Místo vydání: Kladno
Podzim ve vnitrozemských provinciích Galicie a León s sebou přináší chladné ranní mlhy a nečekané bouře, ale také jedinečnou atmosféru bez davů turistů. V tomto článku vás zavedeme k bývalým římským lázním Termas Romanas de Bande, kde vyvěrají horké prameny nedaleko zatopeného římského tábora. Společně prozkoumáme fascinující bývalé zlaté doly Las Médulas (UNESCO), které jsou výsledkem starověké těžby zlata Římany. Navštívíme monumentální klášter Carracedo a zažijeme vaření v dešti pod igelitovou plachtou u zříceniny Castillo de Castrotorafe. Vydejte se s námi objevit stopy, které tu zanechala jedna z nejmocnějších civilizací historie.
Sobota 15. 10. – HORKÉ PRAMENY TERMAS ROMANAS DE BANDE, DLOUHÝ PŘEJEZD
Budí nás auto, co parkuje vedle nás někdy kolem 8:30, ještě je skoro tma. Je slyšet, že pán něco nafukuje, tak usoudíme, že je to rybář. Nás si nevšímá, tak si nevšímáme jeho. Když pak ale vylezeme ven a začneme se také trochu balit, tak ho vidíme sedět na plovoucím sedátku, asi s motorem, skoro uprostřed řeky Miño, která se kolem nás líně vine. Chlápek tam sedí, pije pivo a telefonuje. Tak buď si chtěl zavolat s někým, s kým normálně nemůže, nebo v klidu vypít pivo, nebo má depresi, anebo si jako správný Španěl prostě jenom vyrazil v sobotu ráno trochu zazevlit. A v tom případě obdiv, protože si to zařídil opravdu dokonale:-)
My se mezitím nasnídáme, zavoláme babičce, které Kuba detailně popíše údaje posledních dní, včetně svého vlastního ekonomického okénka, a před 11 h jsme ready na další cestu. Těšíme se moc, protože když nám ty horké prameny tolik nevyšly včera, tak dneska by to měla být tutovka. Míříme k Termas Romanas de Bande.
Termas Romanas de Bande (známé také jako Aquis Querquennis) představují jeden z nejvýznamnějších římských archeologických komplexů na území Galicie. Nacházejí se v provincii Ourense, konkrétně v obci Bande, na břehu přehradní nádrže As Conchas. Tento komplex není jen „lázněmi“ v běžném smyslu, ale celým římským vojenským městečkem, které bylo postaveno kolem roku 75 n. l. pro potřeby římské legie. Jeho hlavním úkolem bylo střežit strategicky důležitou římskou cestu Via XVIII (známou také jako Via Nova), která spojovala dnešní portugalskou Bragu s Astorgou.
Areál se dělí na dvě hlavní části: vojenský tábor (castra) a civilní lázeňskou zónu. Lázně jsou architektonicky mimořádně zachovalé a návštěvníci v nich mohou jasně rozpoznat římské principy termální hygieny – od studené lázně (frigidarium), přes vlažnou (tepidarium) až po horkou (caldarium). Voda tu vyvěrá ze země o teplotě 45 °C a je silně mineralizovaná.
Další, díky čemu je toto místo poměrně neobvyklé (nikoli unikátní, jak jsme se mohli přesvědčit už v horkých pramenech Tiermas u přehrady Yesa), je jeho poloha v záplavové zóně přehrady. Většinu roku je část areálu ponořena pod hladinou vody, což paradoxně přispělo k jeho konzervaci před erozí a vandalismem. Když hladina nádrže v sušších obdobích klesne, památka se „vynoří“ v plné kráse a funkčnosti.
Praktické informace:
- Přístupnost: Areál je volně přístupný, ale jeho viditelnost je přímo závislá na stavu hladiny přehradní nádrže As Conchas. V období, kdy je hladina vysoká, může být část komplexu (včetně lázní) pod vodou. Před plánovanou návštěvou je dobré ověřit si aktuální stav u místní turistické kanceláře nebo na webových stránkách obce Bande.
