…do světa 2014-2015

aneb co se musí člověku stát, aby chtěl vyrazit na dlouho do světa...

aneb začínáme si zvykat na nošení domečku na zádech

aneb pár střípků o hradech nedaleko české hranice, a ze stopování přes kus země

aneb o příjemných překvapeních hraničního města a velkém štěstí na stopu

aneb Szeged a Makó, 2 dny smůly a konečně lázně

aneb jak jsme prosvištěli zemí, která už dávno není jen divočina plná negramotných pastevců

aneb jaké uvítání nás čekalo ve Vidinu a kam jsme se pak posunuli za novými zážitky

aneb procházka časem po dlážděných uličkách

aneb o bulharské otevírací době, originálním nocležišti, Bačkovském monastýru a o stopování v horách

aneb o přemnožených houbách, Krásných skalních mostech a romantickém vodopádu

aneb jak vypadá středověký Ďáblův most, Zkamenělá svatba a nocleh na skládce před tureckou hranicí

aneb jak jsme vstoupili do jiného světa

aneb tradiční vstupní branou do Orientu

aneb o nejjednodušším stopování, svobodném pohybu a příjemném večeru u samovaru

aneb nejen o krásném městě Ordu a o plánech, které se vždycky dají změnit

aneb návrat do Trabzonu po osmi letech a zase rychle pryč

aneb jak to vypadá, když si potřebujeme chvíli odpočinout od stopování

aneb proč je lepší sledovat turecké hory v říjnu z kabiny auta, než ze stanu, a o návštěvě Ishak Paşa Saray

aneb jak facka osudu ovlivnila náš pohled na volné cestování, a jak vypadá dnes sporné území kolem arménské hranice

aneb o výletu do hlavního města Arménské říše a přejezdu hor zpět k Černému moři

aneb jak jsme si začali dělat první představy o Gruzii, a proč je zbytečné jezdit v říjnu do botanické zahrady

aneb o zajímavých setkáních ve Vardzii s babi a dědou, jeptiškami a českými vodáky, s nimiž jsme se nachomýtli k oslavě narozenin

aneb o jednom setkání po letech, bydlení v pilates studiu a gruzínské kuchyni

aneb jak jsme výjimečně byli rádi za "průvodce", jak jsme konečně vyzkoušeli hamam a proč je "stará" katedrála lepší než "největší"

aneb o počátcích arménské kulturnosti, o vztahu Arménů k Araratu a o tom, zda má dnešní Jerevan něco společného se svou sovětskou minulostí?

aneb proč je problém se dostat autobusem z Jerevanu a jak vypadá největší jezero Kavkazu

aneb jak to vypadá pod Araratem z druhé strany, jak se stopuje v Arménii a s kým se při tom dá setkat

aneb jak jsme zvládli celkem elegantně objet fotogenické okolí Gorisu

aneb definitivní důkaz, že stopovat po Arménii se rozhodně DÁ, a o důvodech pro a proti spaní na fotbalovém stadionu

aneb první vlastní dojmy z tabuizované země

aneb jak jsme proplouvali lidnatým hlavním městem, jestli si nás proklepli "tajní", a kam jít spát ve 3 ráno v cizím městě?

aneb jak chutná největší jezero světa a íránský čaj, a co dobrého ještě ukrývá město Lahijan a rodina modelky Elham

aneb jak se nenechat úplně okrádat, a co zajímavého se dá vidět v Hamadanu a okolí

aneb o honech taxikářů na naše peněženky, večeru s ortodoxní šíitskou rodinou a Kashanu nabitém památkami

aneb něco málo o životě a důmyslných vynálezech života v poušti, a o nakouknutí ke kotlům pekelným

aneb jak jsme bydleli ve vitríně, jak se peče chleba na štěrku a o naší snaze nezkrachovat

aneb co podniknout, když nás to začne táhnout z města ven, o zajímavých setkáních, včetně jednoho, které nás naučilo jíst datle

aneb kolik členů íránské rodiny lze najednou poznat a o návštěvě starověkého města Bishapur

aneb kde všude se dá přespat, když je nouze, o loučení s Íránem a nových setkáních

