile doporučujeme navštívit dvě malé, ale neuvěřitelně krásné zátoky s oblázkovými plážemi – Guma a Aquarium Beach. Nejlepší je se sem vydat hned z rána, dokud tu není tolik lidí a dokud slunce tolik nespaluje. Aquarium Beach je sevřená skalami, ze kterých odvážlivci skáčou, a které zároveň zajišťují, že zvědavci z lodí se sem můžou jen dívat, ale nemohou sem zajet.

Všechna tato místa a další tipy třeba na přespání v autě najdete v článku:
Albánská riviéra – ve špatnou dobu na správném místě (pro nás tu bylo o prázdninách přeplněno, ale to nic nemění na tom, že je to krásný kus země)

UNESCO PAMÁTKY A MODRÉ OKO

• Antický Butrint: Archeologický park chráněný UNESCO leží na poloostrově na jihu země a rozkládá se ve stinném lese. K vidění jsou tu pozůstatky římského města, ale historie Butrintu sahá až do doby bronzové. Procházet se tu budete například ruinami divadla, baziliky a baptisteria, vystoupáte ale i na hrad, který celému areálu vévodí a skrývá zajímavé muzeum. Vstupné je 1000 lekë/os. (2026). Na prohlídku si vyhraďte klidně celé dopoledne anebo podvečer (muzeum zavírá v 16 h, celý areál pak se soumrakem).
• Gjirokastër: Starobylé kamenné město pod UNESCO ochranou je známé typickými osmanskými domy s břidlicovými střechami a přesahujícími patry, která poskytují stín v dlážděných uličkách. Nad městem stojí hrad s vojenským muzeem, na jehož nádvoří je vystavené americké letadlo Lockheed T-33, které zde nuceně přistálo v roce 1957. Procházka strmými dlážděnými uličkami má skvělou historickou atmosféru, z hradu pak můžete vidět i dokonalou kulisu horských hřebenů, které město obklopují. Je to extrémně romantické místo, které si zaslouží se zde na pár dní ubytovat a užít si všechny jeho zákoutí a případně vyrazit i na výlet do blízkého okolí.
• Syri i Kaltër (u Sarandy): Vyvěrající krasový pramen (Modré oko) s ledovou vodou o teplotě kolem 10 °C je zajímavý úkaz, řeka z něj tekoucí je nádherně průzračná, ale díky rostlinám a podkladu voda hraje všemi odstíny modré, zelené a tyrkysové. Místo bohužel trpí velkým náporem turistů – v posledních letech se sice velmi “zkulturnilo” jeho okolí (dlážděná příjezdová cesta, WC, velké parkoviště, stánky se suvenýry), aby lidé neubližovali přímo přírodě, ale jaksi se tím zcela vytratilo původní kouzlo přírodního zázraku. Pokud můžete, zkuste toto místo navštívit v co nejméně vytíženou dobu – budete rádi.

Tato významná a nepřehlédnutelná místa najdete též v našich článcích:
Albánská riviéra – ve špatnou dobu na správném místě
Úchvatný Gjirokastër, nával u Modrého oka a nejlepší ice coffee v zemi

VÝCHODNÍ ALBÁNIE A VNITROZEMÍ (KAŇONY, PRAMENY, STARÉ KOSTELY, ANTIKA)