- Vstup: Vstup do areálu je zdarma. K dispozici je informační centrum (Centro de Interpretación Aquae Querquennae), které nabízí detailní vhled do historie tábora a fungování římských lázní. Návštěva centra se důrazně doporučuje před samotným vstupem do areálu, abyste lépe pochopili, co přesně vidíte v terénu. Vstupné do infocentra je 2 €, komentovaná prohlídka areálu s průvodcem pak stojí 5 €.
- Poloha a okolí: Lokalita se nachází v krásné, mírně zvlněné krajině vnitrozemí Galicie, která je ideální pro pěší turistiku. V blízkosti najdete i další římské památky, například dochované milníky podél trasy Via Nova.
- Doporučení: Pokud je hladina vody dostatečně nízko, procházka mezi troskami římských stěn a lázeňských bazénků při západu slunce je nezapomenutelným zážitkem. Vzhledem k otevřenému terénu nezapomeňte na ochranu proti slunci, areál nenabízí téměř žádný stín (byť auto si zaparkujete hned vedle pod stromy).
Na parkovišti u pramenů je narváno a atmosféra jak v hippie kempu – na nás možná místy až moc uvolněná. Zato lázně – vyzděné a kameny obskládané bazénky vypadají naprosto luxusně. Někdo se tu koupe v plavkách, někdo částečně nebo úplně bez nich, ale vcelku jsou bazénky zatím takové poloprázdné, takže my rychle hupneme do ještě mokrých plavek – fuj, najdeme si vhodně teplou „vanu“ a jdeme relaxovat. Kuba nám to trochu „kazí“, protože je samozřejmě za chvíli “uvařený jako kreveta”, ale nedá se nic dělat, musíme s ním na horké prameny opatrně. Přeci jenom do mnoha placených lázní třeba malé děti ani nesmí (a to i těch volně přístupných, jak nám bylo řečeno v Ourense). Tady nám to nemá kdo zakázat, ale zodpovědnost je samozřejmě na nás.
A tak posedáváme chvíli na zídce a chvíli ve vodě. Voláme i s druhou babičkou a všichni nahatí z okolí mezitím postupně opustí bazén. Možná nás nechtějí poslouchat, možná se jim nelíbí ten telefon v ruce a možná je jim prostě vedro:-) Na naši obhajobu – žádný extra binec neděláme – fotíme jen sami sebe, nekřičíme (maximálně, když nahluchlá babička neslyší:-)).
Někdy ve 14 h konečně vylezeme, solidně rozmočení a uvaření. Já mám asi popáleniny kotníků, hrozně mě tam svědí kůže.
K obědu uvařím maso se zeleninou, tortillami a opečenou bagetou, Petík pošle na obhlídku drona a Kubík dává najevo, že čas jeho odpolední siesty dávno nastal. Jakmile je vše uklizeno, zabaleno a sedíme v autě, tak je do 5 min tuhý jak špalek. V 16 h vzdáváme další koupel, protože bychom se potřebovali dnes ještě hodně posunout, ale Termas Romanas de Bande jsou rozhodně horké prameny, na které budeme dlouho s láskou vzpomínat.
Převážně v dobrém, ale zároveň i s myšlenkou na hrozící overturismus a udržitelnost takových míst. Snad to tu dlouho vydrží tak pěkné. A snad někoho napadne sem nainstalovat třeba aspoň jednu toitoiku, protože lesík vedle lázní už tak pěkné místo není… (anebo přestanou lidé být prasátka, ale o tom si moc iluze neděláme).
Zajedeme zpátky do Ourense na nákup, a pak už nás čeká cca 200 km přejezd zase o kus dál na jih, resp. jihovýchod. Nic dalšího už tak dnes nestihneme – kolem 21 h dorážíme na krásné spací místo v březovém hájku u řeky. Cesta nám dnes nesvědčí a stává se trochu soutěží o nejsilnější nervy – že bychom se v těch pramenech tak přehřáli? Každopádně jsme rádi, když můžeme konečně vystoupit a jít si každý na chvíli po svém.