aneb jak si dva Češi, Polka a Němec poradili ve světě ropných miliard

aneb jak vypadá Burj Khalifa zespoda, další "tipy" na bezplatný nocleh v Dubaji a o prvním stopu na Arabském poloostrově

aneb jak jsme dostali sváču od celníka, kde jsme vzali první rial a jak se hraje na oud

aneb jak jsme zvládli v jednom dni navštívit pole, velbloudě, superluxusní hotel a tradiční ománskou domácnost

aneb jak jsme i s rozseknutou nohou viděli úžasnou pevnost, zelenou oázu, vykoupali se v horkém potoce a klopýtali ve wádí

aneb jak jsme tvrdý boj o indická víza i poznávání krás pobřežního města zvládli hlavně díky pobytu v ománské rodině

aneb jak jsme se koupali v propadlé jeskyni Bimmah a cestovali stopem beze špetky snahy

aneb Jak jsme oslavili 100 dní na cestě i Štědrý den

aneb jak nás to málem odfouklo v rybářském městě, při večeři v rybářském přístřešku i při nočním pozorování želví mámy

aneb jak jsme se svezli trajektem zadarmo, ogrilovali si kraby a tábořili na konci světa pod milionem hvězd

aneb jak se dá "vyprat" v zabaleném batohu, jak řidí školní inspektoři a o opožděné vánoční nadílce

aneb jak nám místní dělali skvělé průvodce a jak jsme oslavili Silvestra

aneb jak si příroda vyhrála v Dhofarské vysočině, jak jsme odebírali proud "na černo", a že tělo umí pěkně protestovat

aneb jak jsme se toulali wádím s velbloudy, potkali první Čechy, vyzkoušeli hotel a úplně poprvé si půjčili auto

aneb jak jsme objevovali Dhofar, našli kadidlovníky, léčivé prameny i neskutečné vyhlídky, a pokusili se sjet horu bez silnice

aneb jak to dopadlo s indickými vízy, co je malayalam a proč v pátek kolem poledne moc lidí nepotkáte

aneb o přejezdu nejvyšších ománských hor, o tom, jak jsme se stali hosty v Al Abyadu a proč mi několik dní smrděl batoh mrtvou kozou

aneb výlet do "zpustošeného" wádí, offroad v dunách, grilovačka a spousta nových poznatků ze života Ománců

aneb o exkurzi do skautského tábora, rozpravách s imámem, filatelistické návštěvě pošty a hořkosladkém loučení s Ománem

aneb zkouška přežití po přesunu ze 4 - milionové země do 16 - milionového města

aneb jak jsme se ocitli na skok v "domácím" prostředí bývalého portugalského města, a pak hned v bláznivé letní destinaci

aneb jak jsme odpočívali, zvládli koupit lístky na vlak a nakonec s ním i odjeli, i bez rezervace

aneb jak jsme se učili správnému chování na indických památkách a ochutnávali vše, co nám přišlo pod ruku (a pak nesli následky)

aneb co všechno skrývají badamské uličky mimo hlavní třídu

aneb jak jsme navštívili UNESCO ruiny, svačili tamarind a vyhnuli se samozvaným průvodcům i opičím strážím

aneb jak bez pomoci rikšáků zvládnout několikakilometrový okruh po ruinách 2. největšího města světa ze 16. století, stejně jako večeře bez elektřiny

aneb jak ve zdraví přežít cestování autobusem, co pro hinduisty znamená kravské ucho a jak jsme si zase jednou nacpali nácky

aneb jak si Indové představují komerční místo, o kouzlu vodopádu v suchém období a soše tyčící se nad oceán

aneb jak jsme málem přišli o GPS, našli nejpůvodnější masala dosu, viděli obřadní vozy v akci a dělali nepořádek cestou do Kozhikode

aneb jak vypadá třetí nejturističtější destinace Indie a koho člověk může potkat ve vlastní koupelně

aneb jak jsme se jeli trochu zchladit do hor, courali se mezi čajovníky, ochutnali domácí čokoládu a zašli do divadla

aneb proč někdy nemáme rádi booking.com, a jak to vypadá ve městě, které je jednou velkou pastí na turisty

aneb jak jsme se znova shledali s Petrem a Lenkou, prozkoumávali útesy a chlapci složitě vybírali tradiční oděv dhoti