ANTICKÁ MĚSTA A ARCHEOPARKY

• Hadrianopolis: Vykopávky římského města z 2. století v údolí řeky Drin se nacházejí nedaleko Gjirokastëru. Je to rychlá odbočka při cestě na jih, která z dálky není vůbec vidět, ale užijete si zde zachovalé ruiny bez dalších lidí. Vstup je volný.
• Byllis: Ilyrský archeopark se rozkládá na vysokém kopci nad řekou Vjosou a nabízí daleké rozhledy. Strategická poloha dávala starověkému městu skutečný význam. Záznamy o jeho existenci pochází ze 4. stol. př. n. l., ale oblast byla pravděpodobně obydlena ještě dříve. Dnes zde najdete pozůstatky typických řeckých staveb: divadla, stadionu, obvodových hradeb a bazilik s mozaikovými podlahami. Areál je velmi rozlehlý a v otevřené krajině, takže obzvlášť v létě doporučujeme plánovat návštěvu mimo nejteplejší části dne. Vstupné stojí 400 lekë.
• Amantia: Pozůstatky starověkého ilyrského města, založeného ve 4. stol. př. n. l., leží schované vysoko v horách masivu Griba. Hlavním lákadlem je zachovalý starověký stadion a výhledy na divoké vrcholky. Amantia je ideální pro ty, kdo hledají klid – často zde nepotkáte ani živáčka a pokladna bývá prázdná.
• Apollonie: Rozsáhlý archeologický park zhruba 10 km od Fieru, kde se na travnatých loukách rozkládají zbytky kdysi významné řecké a římské kolonie. Hlavním symbolem a nejfotografovanějším místem je monumentální portál radnice (bouleuterion), hned naproti si můžete prohlédnout menší amfiteátr (odeon) a zbytky starověkých fontán (nympheum). Vzhledem k tomu, že areál má několik kilometrů čtverečních a možností schovat se do stínu tu není mnoho, naplánujte si návštěvu mimo polední žár (vstupné stojí 600 lekë – cena aktuální k době vydání článku, více info na oficiálním webu).

Více informací o tom, jak vypadají tato velmi stará, ale zajímavá místa, najdete v článcích:
Përmet – termální prameny, divoký kaňoning a „český“ kemp
Uhrančivá Vjosa, jedovatá ropná pole a dechberoucí Zvërnec
Antická Apollonie a famózní kaňon řeky Osum

VJOSA, PËRMET A ROPNÁ POLE

• Përmet: Klidné městečko leží na břehu řeky Vjosa. Jeho dominantou je obří vyhlídková skála Guri i Qytetit čnící přímo v centru. Jako jedno z větších center mezi horami může sloužit k doplnění zásob při delší cestě. Známé je ale zejména díky nedalekým sirným pramenům…
• Banjat e Bënjës: Teplé sirné prameny vyvěrají pod historickým osmanským mostem Ura e Katiut u Përmetu a donedávna byly přístupné zdarma, na louce vedle se dalo též zdarma “kempovat”. Místo ale nabylo takové popularity, že se Albánci rozhodli jej “zrekultivovat”. S rokem 2026 se zde mnoho změnilo – bazénky dostaly pevnější zdi, cesty dláždění, stejně tak parkoviště, přibylo WC (které bylo velmi potřeba!). Místo ztratilo ze své divokosti, ale myslíme si, že pro turisty, co sem dojedou autobusem, je to dostačující, a ti, kdo chtějí poznat opravdovou tvář tohoto nádherného místa, by měli zamířit trochu hlouběji do kaňonu řeky Lengarice.
• Kaňon Lengarice: Impozantní kaňon navazuje přímo na termální prameny a průchod jeho korytem je velké dobrodružství. Stačí si vzít plavky, boty do vody a případně menší svačinu a máte o zážitek postaráno. Pozor, hlouběji v kaňonu může být chladněji, a také je vhodné sledovat předpovědi počasí a nevydávat se do žádných kaňonů po deštích nebo při hlášených bouřkách.
• Hrad Këlcyrë: Ilyrská pevnost z 4.století př. n. l. střeží strategickou soutěsku, kudy řeka Vjosa protíná hory. Pevnost jsme v horku dosahujícím 40°C prozkoumali dronem a podívali se na údolí, kde řecká armáda v roce 1941 porazila fašistickou Itálii.
• Tepelenë: Rodné město vládce Ali Paši Tepelenského leží na soutoku Vjosy a Drinu a je známé mohutnými hradbami. Zvláštním zážitkem je procházka uvnitř pevnosti – historické hradby jsou totiž dnes normálně obydlenou městskou čtvrtí s domy místních obyvatel.
• NP Divoká řeka Vjosa: První říční národní park v Evropě chrání divoký a nezregulovaný tok řeky Vjosa. Scenérii divoké řeky doplňují staré visuté dřevěné mosty, po kterých můžete přejít na druhý břeh do zapadlých horských vesnic. Vjosa pramení v řeckých horách jako řeka Aoos a jako tyrkysová stuha se táhne mezi horskými hřebeny jižní Albánie až k ústí nedaleko Vlorë. Při cestě Albánií na Vjosu 100% narazíte a garantujeme vám, že si to budete dlouho pamatovat.
• Ballsh: Průmyslové město je centrem pevninské těžby ropy v oblasti. Horské svahy mezi Fierem a Tepelenë ukrývají rozsáhlá ropná pole. Těžba v Albánii je ale bohužel na nízké úrovni, a tak po sobě nechává zajímavou, ale tak trochu apokalyptickou krajinu otrávenou zplodinami, ve které se svým pomalým tempem kývají těžební věže a nad komíny rafinerií šlehají plameny.
• Ropná pole Patos-Marinëz: Největší pevninské ropné ložisko v Evropě, kde probíhá divoká těžba už od 60. let. Průjezd kopcovitou krajinou po rozbitých cestách připomínajících tankodrom, kde se vyhýbáte burácejícím cisternám a míjíte rezavá (a stále fungující) těžební čerpadla, je neuvěřitelně silným zážitkem. Vzduch zde ostře páchne sirovodíkem a celá scéna dlouhodobě otrávené krajiny působí jako z apokalyptického filmu.