Postupně je rozestláno, uvařeno, najedeno, ve 23 h opět zabaleno. Venku nás rozčilují dotěrné mušky, co sice nic nedělají, ale jdou za světlem, takže létají do obličeje (za čelovkou). Proto opět bereme zavděk skromným prostorem v našem domečku na kolečkách a během 10 minut spíme všichni.
Neděle 16. 10. – ZLATÉ DOLY LAS MÉDULAS, KLÁŠTER SANTA MARIA DE CARRACEDO
Vstáváme před 9 h. Je stále ještě šero a dost zima, tak snídáme uvnitř, voláme si se ségrou a trochu se povalujeme, když jsme to včera zabalili docela pozdě. V 11 h je sbaleno a vyrážíme omrknout krajinné pozůstatky římských zlatých dolů v Las Médulas. Je 14 °C, Kuba je zaujatý letákem z Lidlu a cesta není dlouhá – to nejhorší jsme absolvovali včera.
Las Médulas – představují jeden z nejpůsobivějších příkladů římského inženýrství a krajinných změn v celé Evropě. Nacházejí se v provincii León na severozápadě Španělska a od roku 1997 jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tento unikátní areál byl ve 2. století n. l. nejvýznamnějším zlatým dolem celé Římské říše. Římané zde nepoužívali běžné povrchové dobývání, ale metodu zvanou ruina montium („zřícení hor“). Do nitra hory vyhloubili síť složitých tunelů, do kterých následně pod obrovským tlakem vpustili vodu z nádrží vybudovaných vysoko v horách. Voda způsobila vnitřní erozi a následné zhroucení celých úbočí hory, čímž se obnažily zlatonosné vrstvy, které byly následně promyty v důmyslných kanálech.
Dnešní krajina Las Médulas je fascinujícím výsledkem tohoto „drancování“. Místo původních hor zde zůstaly bizarní, strmé pískovcové útvary a jehly zářící oranžovou barvou, které dnes obklopují vzrostlé kaštanové háje. Některé z těchto staletých kaštanovníků byly vysazeny samotnými Římany, aby zajistili potravu pro tisíce dělníků pracujících v dolech. Celý systém doplňuje neuvěřitelná síť akvaduktů v délce stovek kilometrů, které přiváděly vodu z hor, a dodnes patrné odvaly vytěžené hlušiny. Las Médulas tak nejsou jen archeologickým nalezištěm, ale především „průmyslovou krajinou“, jakou byla schopna vytvořit nejvyspělejší starověká civilizace.
Praktické informace pro rok 2026:
- Návštěvnické centrum: Prohlídku je vhodné začít v informačním centru u obce Las Médulas, kde získáte mapy a doporučení k trasám. Centrum poskytuje detailní výklad o metodě ruina montium.
- Turistické trasy: Areál je protkán značenými stezkami. Nejoblíbenější je Senda de las Valiñas, která vás provede kolem nejznámějších skalních útvarů a umožní prohlédnout si tisícileté kaštanovníky zblízka. Trasa je středně náročná a zabere cca 2–3 hodiny. Pokud chcete zdejší krajinu poznat opravdu důkladně, můžete z infocentra vyrazit na túru s místním průvodcem – cena je 5 €/os.
- Vyhlídka Orellán: Pro nejlepší panoramatický výhled na celé „zlaté město“ musíte vystoupat k vyhlídce Mirador de Orellán. Odtud je vidět rozsah destrukce, kterou Římané způsobili. Z vyhlídky je možné vstoupit i do krátkého úseku původního římského tunelu Galerías de Orellán. U vstupu je třeba zaplatit 3 €/os, dostanete helmu, průvodce a je dobré mít i baterku.
- Pozůstatky římského osídlení: V oblasti Las Médulas můžete navštívit také dvě archeologické lokality – zbytky měst, která byla centrem těžby a jejího řízení – Domus de Pedreiras de Lago a Castro de Peña del Hombre.
- Doporučení: Oblast je velmi populární, zejména o víkendech. Doporučuje se příjezd v ranních hodinách, kdy je světlo pro fotografování oranžových skal nejlepší a teploty v letních měsících ještě nejsou extrémní. Vstup do samotného archeologického areálu je zdarma, zpoplatněno je pouze některé parkovné u obce a vstup do tunelu Orellán.