aneb jaká byla rychlá exkurze v hlavním městě Keraly, jak jsme se potkali s vodami 3 moří a pokoušeli se seznámit Indy s Indiány

aneb jak jsme museli podstoupit osobní prohlídku, jak to chodí u indického holiče a kde se platí za vyhlídky do kraje

aneb jak může v Indii vypadat "přestup", jak jsme se vydali přes čtvrtinu země vlakem a na chvíli se ocitli v Persii

aneb jak jsme se svezli poprvé rikšou, obdivovali největší sousoší světa a absolvovali dvoudenní a definitivní přejezd do země maharádžů

aneb jak jsme vstoupili do Rajastanu, jak se poprvé dostavily IT problémy a kde se vdávala Shakira

aneb jak vyhrát zuřivý závod Čechů z Indie, proč se Jodhpuru říká Modré město a jak bujaré mohou být oslavy Holi

aneb proč je v Jaisalmeru nejlevnější ubytování, jak vaří beduíni, o pouštních vychytávkách a o tom, že v Indii NIKDY nejste sami

aneb o indické alternativní kanalizaci, největších slunečních hodinách světa a o tom, jak může Indie člověka změnit (kurz asertivity zdarma)

aneb jak jsme se ocitli v domě francouzského manažera i mezi staletými památkami

aneb jak to chodí na indické klinice, jak nám jde dělat chůvy, co si dát v McDonaldu a o návštěvě jedné z největších indických mešit

aneb jak pokračovala tour po císařských hrobkách, co to je památkářská daň a jak vypadá Agra po setmění

aneb proč nás málem nepustili na světovou památku a jak jsme cestovali ze stanice, kde vlak nejezdí, do stanice, která neexistuje

aneb jak jsme našli nejpohodovější místo Indie, dokud jsme se z toho nepo***li

aneb jak vypadá kremace zblízka, kdo jsou Aghori a o tom, že pojem "čistota" může být hodně relativní

aneb jak jsme objevovali hlavní město Britské Indie, potkali lidské rikši i haldy skvělého jídla a s radostí odletěli zase jinam

aneb jak složité je vyřídit barmská víza, jak se dá využít doprava zdarma a proč se Thajci přestali usmívat

aneb co se dá jíst v thajském vlaku, jak se cestuje podle barevných jízdenek a o tom, jak nám náhoda jednou hezky pomohla s bydlením

aneb jak se pozná Barmánec od Thajce, jak to vypadá v karenské vesnici a co se děje ve slavnostním průvodu

aneb jak jsme se zapsali do statistik nehodovosti

aneb jak jsme (ne)dopadla výprava za nejvyšším vodopádem Thajska, co žije a roste v pohraničí a jak dlouho je třeba se připravovat na odjezd ze země

aneb jak jsme vstoupili do vytoužené Barmy (Myanmar), začali si lámat jazyk a ochutnali po dlouhé době pivo

aneb jak jsme na motorce brázdili okolí Hpa An, dřevěné vesnice, barevné chrámy, tajemné jeskyně a dali trek naboso

aneb o tom, jak ženské pokecaly u studny, jak nás chtěli sežrat netopýři, komáři i psí smečka, a jaká byla cesta busem do Rangunu

aneb o multikulturní atmosféře největšího barmského města, vyhlídkovém vláčku a Shwedagon pagodě během svátku Wesak

aneb o záludnostech barmských kodrcavých vlaků a (právem) největším turistickém lákadle

aneb o návštěvě a pohnuté historii posledního královského města a kulturního centra země

aneb jak jsme přešli jezero po staletém mostu, odhalili pravý venkovský život a vyzkoušeli stopařské štěstí

aneb jak jsme vyjeli cik cak vlakem do letního sídla koloniální smetánky a vykoupali se pod vodopádem

aneb jak přežít nekonečné přejezdy i noclehy na nádraží a jak nás (ne)přivítala další turistická lokalita

aneb jak jsme navštívili první barmské vinařství, lesní klášter v kopcích a co jsme se dozvěděli od moderního mladíka i stařičkého mnicha

aneb jak jsme podnikli průzkumnou plavbu za zeleninou pěstovanou na vodě, za ženami, co tkají z lotosů, a zjistili také, co to je cheroot