Zmínky o Vjose máme snad v každém druhém albánském článku, ale tato konkrétní místa najdete zde:
Përmet – termální prameny, divoký kaňoning a „český“ kemp
Uhrančivá Vjosa, jedovatá ropná pole a dechberoucí Zvërnec

BERAT A OKOLÍ – HISTORIE, HORY, CANYONING, VODOPÁDY I URBEX

• Berat: Jedno z nejstarších a nejmalebnějších albánských měst chráněných UNESCO, známé jako „město tisíce oken“. Bílé osmanské domky s dřevěnými trámy a spoustou malých oken jsou nalepené na strmých svazích čtvrtí Mangalem a Gorica, které rozděluje řeka Osum. Na vrcholu kopce se rozkládá Beratský hrad – mohutná pevnost, která je dodnes živou městskou čtvrtí s úzkými uličkami, hotýlky a minaretem historické Rudé mešity. Za nás asi nejkouzelnější město celé Albánie, kam bychom se s chutí klidně někdy vrátili. A zase bychom se ubytovali v hotelu Ajka vestavěném na skále. Vy se můžete podívat na celou nabídku a vybrat si třeba něco na břehu v centru města.
• Kaňon Sinec: Tento kaňon láká na koupání v ledové tyrkysové tůni. Nad lagunou stojí restaurace částečně postavená na kůlech, kde vás přivítají doslova s otevřenou náručí. Kaňonem se dá stoupat výš, ale je to už náročnější lezení po skalách, kam jsme se s malým dítětem nevydávali.
• Kaňon Holta: Úzká vápencová soutěska s vysokými stěnami byla naším prvním (amatérským) kaňoningem v životě (a díky ní jsme si jej zamilovali). Na jeho prozkoumání stačí plavky a boty do vody, nejhlubší místo je hned v jeho ústí, dál budete mít vodu většinou po kotníky, maximálně po kolena (samozřejmě záleží na ročním období a počasí). Kaňon Holta se postupně hodně svírá, takže v něm ubývá světlo a teplo, s čímž je dobré počítat.
• Kaňon Osumi: Největší albánský kaňon, přezdívaný “albánský Grand Canyon”, je dlouhý 13 km, hluboký až 80 m a v nejužším místě široký pouhé 4 m. Ve vápencových skalách jej vyhloubila řeka Osum, která se nad i pod kaňonem líně šine rozevřeným údolím. Kaňon Osumi je populární pro vodní sporty – na jaře sjíždění divoké vody, přes léto spíš lehký canyoning – procházky dnem kaňonu s občasným broděním nebo plaváním. Výběr aktivit je tu opravdu bohatý…
• Torza ocelárny v Elbasanu: Obří zchátralý metalurgický komplex ze 70. let 20. století nechal postavit Hodža s pomocí čínských specialistů. Dnes z něj zbyl obří industriální urbex plný rezavých ocelových konstrukcí, které si postupně bere příroda a město.
• Vodopád Sotirë: Dvojitý, přes 100 m vysoký vodopád se skrývá hluboko v horách u Gramshe a vede k němu náročný offroad s brodem přes řeku. Parkovali jsme pod přepadovou elektrárnou, zbytek cesty na vyhlídku v lese došli (asi 10 min).
• Most Kamara (Ura e Kamarës): Půvabný osmanský kamenný most z 18. století klenoucí se přes řeku Shkumbin u vesnice Mirakë. Leží na historické obchodní cestě Via Egnatia na trase mezi Elbasanem a Librazhdem. Most má jeden hlavní vysoký oblouk a několik menších bočních a představuje skvělou, rychlou zastávku pro fotografy přímo u hlavní silnice směřující k Ohridskému jezeru.