V Las Médulas, malinkaté vesničce o pár ulicích, která se nachází v centru celé oblasti, parkujeme na hlavním a skoro plném parkovišti, které je tu pro návštěvníky chytře vyhrazené a zdarma. Zabalíme si pár věcí – plánujeme se tu chvíli projít, ale nečekáme, jaká túra z toho nakonec bude:-)
Jsme rádi, že vám můžeme přinášet obsah, který tvoříme s láskou ve svém volném čase. Provoz tohoto webu však není zcela zdarma a my budeme rádi za vaši podporu!
Pokud nás máte rádi a naše články vás baví, zvažte prosím malý příspěvek na naše virtuální kafíčko.
Jdeme nejdřív přes vesnici, kterou tvoří ve velké míře různé roztomilé restauračky, což nás nechává klidnými, ale kde se chvilku zdržíme, to je zdejší kostelík sv. Šimona a Judy (Iglesia de San Simón y San Judas Tadeo). První zmínka o něm pochází z roku 1689. Je malý, skromný, ale kamenné průčelí se zavěšenými zvony (espadaña) rozhodně pozornost zaslouží. Údajně je to styl typický pro tuto část Španělska, tedy provincii León.
V uličkách vesnice to ještě není tak nápadné, ale za ní si plně všímáme, že okolní svahy pokrývají téměř výhradně rozložité stromy kaštanovníky seté neboli jedlé kaštany. A opravdu, za chvíli nám to potvrzuje cedule pro nás, návštěvníky – zdejší sady jsou ohromné a prastaré – jejich původ sahá též do doby Říše římské (viz výše), nicméně sbírat tu kaštany je zakázané, a stejně tak chodit mezi stromy mimo vyznačené cesty. Sešlapávání lehké půdy ohrožuje jejich kořenové systémy a kaštany jsou hlavní obživou místních, proto by nebylo od návštěvníků hezké jim to tu vysbírat, samozřejmě. Ale… víte jak… lákavé to je, když se vám to válí popadané všude pod nohama:-)
Z kaštanových sadů ale vyčnívají do výšin hlavní zdejší dominanty – roztrhané „hory“ a kopce, odhalené na oranžový skalnatý povrch, zbytky po starověké těžbě zlata. Po staletích už jsou erozí poněkud zpracované, ale stejně je na první pohled patrné, že o čistě přírodní útvary se určitě nejedná. Stezky vedou různě pod nimi, okolo nich i na jejich vrcholy, a my se vydáváme na ta nejlákavější místa.
Nejdřív postupně stoupáme na vyhlídku Orellán. Zatímco já ve svahu skoro umřu, tak Kubík vypadá, že si ani nevšiml, že tam nějaký kopec je. Nahoře na vyhlídce je to perfektní, máme tu cedule se spoustou informací, a především úchvatné výhledy na celou oblast. Dáme si tu sváču, pokocháme se a nastudujeme, jak to tu vlastně celé vzniklo. Celá zdejší těžba byla dílem Římanů a probíhala tak, že se kopce „provrtaly“ tunely, ty se pak naráz napustily velkým množstvím vody, dokud se skála neroztrhala. Trochu nám to připomnělo dobu zlaté horečky na Novém Zélandu, kde se povrchově těžilo za pomoci silného proudu vody, který zeminu rovnou rozbíjel a odplavoval. V okolí měst Cromwell a Queenstown je dodnes k vidění zvláštní krajina, kterou po sobě tento způsob těžby zanechal – stejně jako tady v Las Médulas.
Z vyhlídky se po stezce kus vrátíme, a pokračujeme k poměrně velké jeskyni. Po cestě se na střídačku předbíháme s velkou skupinou návštěvníků. Nad hlavou se nám krásné jasno postupně zatáhne a začne šíleně foukat. To už jsme ale z výšin pryč, krytí košatými kaštanovníky, a tak nás to až tak netrápí.