aneb proč jsme neviděli největšího Buddhu a jak jezdit taxíkem bez peněz

aneb jak jsme se pokusili získat vietnamské vízum, jak vypadá buddhistický svátek Wesak v Thajsku a jak jsme oslavili první výročí svatby

aneb jak jsme se v Kambodži naučili levně stravovat, svezli se bambusovou drezínou, rušili netopýry i opice a narazili na popraviště Rudých Khmérů

aneb proč v Phnom Penhu raději nespat na nádraží, jak se dostat k pečenému praseti a jak to vypadá u největšího vodopádu Kambodže

aneb jak to vypadá v kambodžských horách, jaké je koupání v kráteru po sopce a jak se dají ztratit klíčky z nastartované motorky

aneb o tom, že se dá stopovat i tam, kde zdánlivě nic nejezdí, jaké bylo zastavení v Kratie a jak chutná smažený had

aneb proč navštívit Muzeum genocidy, jak se obléci do Královského paláce a jak snadno a rychle získat vietnamská víza a dostopovat až na hranici

aneb jak jsme bydleli a pařili s Čechy, jaký je rozdíl mezi bun a pho, co to je vietnamský Notre Dame plus trocha válečných hrůz

aneb jak jsme našli největší plovoucí trh až napodruhé, navštívili volavčí park a objednali si doktora až na hotel

aneb o exkurzi do tunelů, kde se za války schovávaly celé vesnice, o novém monitoru a a absťáku po deskových hrách

aneb jak se v oblíbeném letovisku vyhnout Rusům, o procházce potokem i metodách lovu rybářů

aneb o dramatickém vietnamském pobřeží, prodejních praktikách místních i tvrdé škole jízdy na motorce s pláštěnkou

aneb jak křupe bílý písek pod nohama i v zubech a jak se mají lidé severně od Mui Ne, kam turisté nejezdí

aneb jak jsme objevovali vietnamskou hillstation v době prázdnin a učili se za dopravu a jídlo platit přiměřeně

aneb jak jsme na motorce i pěšky objevovali krásy kolem Dalatu, ocitli se v pravěku, našli nejkrásnější místo na rozjímání a nechali si splnit přání největším zvonem Vietnamu

aneb jak jsme ochutnali medúzu, našli a opravili poruchu v notebooku, hledali klid u křesťanů i buddhistů a motorkou vyjeli až do oblak

aneb co má město založené čínskými uprchlíky společného s thajským svátkem Loi Krathong a proč nemá Vietnam svůj Angkor Wat

aneb jak prolézt mramorovou jeskyní, jak chutná White Rose a co hlásá náboženská sekta Cao Dai

aneb jak vypadalo císařské město a hrobky, kdo byla dynastie Ngyuen, proč slon vždy porazí lva a co nejšílenějšího jsme snědli

aneb jak člověk míní a počasí mění, o vietnamských vlacích i velké ztrátě a o tom, kde vzala Demilitarizovaná zóna svůj název

aneb o výletu mezi skalní homole, řeky a rýži, o tom, jak bolí zásah chroustem do obličeje, a jak se spí ve vietnamském vlaku

aneb jak si od Vietnamců nenechat všechno líbit, o nádherných skalních vyhlídkách a o tom, proč jsme museli do servisu 3x za jeden den

aneb o místě, kterému vládne posvátná želva i booking.com, o posledním servisu počítače a zvláštních vietnamských zvycích

aneb jak jsme si do správného přístavu museli dojít pěšky, jak se dá užít turistické letovisko bez zbytečných výdajů a jak jsme poznali krásy proslulé zátoky Halong

aneb jak nás málem vysadili z lodi, jak nám ujel vlak, jak se spí uprostřed kruhového objezdu a jak na nás příjemně dýchl vietnamský venkov

aneb jak jsme se vydali na venkov a proč je lepší před cestou nedopíjet zásoby, jak nám tetky málem odnesly batohy a začali jsme zase potkávat hodné lidi

aneb jak jsme znechuceni lidmi vyrazili pěšky za největším vodopádem, úchvatnou jeskyní a horským jezerem

aneb jak se cestuje severním Vietnamem v době záplav a sesuvů a jak jsme se připletli k oslavě "Dušiček"