• Vodopád Bogovë: Nádherný vodopád ukrytý v lesích na úpatí pohoří Tomorr, nedaleko silnice z Beratu do kaňonu Osum. Cesta k němu z vesnice Bogovë zabere asi 15–20 minut příjemné chůze podél stinného koryta potoka. Vodopád padá z výšky cca 20 m do hluboké, průzračné tůně s ledovou vodou, která nabízí skvělé (byť velmi osvěžující) vykoupání v horkých letních dnech.
• Jezero Grekan: Jedno z mnoha malebných krasových jezer v oblasti Dumrë (kolem města Belsh), která svou zvlněnou krajinou plnou olivových hájů připomíná Jižní Moravu. Jezero nabízí naprostý klid stranou od turistického ruchu a je skvělým místem pro divoké kempování na břehu, kde vám budou dělat společnost maximálně místní rybáři.
• Pohoří Tomorr a mauzoleum Abbáse Alího: Monumentální a pro Albánce posvátné pohoří s nejvyšším bodem (2384 m n. m.), kam se dá vyjet pouze terénním autem 4×4. Na samotném vrcholku hory stojí od roku 1620 mauzoleum šíitského a bektášijského světce Abbáse Alího, které je koncem srpna cílem obřích poutí s rituálním obětováním ovcí. V sedle Kulmak (cca 2000 m n. m.) najdete klidné místo na přespání v autě s úchvatnými výhledy a příjemným horským chladem.

Více o našich zkušenostech s těmito místy si můžete přečíst v článcích
Antická Apollonie a famózní kaňon řeky Osum
Berat – město tisíce oken a pohostinný kaňon Sinec
Dobrodružství v kaňonu Holta i pod torzy ocelárny

JEZERA NA MAKEDONSKÉ HRANICI

• Ohridské jezero: Druhé největší jezero Balkánu spadá většinou své rozlohy Severní Makedonii, nicméně i jeho albánské pobřeží, které je výrazně klidnější, má co nabídnout.
• Lin: Velmi klidná rybářská vesnice leží na poloostrově Ohridského jezera. Na kopci nad vesnicí se nacházejí vykopávky raně křesťanské baziliky a je odsud nádherný výhled. Vesnička dnes slouží z velké míry i turistům, ale zachovává si své kouzlo – můžete tu bydlet v tradičních chalupách i nádherných apartmánech a pronajmout si pramičku k projížďce po jezeře.
• Pogradec: Pogradec je největší albánské město na jižním břehu Ohridského jezera u severomakedonské hranice. Je plné restaurací, kde můžete ochutnat místní pstruhy korany.
• Prespanské jezero: Biosférická rezervace UNESCO leží na pomezí tří států. Z albánské strany se sem dostanete přes sedlo Qafa Zvezdes (1066 m. n. m.). Zažili jsme zde jedno z nejhezčích nocování na divoko, a také v Zaroshkë ochutnali prespanského kapra ve smetanové omáčce, což bylo jedno z nejlepších jídel celé naší cesty.
• Ostrov Maligrad: Skalnatý ostrov na Prespanském jezeře ukrývá v jeskyni klášter sv. Marie ze 14. století, který za druhé světové války sloužil jako úkryt pro partyzány.