Po cestě zpátky, která je pocitově o dost delší, než by se na první pohled zdálo, posbíráme pár kaštanů (Pšt!) a v autě si pak dáme bagetu s chorizem. Kuba během 10 minut spí. My vyrážíme dál, máme před sebou delší přejezd, abychom se zase kousek posunuli směrem na jih, za lepším počasím. Neodpustíme si ale zastávku u bývalého opatství a kláštera Santa Maria de Carracedo.
Klášter Santa María de Carracedo, nacházející se v údolí řeky Cúa v provincii León, je jedním z nejvýznamnějších románských a cisterciáckých komplexů v severozápadním Španělsku. Založen byl v polovině 12. století, ale jeho historie sahá ještě dále do 10. století, kdy zde vznikl původní benediktinský klášter. Klášter proslul svou úzkou vazbou na šlechtu a královský dvůr Leónu – právě zde hledali útočiště i poslední odpočinek někteří členové královské rodiny. Architektonicky je Carracedo fascinující „kamennou učebnicí“, neboť v sobě kombinuje přísnou románskou tradici s následnou gotickou elegancí a pozdějšími renesančními úpravami.
Areál je pozoruhodný zejména svou neobvyklou strukturou, která se vyvíjela po staletí. Návštěvníky nejvíce osloví tzv. Palacio del Abad (Opatův palác) s nádhernou románskou architekturou, dále křížová chodba (claustro), která je ukázkou vrcholné gotiky, a majestátní kostelní loď. V areálu se dochovaly také prostory pro hospodářské účely a sklady, které dokreslují život mnišské komunity v dobách její největší slávy. Klášter byl v 19. století po procesu rozpuštění řeholních řádů (desamortización) opuštěn a téměř zničen, ale díky rozsáhlé restauraci ve 20. století se dnes pyšní titulem národní kulturní památky a nabízí návštěvníkům autentický vhled do duchovního i světského života středověkého kláštera.
Praktické informace pro rok 2026:
- Otevírací doba: Klášter je otevřen pro veřejnost celoročně, s mírně odlišnými časy v letní a zimní sezóně. V létě bývá otevřeno obvykle od 10:00 do 14:00 a od 17:00 do 20:00. V pondělí bývá zavřeno (doporučeno ověřit předem).
- Vstupné: Základní vstupné je 5 €, v neděli je vstup zdarma. K dispozici jsou i prohlídky s průvodcem, které doporučujeme pro pochopení bohaté historie místa.
- Lokalita: Klášter se nachází nedaleko města Ponferrada, což z něj dělá ideální zastávku, pokud cestujete po Svatojakubské cestě (Camino Francés) nebo prozkoumáváte oblast El Bierzo.
- Doporučení: Pokud se zajímáte o historii, nenechte si ujít návštěvu přilehlého muzea a informačního centra. Areál je velmi fotogenický, zejména při západu slunce, kdy zlátnou stěny Opatova paláce. Klášter je také skvělým výchozím bodem pro cestu do nedalekých Las Médulas, které jsou odtud vzdáleny jen zhruba 30 minut jízdy autem.
Klášter je dnes částečně zrekonstruovaný a opravené části jsou přístupné v rámci placené prohlídky. Nám se blíží večer a v autě spí dítě, takže o tom ani neuvažujeme, ale procházíme se po rozlehlých pozemcích okolo a prohlížíme si dechberoucí stavbu aspoň zvenčí. Chvílemi si říkáme, že to snad ani není možné, že je to velkolepé spíš jako kulisa nějakého středověkého filmu. Fakt nádhera.
A je dobře, že jsme se trochu protáhli, protože dalších několik hodin dřepíme v autě a valíme to po dálnici. To uplakané počasí slušelo dramatickému severnímu pobřeží, ale teď už bychom si vážně rádi užili to prodloužené léto, za kterým jsme do Španělska přijeli:-) Po 2 hodinách jízdy se probírá dítě, asi jenom částečně, protože jeho první hláška zní: „Chtělo by to něčím zajíst.“
Dnešní cestu končíme vysoko nad údolím řeky Esla, před branami bývalé pevnosti Castillo de Castrotorafe. Je to tu nádherné, ale na kochačku není moc času – jednak se smráká a druhak se sem žene i další černý mrak. Za sucha to tentokrát nezvládáme ani náhodou, a tak si vyzkoušíme jeden ze způsobů nouzového vaření – mezi otevřený kufr a stromy navazujeme velkou autoplachtu, která nám kryje i boky, takže příchozí slejvák nás až tak neomezuje. Horší je situace, když do toho začne ještě i silně foukat vítr, ale to už je po večeři, a tak to celé s trochu promočenými zády sundáváme, balíme a zapadáme do hajan, kde máme sucho a příjemně, i když se venku čerti žení.