aneb jak jsme se dostali asi do nejkrásnějšího koutu Vietnamu, projeli hory i údolí a zabloudili cestou zpět

aneb o nejtěžší motorkářské zkoušce, nejsevernějším místě Vietnamu, nádherných horských kmenech a krajině, která nám ukradla srdce

aneb jak jsme se zabydleli a začali poznávat život jednoho z nejpopulárnějších míst ve Vietnamu

aneb jak jsme aspoň na chvíli opustili nejchladnější oblast Vietnamu a zamířili do té nejteplejší a jak jsme se brodili jeskyní za svitu jediné baterky

aneb jak jsme si dali dvacet kiláků mezi zralou rýží a vesnicemi Hmongů, a následně si z pokoje udělali profi ateliér na profi video

aneb jak dnes vypadá místo nejslavnější vietnamské bitvy o nezávislost a o naší vlastní bitvě za vstup do Laosu

aneb jak jsme chytli stopa, proč jsme večeřeli jen rýži ochucenou sójovkou a nedali netopýra a co se v Laosu za poslední 2 roky (ne)změnilo

aneb jak jsme lezli na horu Phou Fa, našli čínské domečky, navštívili etnomuzeum i nejstarší čajovou plantáž a zamkli si omylem motorku

aneb o jedinečném laoském "all you can eat", o laoské zlomyslnosti a o tom, jak jsme vydělali na třetinu GPSky

aneb jaké zážitky nabízí dvoudenní plavba mezi Luang Prabang a Huayxay

aneb jak jsme se ocitli v Thajsku po desáté v životě, (ne)prodělali horečku dengue a nakonec byli udiveni laskavostí lidí

aneb jak jsme po dramatickém letu přivítali v tropech rodiče, absolvovali českou párty a zblízka zkoumali rybičky v působivém akváriu Underwater World

aneb jak tatínek málem projel majiteli půjčovny motorek domem, jak jsme se zchladili pod vodopádem a zjistili, jak vysoko vyskočí krokodýl

aneb jak jsme se projeli na horské dráze na Merkuru, rekordní lanovkou na Langkawi, no motorce v dešti i zadku ze skály

aneb jak jsme poznali hlavní langkawskou legendu i původní vesnický život, jak jsme absolvovali "island hopping" a vystoupili na nejvyšší vrchol

aneb jak vznikl název Langkawi, která česká zpěvačka je malajským hitem, jak vypadá muzeum rýže a nejkrásnější pláž ostrova

aneb jak jsme si hráli na průvodce i s dalšími členy rodiny, užívali si nejhezčí pláž a pomazlili se s plachou opičkou hulmanem

aneb o dalším setkání po letech, o jednom alkoholickém rekordu a těžkostech loučení

aneb o tom, jak jsme začali poznávat indonéskou náturu, spali před supermarketem, šlapali dva dny do Ubudu a odsud začali poznávat celé Bali v čele s chrámem Goa Gajah

aneb jak se na Bali hledají kešky, jak jsme našli nejpříjemnější chrám a zažili vyhlášený balijský ceremoniál, a co nás stálo první vykoupání v moři

aneb jak jsme se dostali na a do první sopky naší cesty, jak se žije v jejím kráteru, z čeho se dělá cibetková káva a jak došlo k dalšímu česko-českému setkání

aneb o tom, že i v balijském chrámu může být člověk téměř sám, o tom, kde (ne)roste čokoláda a rýžových terasách, které se dostaly na seznam UNESCO

aneb proč jsme neviděli žádný vodopád, jaké je koupání v horkých pramenech, jak vypadá sever ostrova a jak nádherně umí malovat zapadající slunce na balijském nebi

aneb jak si na nás samozvaní průvodci nepřišli a jak jsme našli nejkrásnější moře, nejpůsobivější rýžové terasy a největší skautský tábor na Bali

aneb jak nás ubytovali Češi na cestě kolem světa, jak se jezdí na skútru ve dvou a dokonce i ve třech, včetně batohů, nebo co vás čeká v podniku potong rambut

aneb jaké je setkání s krajankou na opačné straně světa, kde dělají v Sydney nejlepší palačinky a jak dopadla obávaná letištní kontrola v Christchurchi