Naše putování oblastí Ohridského a Prespanského jezera najdete v článcích
Dobrodružství v kaňonu Holta i pod torzy ocelárny
Opomíjený východ Albánie: jezero Prespa, multikulturní Korçë a tajemné kláštery Voskopojë
Jezero Ohrid: návrat po 3 letech do Severní Makedonie

DIVOKÝ VÝCHOD – KORCË, HISTORICKÉ KOSTELY, KUKËS

• Korçë: Město, přezdívané Malá Paříž pro svou atmosféru, se pyšní mešitou Iljaze Beje Mirahoriho z roku 1494 a krásnou starou čtvrtí, bývalým bazaarem, kde dnes najdete stylové restaurace a místní dílny a obchůdky se suvenýry. V Korcë se půvabně mísí historicko-kulturní vlivy křesťanství, pravoslaví a osmanského islámu. Toto místo je skutečnou skrytou perlou Albánie – na cestovních itinerářích se tak často nevyskytuje, ale přesto, budete-li mít možnost, tak se tu ubytujte, projděte se městem a nasávejte atmosféru.
• Voskopojë: Horská vesnice byla v osmnáctém století arumunským kulturním centrem s tiskárnou. Dnes po ní zbyly po okolí roztroušené historické kláštery a kostely s velmi výjimečnou freskovou výzdobou či zajímavými hřbitovy s prastarými náhrobky. My jsme navštívili klášter sv. Jana Křtitele s freskami a dřevořezbami, na které dohlíželi dva mniši, a baziliku sv. Atanáše s malovaným nartexem, a nakonec i několik dalších menších kostelů – najdete v deníkovém článku;-)
• Vithkuq: Vesnice leží v horách a je méně známou sestrou Voskopojë. Asi nejvýznamnější památkou této oblasti je kostel Archanděla Michaela se zdobeným nartexem. Na jeho hřbitově se nám povedlo objevit kříž starý 300 let. U stejnojmenné přehrady v horách jsme zažili další z velmi klidných a romantických nocí.
• Údolí Černého Drinu: Divoká severovýchodní oblast Albánie je oblíbená zejména mezi horaly. Mnoho oblastí je zde dostupných jen po rozbitých šotolinových cestách a díky visutým dřevěným mostům. Postupně ale přibývají i nové asfaltové silnice. Nedaleko města Kukës protéká Černý Drin hlubokou skalní soutěskou, kam se dá dostat jen pěšky.
• Kukës: Město leží u kosovských hranic na soutoku Bílého a Černého Drinu. Slouží zejména jako základna pro výpravy do okolních hor. Najdete zde všechny možné potřebné služby, jen na památky je toto místo skoupé. My tu můžeme doporučit zejména levnou a výbornou restauraci Xhamlliku.

O zajímavém východě Albánie se dočtete v článcích
Opomíjený východ Albánie: jezero Prespa, multikulturní Korçë a tajemné kláštery Voskopojë
Podél Černého Drinu do Kukës – poslední albánské drama

ZAPOMENUTÉ ŘECKÉ POHRANIČÍ

• Eko farma Sotira: Eko-farma leží na samotě v regionu Kolonjë a chová pstruhy a drůbež. Podobných ekofarem a “eko-selo” je po Albánii i okolních zemích rozeseta spousta. Máte tu jistotu příjemně stráveného času a kvalitního jídla z vlastních chovů.
• Leskovik: Městečko leží pod horou Melesin u řeckých hranic v nadmořské výšce kolem 600 m. V kopcích se nacházejí opuštěné bunkry z období studené války s nástěnnými malbami a funguje zde palírna Melesin Distillery vyrábějící gin a rakiji.
• Sarandoporos: Pohraniční řeka protéká na řecko-albánské hranici. Z albánské strany lze navštívit méně známé sirné prameny Sarandoporos, kde se ve vlažné léčivé vodě můžete vykoupat v kameny obskládaných “vanách” na břehu řeky. O kus výš proti proudu se nachází bývalé lázně Kavasilas, kam se naopak dostanete z řecké strany. Tady je voda teplejší a vykoupat se můžete v klasickém, velkém bazénu. Čeští speleologové zde nedávno objevili největší podzemní termální jezero na světě.
• Ersekë: Ospalé městečko slouží jako centrum horského regionu Kolonjë pod horou Gramoz. Je to vhodná zastávka na cestě východním koutem Albánie k odpočinku a doplnění zásob, také může sloužit jako výchozí bod na treky do okolích hor.