Nejčastější dotazy
Termas Romanas de Bande (známé také jako Aquis Querquennis) jsou unikátní tím, že se nacházejí přímo v záplavové zóně přehradní nádrže As Conchas. Většinu roku je proto část tohoto starověkého římského vojenského tábora a lázní ponořena pod vodou, což paradoxně pomáhá památku chránit před erozí a vandalismem. Když hladina vody v sušších obdobích klesne, lázně se vynoří v celé své kráse a jsou plně funkční pro návštěvníky.
Před plánovanou návštěvou proto důrazně doporučujeme ověřit si aktuální stav hladiny přehrady. Pokud budete mít štěstí a hladina bude nízko, čeká vás úžasný zážitek v podobě koupání v kamenných bazéncích s horkou mineralizovanou vodou o teplotě 45 °C hned vedle historických ruin.
Samotný vstup do areálu římských lázní a k horkým pramenům je zcela zdarma a lokalita je volně přístupná. Pokud však chcete lépe porozumět historii tohoto fascinujícího místa, doporučujeme nejprve navštívit přilehlé informační centrum (Centro de Interpretación Aquae Querquennae). Vstup do infocentra stojí 2 € a komentovaná prohlídka celého areálu s průvodcem vás vyjde na 5 €.
Co se týče zázemí, parkování u pramenů je bezplatné, ale zejména o víkendech bývá velmi plno a atmosféra připomíná uvolněný hippie kemp. Lidé se zde koupou v plavkách i bez nich. Naší jedinou výhradou k tomuto jinak kouzelnému místu je chybějící sociální zařízení (např. mobilní toalety), což při rostoucí popularitě místa klade velké nároky na ohleduplnost návštěvníků k okolní přírodě.
Metoda “ruina montium” (v překladu „zřícení hor“) byla neuvěřitelně důmyslná a zároveň destruktivní těžební technika, kterou Římané v Las Médulas používali ve 2. století n. l. k získávání zlata. Římští inženýři nejprve vyhloubili hluboko do nitra pískovcových hor síť složitých tunelů. Následně do těchto chodeb pod obrovským tlakem vpustili ohromné množství vody, kterou přiváděli ze speciálních nádrží vybudovaných vysoko v horách pomocí stovek kilometrů dlouhých akvaduktů.
Tento náhlý příval vody způsobil vnitřní erozi, stlačení vzduchu a následné doslova explozivní zhroucení celých horských masivů. Obnažená zlatonosná hlína se pak promývala v důmyslných kanálech. Výsledkem této starověké průmyslové činnosti je dnešní fantastická krajina plná strmých, zářivě oranžových pískovcových věží a jehel, které dnes obklopují vzrostlé kaštanové háje.
Pro první seznámení s Las Médulas doporučujeme trasu Senda de las Valiñas, která začíná přímo v malebné stejnojmenné vesničce. Tato středně náročná procházka trvá přibližně 2 hodiny a provede vás dnem bývalých dolů, kolem nejznámějších skalních útvarů a monumentálních prastarých kaštanovníků. Pokud se chcete dozvědět více podrobností, v návštěvnickém centru si můžete domluvit i komentovanou túru s místním průvodcem za poplatek 5 €.
Absolutní nutností je pak výstup na vyhlídku Mirador de Orellán, odkud se otevírá ten nejlepší panoramatický výhled na celé “oranžové město” a rozsah římské těžby. Hned pod vyhlídkou můžete navíc za poplatek 3 € (včetně zapůjčení helmy a průvodce) vstoupit do původního římského tunelu Galerías de Orellán. Doporučujeme si s sebou vzít vlastní baterku.