Cesta jihovýchodním pohraničím, které je naprosto netknuté turistickým ruchem, nás nadchla. Přečíst si o tom můžete v článku Horským regionem Kolonjë podél řeckých hranic: Ersekë, Leskovik a Sarandoporos.

Zásadní místa, která jsme nenavštívili

• Národní park Valbona a přechod Valbona–Theth: Jeden ze slavných horských treků v Evropě spojuje údolí Theth s údolím Valbona přes horské sedlo ve výšce přibližně 1800 m. n. m.. Hory jsme obdivovali pouze z údolí Thethu, celodenní přechod jsme z logistických důvodů (a s dvouletým dítětem “na krku”) vynechali.
• Kaňon Osumi: Monumentální kaňon na jihu Albánie je často označován za albánský Grand Canyon. Projeli jsme celou jeho délkou po silnici nad skalami a užili si jej z vyhlídek, na jeho dno jsme se ale podívali jen na jednom místě. I do tohoto kaňonu je možné se vydat a projít/proplavat skrze něj.

Co přeskočit (anebo ne?)

• Ksamil v plné sezóně: Ksamil se pyšní bílým pískem a tyrkysovým mořem. V červenci a srpnu je to ale předražený turistický lunapark, kde jsou pláže zastavěné placenými lehátky, ulice ucpané auty a ceny jídla dvojnásobné, takže doporučujeme návštěvu pouze mimo hlavní sezónu, abyste si tyto “evropské Maledivy” náležitě užili.
• Pláže Palasë a Dhërmi: Dříve divoká oblázková pláž Palasë přímo pod Llogarským průsmykem je dnes kompletně zničená masivní výstavbou luxusních hotelových resortů a soukromých apartmánů, takže její kouzlo je pryč. Stejně tak pláž Dhërmi. Pokud chcete na své dovolené bydlet luxusně a přímo na pláži, pak se vám tyto lokality budou líbit.
• Himarë: Malé letovisko kousek na jih od Palasë a Dhërmi. Oproti těmto lokalitám je to více původní vesnice a méně moderní velkovýstavby, ale my jsme z něj měli pocit trochu “nablýskané (a podle toho naceněné) bídy”, městečko jsme proskákali v koloně aut. Je možné, že se zde situace změnila – pokud sem plánujete dovolenou, doporučujeme si ověřit aktuální situaci (případně se sem vydat mimo hlavní prázdniny – to je celá Riviéra hned příjemnějším místem:-)
• Městská pláž ve Vlorë: Dlouhá písečná pláž v centru města trpící hlukem z přilehlého rušného bulváru a kalnou vodou z nedalekého přístavu. Pro kvalitní koupání si raději zajeďte lodí na Karaburun nebo autem na útesy k Zvërnecu.

Vaše tipy, co vidět v Albánii

Albánie je v posledních letech velmi populární a každý, kdo se sem vypraví, tu jistě najde “to své”. Našli jste také krásné místo, o které stojí zato se podělit? Nebo chcete mít zkrátka odkaz na svůj web právě zde? Napište nám a my vaše místo do seznamu rádi přidáme, i když jsme jej sami na vlastní oči neviděli. A klidně vás tu zmíníme jménem/emailem/s odkazem – anebo ničím – jak chcete:-) Pojďme se inspirovat navzájem s tipy na to, co vidět v Albánii!