Obrovské sady kaštanovníku setého (jedlého kaštanu) jsou neodmyslitelnou součástí zdejší krajiny a jejich historie sahá až do dob Římské říše. Římané tyto stromy vysázeli záměrně, aby zajistili stabilní a vydatný zdroj potravy pro tisíce dělníků a otroků, kteří v dolech pracovali. Některé z těchto pokroucených, majestátních stromů jsou tak staré, že je sázeli sami starověcí Římané.
Ačkoliv se na podzim pod stromy válí tisíce lákavých plodů, sběr kaštanů je pro turisty přísně zakázaný. Zdejší sady jsou totiž i dnes hlavním zdrojem obživy pro místní obyvatele a nebylo by vůči nim fér úrodu vysbírat. Navíc sešlapávání půdy mimo vyznačené stezky vážně poškozuje citlivé kořenové systémy těchto chráněných prastarých stromů, proto prosíme všechny návštěvníky, aby respektovali zákaz vstupu mimo cesty.
Klášter Santa María de Carracedo v údolí řeky Cúa je fascinující “kamennou učebnicí” architektury, kde se snoubí přísný románský sloh s gotickou elegancí a renesančními prvky. Založen byl v 10. století a měl velmi úzké vazby na leónskou královskou rodinu. Mezi nejkrásnější části patří tzv. Palacio del Abad (Opatův palác) a gotická křížová chodba. Po opuštění v 19. století byl téměř zničen, ale díky citlivé rekonstrukci dnes slouží jako národní kulturní památka.
Klášter je otevřen celoročně, v pondělí bývá zavřeno. Základní vstupné činí 5 €, přičemž v neděli je vstup zcela zdarma. Nachází se jen asi 30 minut jízdy autem od Las Médulas nedaleko Ponferrady, což z něj dělá skvělý cíl na jednodenní výlet nebo zastávku při putování po Svatojakubské cestě. I pouhá procházka kolem jeho vnějších zdí při západu slunce je nezapomenutelným zážitkem.
Jsme rádi, že přicházíte na náš web. Ten ovšem nejede na vzduch (i když bychom si to moc přáli 😄). Pro jeho chod využíváme magii affiliate odkazů. Pokud na některý z nich kliknete a koupíte si něco hezkého, nebo třeba objednáte ubytování, tak my dostaneme malou provizi. Všechny nabízené produkty a služby sami k naší spokojenosti využíváme a nebojte, na vaši cenu to nemá žádný vliv, naopak v některých případech získáte i slevu nebo jinou výhodu. A to je fér, ne? Podpořte nás a pomozte nám tvořit další skvělý obsah. Děkujeme!
Ať už pro dlouhé večery nebo deštivá odpoledne na cestách, rádi saháme po hrách od Albi. Jejich Kouzelné čtení je pak neocenitelným parťákem na dlouhé cesty, kombinujícím zábavu a vzdělávání. Využijte náš kód AF15ZCESTY pro 15% slevu (navíc k 10% na e-shopu) na Albi.cz.
Ano, spíme často v autě, pod stanem, nebo prostě pod širákem – milujeme dobrodružství a kontakt s přírodou, je to zdarma! Ale i my občas oceníme pohodlí postele a teplou sprchu. A když už se rozhodneme pro "luxusnější" ubytování, Booking.com je pro nás jasnou volbou. Je to prověřený systém s cenami a širokou nabídkou pro každého – co víc si přát?
Internet, Google nebo AI se dnes zdají jako téměř všehoschopní pomocníci, ovšem snad každému pořádnému cestovateli se občas stane, že se někde ocitne bez signálu. A kde pak sehnat relevantní informace k ubytování, kde zjistit, kam se jít najíst, nebo co zajímavého ve vašem okolím navštívit? Nejlépe v knižním průvodci od léty prověřeného vydavatelství – Lonely Planet. A pokud nechcete knihu tahat s sebou, poslouží skvěle už při samotném plánování cesty.
Max elevation: 1214 m
Min elevation: 88 m
Average speed: 60.10 km/h
Total time: 08:43:44
Loading...
